Trapistický klášter v Novém Dvoře u Toužimi představuje unikátní projekt, který propojuje minimalistickou architekturu Johna Pawsona s hlubokou tradicí cisterciáckého života a historickým kontextem západočeského regionu. Klášter vyrostl na barokním statku z 18. století, jehož rekonstrukce probíhala s cílem učinit z místa prostor pro modlitbu, práci a sdílení s novými i stávajícími návštěvníky. Trapisté, jejichž původ sahá do řádu La Trappe, usilují o návrat k původním kořenům řádu Bernardem z Clairvaux formulovaným v 12. století, a tedy o jednoduchý, tichý a soustředěný život.
Historie a koncepce kláštera
Trapistický klášter Sept-Fons financuje výstavbu své pobočky v Česku a hledal správné místo pro své působení. Trapisté postupně vybírali z padesáti lokalit a vybrali právě Nový Dvůr, barokní hospodářský objekt tepelských premonstrátů. Vůči civilizaci má být klášter dostatečně vzdálený, aby zde panovalo ticho potřebné kontemplaci. Po usilovném hledání a volbě vznikl komplex s novým kostelem a třemi křídly, kde se propojuje staré a nové ve specifické estetice souznící s duchovním posláním řádu.
John Pawson byl osloven pro jeho minimalistický styl a prohlubování vztahu mezi světlem, proporcemi a jednoduchostí. „Byl jsem ohromen krásou Nového Dvora i jeho umístěním... stavba nového kláštera má pro nedávnou pohnutou historii této země velký význam - je jakýmsi mostem mezi minulostí a budoucností,“ říká architekt. Pawson se inspiroval tradičními hodnotami cisterciáckého kláštera Le Thoronet a inspirací čerpá i ze studia architektury 12. století.
Komplex zahrnuje více než jen kostel; návštěvníci mohou využít dům pro hosty s expozicí a filmem „Prostor ticha“, a mnichům slouží prostor pro modlitbu, práci a řeholní život. Přestože kostel je klíčovým prvkem, samotná architektura Nového Dvora má sloužit harmonii mezi klášterem a komunitou, bez zbytečných vizuálních rušivostí a s důrazem na světlo a proporce. „K dosáhnutí tohoto ideálu bylo třeba spolupráce mezi mým týmem v Londýně, ateliérem architekta Soukupa v Čechách i mnichy samotnými,“ uvedl Pawson.
Život v klášteře a duchovní zaměření
Hlavní náplní života trapistů je modlitba a práce v tichu kláštera. Do toho patří přísná opatření: každodenní vstávání ve čtvrt na čtyři, téměř úplné mlčení a dlouhé období soukromí a soustředění. Trapisté usilují o spojení modlitby, práce a jednoduchosti, která má umožnit kontakt s Bohem a komunitou.
Na Toužimsku, v srdci Nového Dvora, mnichové chovají ovce, hospodaří v lese a vyrábějí tradiční produkty, například horčici podle originální trapistické receptury. Produkty z Nového Dvora jsou distribuovány v Česku a zahraničí, včetně prodejen Benediktus a řetězce Makro, a v dalších specializovaných obchodech. Tradice vychází z mateřského kláštera Sept-Fons ve Francii, kde mniši žijí již od 12. století.
Architektura a integrace starého s novým
Architektura Nového Dvora je úspěšným pokusem o sladění moderní formy s historickým duchem. Křížová chodba na konzolách zůstává věrná duchu 12. století, a současně je v ní patrná snaha o čistotu a harmonii jednoduchých linií. Pawsonova vize spojuje světlo, proporce a detaily, které mají podporovat soustředění mnichů na Boha. „Jistěže propojeni starých a nových prvků znesnadnilo projekt, ale věřím, že se stává symbolem spojení mezi minulostí a budoucností,“ říká architekt.
Celkový ráz architektury byl definován krátce, avšak s důrazem na detail. Cílem je úplná souhra mezi klášterem a komunitou, která jej obývá. Architektura, která nepoužívá spáry a uměle seskupené prvky, má pomoci odstranit zdroje rozptýlení, a tím napomáhat mnichům k soustředění na Boha. Le Corbusier řekl, že člověk hledající harmonii má smysl pro posvátné; tato myšlenka se podle architekta Pawsona odráží i v Novém Dvoře.
Historie regionu a kontext Toužimska
Toužimsko patřilo v počátcích českých dějin k doménám Lučanů. Během kolonizace ve 12. století získal území jihočeský velmož Jiří z Milevska a založil opevněný Túžimův dvorec. První písemná zpráva o Toužimi pochází z roku 1354. Během husitských válek zde dosáhl významu Jakoubek z Vřesovic, který obsadil Toužimsko v roce 1429 a udržel si jej i po vládách Zikmunda Lucemburského a Jiřího z Poděbrad.
Mnichové z Nového Dvora patří k řádu cisterciáků přísné observance. Jejich srdcem je klášter, kde se kombinuje modlitba, práce a chudoba s respektem k osobnímu tichu, prostoru a samotě. Vztah k regionu a kostnímu tichu klade důraz na propojení duchovního života s místní komunitou a historií regionu.
Produkty a duchovní dědictví
V klášteře Nový Dvůr vznikají trvalé produkty, které vycházejí z mateřského Sept-Fons ve Francii. Horčice, ovocné a cereální produkty, zavařeniny a další doplňky jsou distribuovány po Česku i do zahraničí. Produkty jsou dostupné v prodejnách Benediktus, karmelitánských knihkupectvích, obchodech zdravé výživy a v Makru. Tradice vychází z dlouhodobé spolupráce s Sept-Fons, kde mniši sídlí od 12. století. Kostel byl vysvěcen 2. září 2004. Cestovat můžete vlakem, autobusem i MHD, a můžete ochutnat tradiční kozí či čerstvé kravské mléko a další mléčné produkty či sýrů vyráběných v místě.
