Pokračujme dnes šestým pořadem o Ježíši Kristu a podívejme se na to, jak učedníci vnímají Ježíše jako Boha a co o tom vyznává Písmo. Učedníci ho považovali za Mesiáše - Boha pomazaného, a Nový zákon začíná rodokmenem Ježíše Krista, který z Marie přišel na svět jako zrozený Syn. Immanuel, jak starozákonní proroctví předpovídá, znamená „S námi Bůh“, což Matouš v evangeliu potvrzuje citacemi ze Starého zákona. Pro důrazné potvrzení božství Ježíše Matouš cituje Izaiáše 7:14 a ukazuje, že termín „alma“ (mladá žena) odpovídá panně, kterou Matouš vykládá jako plně pannou, čímž se ztělesňuje znamení narození vtěleného Boha. Z Ježíšova narození plyne, že Bůh v Plnosti přišlápl k lidstvu.
Učedníci dále potvrzují, že Ježíš je Mesiáš, a že jeho utrpení a smrt předznamenávají prokázání božství. Zacharjášův výrok o tom, že budou vzhlížet ke Kristu probodnutému, je v Janově evangeliu propojen s Janovým vyřčením: „Uvidí, koho probodli“ (Jan 19:37). A Janova Zjevení popisují, že ten, kdo přijde v oblacích, je Ježíš Kristus, a že Bůh Jáhve byl probodnut a ještě živý zůstává v Kristu. Pavel ve Filipům potvrzuje, že u Ježíše se skloní každé koleno a vyzná se, že Ježíš Kristus je Pán (Filipským 2:10-11), a Izajáš 45:22-23 znovu vyhlašuje, že „Já jsem Bůh“ a před kým se každý skloní. Těmito verši sama Bible potvrzuje, že Ježíš Kristus je Ten samý Bůh Starého zákona a že jeho podstata je božská.
Učedníci dále vyjadřují božství Ježíše prostřednictvím důkazů moci. Zázraky konané Ježíšem mají potvrdit jeho božství a evangelium. Nejznámější zázrak v Janově evangeliu je vzkříšení Lazara: Ježíš volá „Lazare, pojď ven!“ a ten vstal z mrtvých (Jan 11:43). Apoštolové také uznávají, že Ježíš mluví o odpuštění hříchů, které Mojžíšův zákon nemohl zprostit, což ukazuje na jeho božskou autoritu (Skutky 13:38; Skutky 5:31). Jan popisuje Slovo, které bylo u Boha a bylo také Bůh (Jan 1:3), a Koloským 1:16 potvrzuje, že vše bylo stvořeno skrze něho a pro něho; Ježíš je Stvořitel. Židům 1:2-3 ukazuje, že Syn je prostředníkem, který nese Boží slávu a podstatu a že vše drží svým slovem. Tím se ukazuje, že Ježíš je Bůh, který přišel v těle a na dějinách se stal člověkem, aby nás přivedl k poznání Boha.
Učedníci dále spojují jméno Ježíše Krista s Bohem Otcem, což je klíč k trojjedinosti. V listech Galatským a Efezským se setkáváme s formulacemi „Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista“ a v Matouši 28:19 se uvádí křtění ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého. Druhým známým veršem trojjediné rovnosti je 2. Korintským 13:13. Ukazuje se tak rovnocennost tří osob Boží bytosti; je to koncept, který vyžaduje vyhledání hlubšího porozumění v budoucích pořadech, ale z kontextu vyplývá, že trojjedinost potvrzuje plnost božství Ježíše, který je Bůh a zároveň Otce a Ducha.
Učitelskou doktrínu potvrzuje i samotný Ježíš: „Tomáš řekl: Můj Pán a můj Bůh“ (Jan 20:28). Pavel nazývá Ježíše „plností božství“ (Koloským 2:9) a Titovi 2:13 popisuje Ježíše jako „velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista“. Židům 1:8 nazývá Ježíše Bohem na trůnu s věčnými právy řízení. Tím se jasně ukazuje, že Ježíš je Bohem, nikoli jen člověkem, a že jeho božství a jeho lidskost jsou složeni jedním osobním bytím - Kristem, který byl s Bohem od počátku a vstoupil mezi nás, aby nás vedl k poznání pravého Boha.
V tom svědectví o Ježíšově božství se objevuje i nutnost rozlišovat mezi tím, co je napodobeninou a co je skutečné. Nás učí, že Bůh přišel mezi nás, že Ježíš Kristus přišel, aby uvedl do života pravého Boha. Evangelia a listy ukazují, že poznání Boha není jen akumulací informací, ale hlubokým vztahem, který zahrnuje srdce a vůli. Víra v Ježíše jako Boha a Pána je zásadním krokem k věčnému životu; jako Pavlův výrok v 1. Janově 5:11-12, kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Vtělení Slova do světa a jeho oběť na kříži jsou jádrem spásy a ukazují cestu k pravému Bohu, kterého poznáváme skrze Něho.
Věčný život není jen představa o nesmrtelnosti, ale trvalé spojení s živým Bohem. Život věčný znamená poznávat Boha a Ježíše Krista, ale poznání je víc než pouhé seznámení s fakty; jde o vztah, který se projevuje v rozhodnutích, poslušnosti a oddanosti. Poznání Boha zahrnuje hlubokou duchovní intimitu, kterou popisuje Jan a apoštolové. Věčný život je tedy být v Kristu, který je Zdroj života, a poznávat Boha skrze Ježíše Krista, neustále se k Nemu obracet a žít podle Jeho vůle.
Na věčnosti budou překážky současného poznávání odstraněny; Bůh přijde mezi nás fyzicky, a my Ho uvidíme tváří v tvář, budeme ho slavit a uvědomíme si Jeho slávu. Do té doby ale máme svaté Písmo a evangelia jako prostředky poznání; více než kdy jindy pozornost je zaměřena na to, aby člověk poznal pravého Boha skrze Ježíše Krista. Znáš Ho? Zkus poznat Pravého Boha v dějinách narození Krista a prožij věčný život v plnosti dvouchtiv styles: poznání Boha a života v Něm.
Ježíš Kristus je pravý Bůh a Král. On je i můj Král a nejvyšší autorita mého života. Jak se Jemu daruje chvála a vyznání? Věřím v to, že On přišel, aby nám ukázal pravého Boha. Pokud chceš poznat pravého Boha, začni číst evangelia a nech se jím vést k víře v Ježíše jako Pána a Spasitele. A pokud nechceš, stejně se k nim vrať; možná změníš svůj názor. Není škoda věřit falešnému Bohu. Věř Me a poznávej Ježíše, který je Pravý Bůh.
Byl Ježíš (pokoj s ním) Synem Božím? - Dr. Zakir Naik
Věčný život a poznání Boha
Jan 17:3 dává shrnutí: „A toto je život věčný, aby poznávali tebe, jediného pravého Boha a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“ Tento verš ukazuje, že věčný život spočívá v poznávání Boha a Krista. Život věčný je v Kristu; On je Život a světlo lidí (Jan 1:4). Život je dar Boží a je dán těm, kdo mají Syna, což znamená být v Kristu (1 Jan 5:11-12). Poznání Boha tedy znamená hluboký, osobní vztah, nikoli jen poznání faktů. Vztah s Kristem je klíč k poznání Otce, protože kdo vidí Syna, vidí i Otce (Jan 14:9).
Prostředky věčného života zahrnují obecné zjevení (přístupné všem lidem skrze stvoření a svědomí) a zvláštní zjevení skrze Písmo a Krista. Bible říká, že Bůh se dává poznat skrze stvoření i skrze konkrétní zjavení v Kristu; dnes poznáváme Boha prostřednictvím Božího Slova. Budeme-li hledat Ježíše, poznáme Otce a získáme věčný život. Věčný život je tedy plně prožíván ve vztahu s Bohem skrze Ježíše Krista, a ne jen skrze shromažďování informací o Bohu.