Premonstrátský řád, založený sv. Norbertem v roce 1120-1121, vznikl z reformní snahy po Gregoriánské reformě a splynout klášterní život s akty evangelijní služby ve společnosti. Již od počátku se řád snaží propojit život kontemplativní ve společenství s činností, a jeho zakladatel Norbert působil jako světský kanovník, který po zásadní proměně života opouští královský dvůr a zakládá první klášter v Prémontré. Název „premonstráti“ je odvozen od údolí Prémontré poblíž Laonu, kde vznikl první klášter a řád sv. Augustina se řídí jeho řeholí.
V první polovině 12. století se řád rychle rozšiřuje: do Čech a Moravy přišli díky Jindřichu Zdíkovi z Olomouce a podpoře krále Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy. Na Strahově v Praze byl v roce 1143 založen první klášter v českých zemích, a od něj následovaly Litomyšl (1145) a Hradisko (1150); později vznikla další sídla jako Litomyšl, Teplá, Zábrdovice a další ženské i mužské monastérium v Nové Říši, Doksanech a dalších místech. Období středověku tak znamenalo rychlý rozvoj pro premonstráty v Čechách a na Moravě.
Strahovský klášter je považován za nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140 na popud Vladislava II. a Jindřicha Zdíka. V čase jeho vzniku byla Strahovská bazilika goticko-románská architektura, která později prošla renesančními a barokními úpravami; v 18. století byla dokončena i barokní proměna interiérů a vznikla významná knihovna a sál Teologický a Filozofický. Opatové Strahova sehráli důležitou roli v rozvoji řádu a jeho vazeb s církevní i světskou mocí; Konvent a prelatury se rozvíjely do podoby, kterou dnes turisté obdivují.
Po husitských válkách Strahov čelil devastaci, avšak znovu se vzmáhal pod vedením několika opatů. V 17. století nastoupili noví opati, kteří obnovili zdevastované budovy a umožnili, aby Strahov opět fungoval jako kulturní a duchovní centrum. Zvláštní význam získalo uložení ostatků svatého Norberta, první řádově ukotvené relikvie v klášterní kapli a později i v hlavním oltáři; součástí slavnostních ceremonií byl i velkolepý průvod a bohatý program. Návštěvníci Strahova dnes mohou navštívit hlavní baziliku Nanebevzetí Panny Marie, prelaturu, konvent a Teologický sál s původními knihami a regály.
Premonstrátský řád v průběhu času rozšířil svou působnost po Evropě i mimo ni; v 12. a 13. století měly kláštery v různých zemích významné postavení ve vzdělávání, liturgii a kultuře. V Čechách se řád dále šířil do Litomyšle, Hradiska a Milevska, a z nich pochází i ženské kláštery jako Doksany a Louňovice. Důležitou roli hrálo propojení klášterů s lokální správou a s církevní hierarchií; ve 13. století vznikla cirkárie, tj. regionální seskupení klášterů, nad nimiž vládnul generální opat v Prémontré a postupně se rozvíjela centralizace a právní rámec řádu.
V Čechách a na Moravě se Strahov stal zároveň centrem vzdělanosti a kultury; jeho knihovna a obrazárna, stejně jako refektář a kapitula, představují důležité památky, které dnes lákají turisty a badatele. Zodpovědnost za správu a rozvoj řádu postupně proběhla různými osobnostmi, jako byl Hugo de Fosses (Hugo z Fosses), který zavedl jednotnou strukturu řádu a vedl ho k centralizaci. Následně se generální kapitula konala pravidelně a došlo k vytvoření prvních statútů a následnému členění na cirkárie, které se používá až do dneška.
Premonstrátské kláštery v českých zemích a jejich význam
Strahov je považován za kolébku řádu v Čechách a Moravě; další významné kláštery zahrnují Milevsko, Teplou, Novou Říši, Želiv, Hradisko a další, z nichž některé fungují dodnes. Kromě mužských klášterů vznikaly i ženské komunity, například v Doksanech, Louňovicích a Chotěšově; tyto kláštery často sloužily jako centra vzdělání a duchovního života regionu. Premonstráti přitom nebyli mnišským řádem, ale řeholními kanovníky, kteří dodržovali řeholi sv. Augustina a nosili bílý řeholní oděv.
Každý klášter byl samostatnou právní jednotkou, a hlavní heslo řádu Ad omne opus bonum parati (Připraveni ke každému dobrému dílu) vyjadřuje jejich působení v komunitě a v okolí. Základními zásadami jsou asketický, ale ne extrémně tvrdý způsob života, spolupráce s místními obyvateli a společenská služba, která zahrnuje liturgii, vzdělání a charitativní aktivity. Řád má dnes kolem 1330 řeholníků a 374 řeholnic; Strahovská kanonie má kolem 74 členů a řada klášterů působí na různých místech v ČR, na Slovensku a v dalších zemích.
Strahovský klášter je znám svými stálými expozicemi - románskou a barokní architekturou, teologickou a filozofickou síní a svědectvím o bohaté historii řádu. Sál Teologický, sál Filozofický a Chotěšovská a Louka z dávných období dodnes vypráví příběh o vývoji řádu a o tom, jak Strahov přežil těžká období, včetně vlivů husitských válek, třicetileté války a později období moderního národního státu. Předkládané texty a fotografie zachycují nejen klášter samotný, ale i doprovodné zahrady, pivovar, muzeum a další zajímavosti, které doprovázejí návštěvy a prohlídky.
V současnosti funguje premonstrátský řád v ČR a na Moravě jako živá komunita, která vyučuje, vykonává pastorační činnost a pečuje o poutní místa. Strahovský klášter, který založil Vladislav II. a Zdík, zůstává jednou z nejdůležitějších architektonických památek České republiky; jeho činnost a bohaté sbírky, včetně knihovny a obrazárny, přitahují návštěvníky každý rok. Doklady o slavnostech a uložení svatého Norberta jsou dodnes připomínány i v kultuře a liturgii klášterů po celém světě, a jejich význam překračuje hranice České republiky.
tags: #klaster #premonstratu #na #strahove #pozostatky