Zastupitelstvo města Chyše na 5. veřejném zasedání rozhodlo usnesením č. 5/04/2019 prodat Klášter Obutých Karmelitánů za cenu 5.784.000,- Kč (dle znaleckého posudku).
Popis objektu a jeho stavební komplex
Čtyřkřídlý patrový raně barokní objekt kolem pravoúhlé rajské zahrady s ambitem původně otevřeným do nádvoří dnes zazděnými arkádami.
Vnější stěny objektu jsou hladké, členěné pouze horizontální neprofilovanou římsou. Obdélná okna jsou doplněná jednoduchým orámováním.
Nad obdélným kamenným portálem vchodu v ose jižního traktu s pilastry po stranách, nesoucími profilovanou římsu, býval původně umístěn rodový znak Lažanských. Před vchodem je položeno malé dvouramenné schodiště a kamenná kašna.
Při severozápadní straně přiléhá k budově objekt raně barokního farního kostela Jména Panny Marie.
Historie kláštera a jeho kontext
Historie objektu začíná založením karmelitánského kláštera roku 1487 tehdejším majitelem panství Buriánem II. z Gutštejna.
Předchozí majitelé panství pravděpodobně plánovali založit klášter v nedalekém Radotíně, kvůli odporu tamních obyvatel byl přeložen do Chyše. V roce 1538 však přešel řád obutých karmelitánů na stranu luteránů a zdejší mniši odešli. Budova opuštěného kláštera byla následně zničena.
Roku 1539 se karmelitánští mniši vrátili zpět a objekt vypáleného kláštera byl nově vystavěn. Již v roce 1540 byli však karmelitánští mniši znovu napadeni a vyhnáni. Zdejší konvent byl poté zrušen a opuštěný klášter spolu s kostelem postupně chátral.
Po bitvě na Bílé hoře získal zdejší panství roku 1621 Jiří Vilém Michna z Vacínova, který začal s prováděním rekatolizace. Roku 1627 rozhodl o renovaci zaniklého a zpustošeného kláštera spolu s přilehlým kostelem a o obnově zdejší karmelitánské komunity. Jiří Vilém Michna, který zemřel roku 1640, proto odkázal svým synům prostředky na obnovu konventu a klášterního kostela.
S výstavbou nového karmelitánského kláštera spolu s přestavbou přilehlého kostela v raně barokním slohu započali v roce 1660 bratři Zikmund Norbert a Vilém Bedřich Michnové, což dokládá listina ze dne 14. srpna 1660. Již v roce 1663 se do objektu nastěhoval první karmelitán. V průběhu výstavby však roku 1678 vznikl v jednom domě poblíž rozestavěného kláštera požár a ten spolu s kostelem a podstatnou částí města zcela vyhořel. Již roku 1679 byl objekt pod vedením převora Norberta znovu vystavěn.
Roku 1693 byl klášter propojen klenutím a schodištěm s objektem přilehlého kostela. V roce 1777 byl klášter poškozen velkým požárem. Za josefinských reforem bylo v roce 1787 loketským krajským hejtmanem oznámeno klášterním bratřím zrušení zdejšího karmelitánského kláštera. Objekt bývalého kláštera poté sloužil jako fara, škola a správní budova zdejšího panství.
Dne 3. května 1958 byl objekt bývalého kláštera zapsán na seznam kulturních památek. Před rokem 1989 sloužil bývalý klášter jako byty a budova zemědělského učiliště či školy v přírodě pro děti z mostecké pánevní oblasti. V roce 1990 byl objekt převeden z vlastnictví státu do majetku města Chyše a od té doby je objekt prázdný a postupně chátrá.
Současný stav a souvislosti s místní architekturou
Farní chrám z let 1232-63, gotický, byl později přestavěn v 14. století na baziliku. Barokní přestavby proběhly po získání karmelitány od Karla IV. a dále podle projektů G. Orsiho a P. I. Bayera; mohutně se zdobí průčelí plastikami karmelitánských světců, které je pravděpodobně od Santiniho.
Jednání za klášter vedl Carlo Lurago. Smlouvu o koupi se jim podařilo uzavřít až v roce 1664. Základní kámen nového kláštera slavnostně položil arcibiskup Matouš Sobek z Bílenberku v roce 1671. Autorem budovy je G. D. Orsi, Lurago byl již tehdy v Praze. Práce probíhaly velice pomalu, stavba byla dokončena až v roce 1704.
V roce 1786, po zrušení řádu, přešly budovy kláštera do majetku náboženského fondu, byly přeměněny na krámy a později na manufakturu vyrábějící krajky. K radikální přestavbě došlo ve 30. letech 20. století. Poté objekt nadále sloužil k různým účelům a během 20. století došlo k dalším změnám v užívání a správě areálu.
Současná role bosých karmelitánů a jejich komunita
Bosí karmelitáni žijí a pracují na třech místech - v Praze u kostela Pražského Jezulátka, v klášteře na Hradčanech a ve Slaném. Naše české komunity jsou součástí italské Janovské provincie bosých karmelitánů, ke které patří ještě misie ve Středoafrické republice. Takových provincií je po světě asi 30 a celkem žijí bosí karmelitáni asi v 400 domech na všech kontinentech.
U nás žijí dvě komunity - v Dačicích (Karmel Matky Boží) a v Drastech u Prahy (Karmel svatého Josefa). Sestry mají tzv. papežskou klauzuru, což znamená, že žijí v ústraní a většinu času neopouštějí svůj klášter. K tereziánskému Karmelu jsou přidruženy také dvě novější kongregace sester karmelitek, které mají své komunity v Čechách. Tyto sestry nežijí v klauzuře, ale pracují mezi lidmi. Zvláštní kategorií je tzv. třetí řád, který sdružuje laiky sympatizující s naší spiritualitou.
Vedle rodiny bosých karmelitánů jsou zde i karmelitáni "původní observance" (OCarm). Mají kláštery v Kostelním Vydří, Praze-Liboci a v Olomouci-Hejčíně. Jméno korporace Klášter obutých karmelitánů (Praha, Česko). Jiné jméno Konvent obutých karmelitánů u kostela sv. Havla.
Specifika místního kostela a související historické detaily
Někdejší farní chrám stejnojmenného německého kvartálu vznikl v rozmezí let 1232-63. Havelské město v rámci Starého Města pražského mělo výsadní postavení - mohlo se chlubit řadou obchodních privilegií. Další etapa kostel načal ve století 14., kdy se přeměnil ve vrcholně gotickou baziliku. Tu získal z kláštera St. Gallen ve Švýcarsku Karel IV. Tu relikvií - hlavu sv. Havla. Barokní přestavba proběhla po r. 1627, kdy jej karmelitáni získali jako dar a vybudovali zde menší klášter. Přestavba svatyně proběhla dle projektu G. Orsiho (do r. 1704) a později P. I. Bayera; průčelí zdobené plastikami karmelitánských světců je pravděpodobně od Santiniho.
- Klášter obutých karmelitánů vznikl 1660-1704 jako raně barokní komplex kolem dvorního nádvoří.
- V časech josefinských reforem byl klášter zrušen v roce 1787 a budovy přešly do majetku různého fondu, později sloužily jako fara, škola či zemědělské učiliště.
- V roce 1990 byl klášter převeden do majetku města Chyše a od té doby chátrá, čeká na nového uživatele.
tags: #klaster #obutych #karmelitanu