V tomto autentickém pramenu o životě svaté Kláry, objeveném P. Lazzeri v assiském městském archivu, se odvíjí příběh ženy z významného rodu, která následovala Františka z Assisi a stala se zakladatelkou řádu klarisek. Text vychází z latinského původu Klaris, který ztratil svou původní podobu, a byl zachován v umbrijsko-italském překladu; podle většiny badatelů je spis „Život svaté pannny Kláry“, psaný na popud papeže Alexandra IV. roku 1255, dílem Celana, i když jeho autorství zůstává předmětem diskusí. Dochovaný materiál zahrnuje _Propouštění_ a svědectví o původu Kláry a jejím rozhodnutí vstoupit do čistoty a chudoby.
ÚVODNÍ LIST PAPEŽI ALEXANDRU IV. K ŽIVOTOPISU SVATÉ PANNY KLÁRY uvádí, že Bůh v době mravního úpadku znovu rozsvěcuje světlo víry prostřednictvím nových řádů, a že Kláru, stejně jako Františka, má Bůh vybrat k šíření ctností a obnovení křesťanské mravnosti. Papež vybízí, aby se obraz Kláry zapisoval a šířil, a vyzývá k opravám a doplněním, která budou považována za potřebná.
Počátky Kláry: rodina, domov a cesta k svatosti
31541 Obdivuhodná žena Klára se narodila v Assisi z ušlechtilého rodu; její otec byl rytíř, rodina bohatá a majetná. Matka Hortulána věnovala pozornost rodině i Boží službě a často putovala za poutě, navštěvovala svaté lokality a hroby Apoštolů. 31562 Z rodného domu vyvěral obraz ctností: Klára od mládí rozsvěcovala svět kolem sebe, učila se od matky základy víry a projevovala soucit s chudými, poutěmi a dobročinností.
31573 Dívka Klára brzy začala jasně svítit a prosvětlovat temnoty světa, zatímco modlitba byla pro ni nejmilejším zaměstnáním. V srdci rozvíjela touhu po panenském životě a osobně se rozhodla pro Krista, odmítla světské manželství a svěřila své panenství Bohu. 3160 Postupně prohlubovala své duchovní založení: modlitba, pokání a kající oděv, který si tajně volila. 3166 Svatý František ji svým vedením vedl k tomu, aby se stala věrnou následovnicí a přijala Krista jako Pána a Krále života. Klára pak prostřednictvím Františkových rad a přímluv uskutečnila svůj závazek k chudobě a čistotě.
Od rodného domu k řeholnímu životu Klarisek
3168 Před Květnou nedělí se Klára rozhodla svědomím a prosbou u Františka přijmout svět - a nakonec se rozhodla pro světlo chudoby. Na Květnou neděli roku 1211 (či 1212) Klára spolu s Františkem zasvětila svůj život Bohu a odvedl ji do klášterů, než se usadila v klášteře San Damiano. 3170 Klářina cesta pokračovala do Porciunkule a následně do klášterů Sant’Angelo in Panzo a nakonec do kláštera svatého Damiána, kde zakázala světským návrhům, aby zpečetila svůj závazek.
3171 Klarisky se zrodily jako družina žen, které spolu sdílely chudobu, modlitbu a službu chudým; František jim poskytoval vedení a zajišťoval jejich umístění. 3176 Klára se uzavřela do kláštera svatého Damiána, kde žila téměř celý svůj řeholní život a vybudovala společenství Klarisek jakožto nový řád Klarisek - chudé paní od sv. Damiána.
Charisma Klarisek a Klářino učení
V Klarisech se kladou důrazy na modlitbu, mlčení, a chudobu, ale jejich identita není založena výlučně na klauzuře; důležitou roli hraje společnost a modlitba. Řehole Klarisek, která byla schválena v roce 1253 Inocencem IV., vychází z ducha Františkova a klade důraz na chudobu, poslušnost a službu chudým. Klára sama psala řehole a dopisy, v nichž zdůrazňovala nutnost odevzdaného života pro Boží vůli, čímž prosazovala specifickou podobu klariské kontemplace. 4. Světci často vyprávěli o Klářině lásce k Nejsvětější svátosti, kterou prožívala jako výraz Kristova těla a krve, i když byla nemocná a nemohla se účastnit mší. 5. Ke konci života Klára zhotovila vlastní řehole a svou žádost o schválení podala papeži; schválení přišlo 9. srpna 1253 a 10. srpna byla řehole předána Kláře. 6. Papež Inocenc IV. ji vkládá do role autority nad Klariskami a posiluje jejich vedení.
Legenda a zázraky: Klářin vliv ve františkánské rodině
Legendy a spisy svědčí o tom, že Klára dokázala inspirovat široké spektrum lidí - od vévodských dvorů po kláštery po celé Evropě. Její světlo a chudoba přitahovaly mnohé povolání a ženy i muže pod vlivem jejího příkladu byly motivovány k životu zasvěcenému Kristu. Pověst Klářiny svatosti se rozšířila po okolí a zasáhla i královské dvory a paláce. 11. srpna sloužila církev svátek svaté Kláry z Assisi jako zakladatelky Klarisek a patronky televize a komunikačních technologií.
Kláro, snoubenko chudoby, oroduj za nás; její život ukazuje, jak lze žít v jednoduchosti a radosti z Boží vůle, i když svět klade odpor a ohrožuje klášter či církev.
Odkaz a současnost Klarisek
V současnosti se Klarisky rozšířily po různých zemích a jejich zřídla zůstávají v Assisi i v dalších klášterech, kde zachovávají kontinuitu Klarisk a Františkánů. Klarisky chodí bosé, nejedí maso a žijí bez vlastního majetku, čímž se snaží následovat příklad Klarisy a Františka. Po staletí Klářin odkaz žije v liturgii a mystice, v modlitbě a kontemplaci; její epizody a listy zůstávají klíčovým svědectvím o františkánské spiritualitě.
11. srpna si katolická církev připomíná svatou Kláru z Assisi, spolu se svatým Františkem zakladatele Klarisek. Svatá Klára je považována za patronku televize a komunikačních technologií a jejím jménem se připomíná jeden z nejvýznamnějších františkánských ideálů - světlo a chudoba, které září i v dnešní době.