Kostel sv. Josefa na Malé Straně je raně barokní chrám s monumentálním průčelím nizozemského typu, který vznikl v letech 1686 až 1692 jako součást tehdejšího kláštera karmelitek. Stavba byla postavena jako součást klášterního areálu, který byl do Prahy povolán Ferdinandem III. v roce 1655; tehdy král vykoupil pozemky od rodiny Valdštejnů, čímž vznikl rozsáhlý klášterní komplex včetně zahrad.
Název a poloha kostela odkazují na jeho umístění v malostranských uličkách; součástí uceleného areálu byla i rozsáhlá klášterní zahrada, z níž se část dochovala a je veřejnosti přístupná pod názvem Vojanovy sady. Interiér chrámu prošel postupnou výzdobou po vysvěcení v roce 1692 a podruhé v roce 1714, kdy byl dokončován jeho interiér. Interiér doplňuje bohatá barokní výzdoba, hlavní oltář s obrazem svaté Rodiny od Petra Brandla a rokoková kazatelna z 18. století.
Fasáda a průčelí vycházejí z italských karmelitánských vzorů; inspiraci lze hledat například v římském kostele Santa Maria della Scala. Oválný půdorys lodi a kupole jsou charakteristické pro karmelitánské stavby, přičemž průčelí zdobí sochy sv. Terezie z Ávily, sv. Jana od Kříže a sv. Josefa. Zajímavé je i prosvětlení kostela a působivá dispozice s prostým, avšak mimořádně kvalitním zařízením interiéru.
V souvislosti s klášterem vznikl Řeholní dům sv. Příprav, a samotný klášter byl dokončen v průběhu 17. a 18. století; výstavba čelila četným sporům, včetně sporu o autorství projektu a sporu s knížetem Lobkovicem, který císař Leopolda I. poměrně zasáhl a stavbu na čas zastavil. Navzdory těmto překážkám je kostel jednou z nejzajímavějších staveb postavených v Praze na přelomu 17. a 18. století.
Oltáře pocházejí z pozdně barokní doby, bočními oltáři jsou obrazy sv. Antonína a sv. Felixe od Karla Škréty; nástěnnou malbu z roku 1862 vyhotovil František Duchoslav. Svatý Juda Tadeáš je mezi sochami před kostelem a tvoří významný prvek atria, které bývalo součástí vrcholně barokní architektury s výklenkovými kaplemi a sochami sv. Judy Tadeáše a dvou andělů (dílo Fr. Ve výklenkových kaplích jsou barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv.)."
V okolí kostela se nachází bývalý klášter, jehož výstavba byla zahájena roku 1665 a dokončena kolem roku 1702, a jeho vztah k sousedům byl poznamenán spory a nejistotou kolem autorství projektu. Interiér zahrnuje bohatou výzdobu a jedinečnou architektonickou dispozici: oválná loď, kaple přiléhající k jejímu JV side a vestavěná kruchta, která doplňuje prosté, avšak elegantní vybavení sakristií.
Kostel sv. Josefa bývá nazýván i U Tadeáška, což odráží místní lidový název a společné tradice spojené se sv. Juda Tadeášem. Při návštěvě Malé Strany lze kromě prohlídky samotného kostela často spojit výlet s procházkou v klášterní zahradě a návštěvou Vojanových sadů, které patří mezi nejklidnější parky historického centra Prahy.
Podívaná na dekorativní prvky průčelí kostela a sochy v atriu podtrhuje jedinečnost této památky, která je chráněna jako kulturní památka a tvoří důležitý meziobdobí spojení raného baroka s italskými vlivy v české architektuře. Kostel byl součástí kapucínského kláštera a jeho historie je poznamenána nejen stavebními pracemi, ale i spory o autorství a pozdější úpravy, které formovaly jeho současnou podobu.
Interiér kostela a jeho výzdoba zůstávají jedním z nejlépe zachovaných příkladů raně barokní architektury v Praze, s důrazem na bohaté sošné a malířské dílo a harmonické propojení s okolní zahradní krajinou. Přestože je kostel relativně nenápadný a často přehlídaný, představuje významný bod na turistické trase Malé Strany a nabízí pohled na bohatou historii klášterní architektury v Praze.