Klášter sester premonstrátek v Doksanech nedaleko Roudnice nad Labem vznikl pravděpodobně současně se Strahovem roku 1143 nebo 1144 jako zbožné dílo Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy, která zde také nalezla místo svého posledního odpočinku. Šlo o druhý ženský klášter založený v našich zemích. Doksany se těšily přízni vládnoucích Přemyslovců nejen po hmotné stránce, sestrám byly svěřovány na vychování královské dcery včetně (pozdější svaté) Anežky České.
Za husitských válek musely sestry Doksany opustit, ale po pětiletém exilu se vrátily. Roku 1782 byl kvetoucí klášter s 49 sestrami císařem Josefem II. zrušen. Klášter nejprve sloužil jako kasárna, později přešel do šlechtických rukou. V době totality patřil celý areál státu, v části kláštera byl státní statek. Po roce 1989, kdy padl komunistický režim a církev dostala svobodu, se mohla i myšlenka obnovy kontemplativního života stát postupně realitou.
Z Kongregace sester premonstrátek se přihlásilo několik sester, které tímto způsobem chtěly žít. Volba místa padla na starý klášter v Doksanech. V roce 1997 odkoupil Strahovský klášter od státu severní část bývalého konventu a začala se plánovat její rekonstrukce. 31. 1. 1998 zahájily společný život čtyři sestry (2 z Polska, 2 z Čech) prozatímně v budově doksanské fary. Komunita se začala postupně rozrůstat a formovat.
Od prosince 1998 do prosince 2002 probíhaly základní práce v zakoupené části objektu a bylo dokončeno západní křídlo kláštera. V lednu 2003 se do této části komunita mohla nastěhovat a 30. 1. Shromáždil bratry. Začal je přitahovat.
Vytvořil společenství - silou své osobnosti, víry, spirituality. Svým vzorem. Nešlo o líbivou pózu. Nešlo o strohý fanatismus. Byla to první kapitola jeho skutečného duchovního zrání a tříbení. Mladého sekretáře biskupa z Cambrei - Hugona de Fosse, během Norbertovy nemoci, zapálil žárem lásky k Bohu, dokázal jej okamžitě nadchnout. Norbert se stal člověkem, na němž mohl Bůh konečně budovat své dílo. Jeho život uchvátil Kristus. Stal se svatým, přítelem ženicha.
Je nazýván otcem a zakladatelem. Do českých zemí přišli premonstráti zásluhou jednoho z největších vzdělanců té doby, odvážného olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, nejprve na Strahov roku 1143. Další kláštery mužské i ženské rychle následovaly. Rozkvět řádu trvá do 14. století, kdy kláštery nejen počtem, ale i kvalitou života a kolonizačním úsilím přispívaly k prohlubování náboženského i kulturního života.
Těžké rány zasadilo řádu období husitství a reformace, později etapa osvícenství a francouzské revoluce. Zničen byl i mateřinec v Prémontré. Řád téměř zanikl, když po roce 1835 měl pouze 9 mužských a 6 ženských klášterů. V 80. letech 19. století byla obnovena znovu i jednota řádu díky úsilí strahovského opata a generálního opata řádu Zikmunda Starého.
Řád mnohokrát prokázal svou životaschopnost - zdrojem potřebné energie byly vždy návrat ke kořenům a odvaha k vnitřní proměně. V našich zemích byl rozkvět řádu násilně zastaven po roce 1950, kdy byly všechny kláštery zavřeny, řada opatů i bratří byla nespravedlivě odsouzena ve vykonstruovaných monstrprocesech, někteří zaplatili svou víru i životem, rovněž strahovský opat a rodák z nedalekého Vilína Bohuslav Jarolímek ve vězení jako mučedník zemřel.
Jednotlivé komunity však úspěšně pokračovaly ve své činnosti i v ilegalitě, v tzv. podzemní církvi, dále přijímaly a formovaly nové členy, takže po roce 1989 mohly začít s obnovou řádového života. Základní dispozice kláštera je románská. Mezi nejlépe zachované části náleží klášterní kvadratura situovaná na jižní straně chrámu, která obsahuje autentické interiérové prostory s řadou stavebních detailů. Obdobně kvalitně je dochována i exteriérová západní stěna tohoto křídla, kde je možné sledovat původní patrové členění stavby.
Význam celého areálu s klášterním kostelem postupem doby umocňovaly pohřby významných osob uskutečňované v jeho interiéru. Po požáru roku 1258 a ve 14. století byl klášter přestavován v gotickém stylu. Během husitských válek, roku 1420, došlo k jeho vyplenění. K výrazné přestavbě došlo až po delší době v průběhu 17. -18. Počátky osídlení lokality sahají hlouběji. Archeologickým výzkumem bylo zjištěno, že klášter vznikl v místech staršího laického pohřebiště z 9.-10. století. Doklady raně středověkého pohřbívání z doby před jeho vznikem byly zatím nalezeny po obvodu konventního chrámu, na knihovním dvoře i v prostoru dnešního hospodářského dvora čp. 127.
Základní dispozice kláštera je románská. Po dokončení velké románské baziliky Nanebevzetí P. Marie byl postupně vystavěn rozsáhlý konvent i samostatné obydlí určené pro panovníka, později pro opata kláštera. Význam kláštera jako místa duchovního i kulturního života je zřetelný i díky pohřbům významných osob v jeho interiéru.
Strahovský klášter a jeho dlouhá kontinuita
Strahovský klášter hraje důležitou roli v celých dějinách českých zemí. Premonstráti v něm rozvíjejí svůj život od roku 1143. Premonstrátský řád vznikl jako součást gregoriánské reformy a spojení kontemplativního života se zapojením do veřejného dění. Název „premonstráti“ je odvozen od kláštera v Prémontré na severu Francie. Již od počátku svého založení se řád pokouší propojit život kontemplativní ve společenství s životem činným ve svém okolí.
Řád je plodem gregoriánské reformy, která se pokoušela zlepšit duchovní život kleriků. Každý klášter tvoří právně samostatnou jednotku, a Řád premonstrátů se řídí řeholí sv. Augustina. Kanovníci vidí ideál svého života především ve společenství, v životě, jakým žil sv. Augustin jako biskup se svými kleriky u svého biskupského domu v Hippo.
On byl autorita, která uskutečnila ideál života prvotní církve v Jeruzalémě a ke které se snažili navrátit v rámci gregoriánské reformy řeholní kanovníci. Tento život je popsán v novozákonní knize Skutků apoštolů ve verši: 4,32: „Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné.“
V době sv. Norberta došlo ke znovuobjevení řehole sv., kterou sám zakladatel přijal, aby žil evangelijním způsobem. Postupem doby oslovil svým kázáním i způsobem života další muže a ženy, kteří ho následovali. Řád byl založen v Prémontré na Vánoce roku 1121. Prvním klášterem v Čechách je Strahov, který byl založen roku 1143. Strahovský klášter zaujímá čestné místo mezi všemi premonstrátskými kláštery, protože od roku 1627 je zde uloženo tělo sv. Norberta.
Řád se zabýval především liturgickou modlitbou, ale již od svého založení byl činný především v duchovní správě blízkého okolí. V dominantní poloze nad Malostranskou kotlinou se nalézá jeden z nejvýznamnějších církevních areálů Prahy - Strahovský klášter. Jeho počátky jsou úzce spjaty s vládnoucím rodem Přemyslovců. Vznik kláštera premonstrátů (kanonie) na hoře Strahov spadá do let 1143-1144, kdy z rozhodnutí českého knížete a pozdějšího krále Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy došlo k jeho založení.
Velký podíl na zřízení kláštera měl olomoucký biskup Jindřich Zdík. Samotné počátky strahovské řeholní komunity jsou však o málo starší a lze je spojit s blíže neznámým konventem řeholních kanovníků v čele s opatem Blažejem, jenž se zde usadil již kolem roku 1140. Dlouho zde však nevydržel. Roku 1142 jej na žádost Zdíkovu střídají premonstráti z porýnského Steinfeldu, kteří zde záhy vytvářejí postupně rostoucí konvent v čele s prvním opatem Gezem.
Stavební počátky celé kanonie jsou spojeny s dřevěnými provizorními stavbami, které byly v průběhu 2. poloviny 12. století vystřídány zděnými kamennými románskými objekty. V první etapě byla vybudována velká románská bazilika Nanebevzetí P. Marie. Po jejím dokončení byl postupně vystavěn rozsáhlý konvent i samostatné obydlí určené pro panovníka, později pro opata kláštera.
Archeologické výzkumy ukazují, že areál vznikl na místě staršího laického pohřebiště z 9.-10. století. Základní dispozice kláštera je románská, stejně tak dochovaná kvadratura na jižní straně chrámu s autentickými interiérovými prostory. Exteriérová západní stěna křídla také výmluvně dokládá původní patrové členění stavby.
Význam kláštera a jeho přilehlého areálu byl posílen pohřbami významných osob v interiéru a osudem samotného místa. Po požáru roku 1258 a ve 14. století byl klášter přestavěn v gotickém stylu. Během husitských válek, roku 1420, došlo k jeho vyplenění. K výrazné přestavbě došlo až po delší době v průběhu 17. - 18. století.
Počátky osídlení lokality sahají do hloubky; archeologické výzkumy ukazují, že klášter vznikl na místě staršího pohřebiště z 9.-10. století. Základní dispozice kláštera je románská. Mezi nejlépe zachované části patří kvadratura na jižní straně chrámu, která obsahuje autentické interiérové prostory s řadou stavebních detailů.
Oživení a současnost života v Doksanech
V duchovním zázemí kláštera pokračuje od roku 1989 obnova řeholního života. Sestry a otcové v Doksanech tak mohou navázat na tradici, která byla přerušena obdobím totality. Po roce 1997 a zahájení rekonstrukce severní části bývalého konventu nastolila nové horizonty pro kontemplativní život a pro vzájemné sdílení modlitby a práce.
Řád premonstrátů byl vždy založen na propojení kontemplativního života a služby společenství; Strahov a Doksany představují významné instituce, které se navzájem doplňují v rámci českých a moravských klášterů.
Mapa areálu Strahova a okolí ukazuje dominantní polohu klášterního komplexu nad Malostranskou kotlinou a jeho význačné architektonické prvky.
tags: #klaster #sester #premonstratek