Rozsáhlý barokní klášter založila Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská, vdova po císaři Josefu I. Základní kámen byl položen 13.5.1717. Stavební práce probíhaly až do r. 1728. V letech 1782-1786 provedl úpravy Johann Ferdinand Hetzendorf von Hohenberg a v r. Vídeň, rozkládající se kolem řeky Dunaj, je největším rakouským městem a politickým, hospodářským i kulturním centrem. Vídeň má mnoho památek a její historické centrum bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Hodnotné historické objekty se ale nacházejí i mimo centrum. Jedná se převážně o šlechtická sídla a sakrální stavby.
Stropní malba Nanebevzetí Panny Marie pochází od Giovanniho Antonio Pellegriniho. Klášterní komplex se skládá z osmi nádvoří. K Belvederu obrácená část tvoří Kaiserinnentrakt, který obývala císařovna Amalie. Za klášterem jsou rozsáhlé zahrady ležící mezi botanickou zahradou Vídně a zahradou Belvederu. Před klášterem směrem k ulici Rennweg je čestné nádvoří. Vstupní brána na Rennwegu je vybavena velkolepými kovanými železnými mřížemi pocházejícími z doby kolem roku 1730 a nad ním je kazeta s erbem císařovny Amalie. Varhany kostela postavil v roce 1890 varhanář Johann M. 7.4. května 1717. Přesně o dva roky později dne 13. května 1719 došlo k vysvěcení klášterního kostela Navštívení Panny Marie a převzetí areálu řeholnicemi za slavnostní účasti císařovny a jejích dcer. Stavební práce byly dokončeny až v roce 1728. V klášteře byla zřízena také škola a internát pro mladé dívky z chudých šlechtických rodin a vyšší střední třídy, pro které v té době ve Vídni neexistovala odpovídající vzdělávací instituce. Amálie žila v klášteře až do své smrti 10. dubna 1742. Byla pohřbena v hrobce kláštera mezi řádové sestry. V letech 1782-1786 provedl úpravy Johann Ferdinand Hetzendorf von Hohenberg a v roce 1806 Lorenz Lechner. Většina komplexu se dochovala v původní podobě.
Chrám založený v 40. letech 13. století, v době založení města Jihlavy, sloužil od počátku jako sídlo minoritského řádu. Od počátku sídlo minoritského řádu. Chrám Nanebevzetí Panny Marie, lidmi nazývaný Matky Boží, má téměř osmisetletou historii. Nejvýrazněji se do dějin města zapsal v roce 1402, kdy bylo zákeřně přepadeno družinou rytíře Zikmunda Křižanovského z Rokštejna. Minoritské mniši město zachránili včasným zburcováním měšťanů k obraně města. Dodnes událost připomíná unikátní freska přepadení Jihlavy z první třetiny 15. století. Kostel byl založen ve 40. letech 13. století, což svědčí o rané urbanizaci a významu minoritského řádu pro rozvoj města. Unikátní freska z první třetiny 15. století zůstává důležitým svědectvím o tehdejší společnosti a odvaze obyvatel Jihlavy. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.
Historie a architektura chrámu a kláštera
Chrám Nanebevzetí Panny Marie vznikl jako duchovní a společenské centrum minoritského řádu, jehož působení ovlivnilo nejen náboženský život, ale i městskou obranu a kulturu. V průběhu staletí byl chrám svědkem mnoha událostí, které formovaly identitu Jihlavy. Historie založení chrámu a jeho role v rozvoji města souvisí s vlivem minoritského řádu na obranu města a komunitní život. Freska z roku 1402 zobrazuje událost přepadení a odvahu obyvatel počátku 15. století, a dodnes slouží jako svědectví tehdejšího dění. Unikátní freska nadále zaujímá důležité místo v lokální paměti a turistickém povědomí.
Tématické souhrny
- Historie založení chrámu a jeho role v rozvoji města.
- Vliv minoritského řádu na obranu města a komunitní život.
- Unikátní freska z počátku 15. století jako svědectví tehdejšího dění.
Rozšíření a současnost
Historie a architektura chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě ukazuje, jak minoritský řád ovlivňoval rozvoj města a jeho obranné a kulturní struktury. Chrám zůstal důležitým místem bohoslužeb i historicky významným objektem, který připomíná dávné události a architektonické dědictví středověké Jihlavy. Freska z 15. století zůstává klíčovým svědectvím o tehdejší společnosti a odvaze obyvatel a je součástí místní identity i turistického povědomí.
