Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě. Z pramenů vyplývá, že u zrodu kláštera stál olomoucký biskup Jindřich Zdík, který během své cesty do Svaté země pojal obdiv k řeholi sv. Augustina a později spolupracoval s Vladislavem II. Pro založení nového premonstrátského kláštera byla klíčová role knížete Vladislava II. se svou chotí Gertrudou.
První konvent, spravující se řeholí sv. Augustina, se usadil v Praze kolem roku 1140, avšak tato etapa byla neúspěšná a Zdík proto v roce 1142 obrátil pozornost k novému řádu. Nový premonstrátský klášter byl založen knížetem Vladislavem II. (později králem Vladislavem I.) se svou chotí, za Zdíkovy pomoci a s pražským biskupem. Mniši, kteří klášter osadili, přišli do Čech z kláštera Steinfeld v Porýní v roce 1143.
Pro sídlo nad výšinou nedaleko Pražského hradu, která svou polohou připomínala horu Sion v Jeruzalémě, byl klášter pojmenován Mons Sion, Hora Sion. Premonstráti nejprve vybudovali dřevěné provizorium, v němž se usadil konvent, a následně došlo na stavbu konventního kostela, jehož dokončení se odhaduje na počátek 80. let 12. století. Šlo o trojlodní baziliku s transeptem a západním dvouvěžovým průčelím, která se dodnes ve zdivu zachovala, i když je překryta barokní přestavbou.
V románském období vznikly i další sakrální stavby a zčásti dochované konventní budovy, přičemž součástí kláštera byl i ambit s půlkruhovými okny. Archeologický výzkum v 50. letech 20. století dobře přiblížil podobu středověkého klášterního areálu, který zahrnoval i palác užívaný králem Vladislavem I. Strahovská kanonie se stala místem posledního odpočinku významných osobností, včetně biskupa Jindřicha Zdíka a královny Gertrudy, kteří zde zemřeli v roce 1150.
Konec 12. století přinesl na Strahov přenesení ostatků krále Vladislava I. do Prahy po abdikaci, a v době Třicetileté války došlo k významné translaci ostatků sv. Norberta z Magdeburgu do Prahy, aby se zabránilo jejich ztrátě v protestantském Magdeburgu. Tato slavnostní přeprava v roce 1627 byla zároveň počátkem protireformace a posílila kult svatých strahovských patronů.
Po většinu středověku patřil Strahov k nejvýznamnějším duchovním institucím v Čechách a ovládal rozsáhlý pozemkový majetek. Husitská vpád v roce 1420 klášter vyplenil a následné období až do konce 16. století přineslo úpadek a živoření. Změnu přinesl až opatský úřad Jana Lohelia (1586-1612), který zahájil duchovní oživení konventu a zároveň věnoval energii rekonstrukci a obnově budov a zahrad. Následník Kašpar Questenberg (1612-1640) pokračoval v investicích do stavebních úprav a obnovy hospodářského života a prosadil, že se do Prahy dostaly ostatky sv. Norberta.
Doba třicetileté války přinesla střídavé útrapy a období relativní prosperity; po válce následovala obnova v barokním duchu pod vedením Giovanni Domenico Orsi a poté Jana Baptisty Matheye. V roce 1742 byl areál znovu poničen bombardováním, a v letech 1742-1751 proběhla barokní přeměna fasády kostela, zřejmě za spolupráce Anselma Luraga. Klášter přečkal i období vlády císaře Josefa II. a nechal se zachovat až do počátku 50. let 20. století, kdy byl jeho život násilně přerušen deportací řeholníků do sběrných táborů.
Po roce 1989 se premonstráti na Strahov vrátili a roli kláštera a církevního i kulturního centra nadále vykonávají. Dnes v budovách sídlí premonstrátská kanonie, Památka národního písemnictví a další komerční provozy. Strahovský klášter je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky a Prahy a po staletí pečuje o vzdělanost a kulturu. Byl založen v roce 1140 a prošel všemi významnými slohy - románským, gotickým, renesančním i barokním. Současná podoba byla rekonstruována po roce 1990, kdy byly dokončeny velké opravy.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je skutečným skvostem baroka, jejíž současná podoba je dílem italského architekta A. Luraga po roce 1755. Knihovna Strahova patří k nejcennějším a nejlépe zachovaným knihovnám, s více než 200 tisíci tituly; tvoří ji teologický sál z roku 1674 a filozofický sál s ochozem a výškově dvoupodlažní chodbou, vzniklý v roce 1785 a s freskami z roku 1794 znázorňujícími duchovní vývoj lidstva. Obrazárna existovala již v 18. století a dnes obsahuje asi 1500 maleb s nejkvalitnějšími díly z období 14.-19. století. Interiér kláštera zdobí bohatá štuková výzdoba a malby od bratrů Carla Domenica a Bartolomea Luccheseových ze Švýcarska, přičemž stavba byla vysvěcena v roce 1706.
Součástí areálu je i malebně zachovalá klášterní vesnice Speinshart, která dnes slouží jako kulturní dědictví evropského významu. Přízemí klášterního křídla je propojeno ambitovou chodbou vedoucí k kapitulní síni a refektáři; severní křídlo (prelátské) hostí mezinárodní centrum Speinshart a vzdělávací centrum kláštera, kde nástropní malby vytvořil Michael Wild. Po sekularizaci byla v místnosti pro hosty instalována stropní konstrukce a nový podhled. Neděle a svátky otevírají západní křídlo kláštera Speinshart od 13.30 do 17.00 hodin pro veřejnost a turisty, kteří zde získají informace o klášteře a klášterní obci.
Velká část kulturní hodnoty kláštera spočívá v jeho promíchání historických epoch a v péči o vzdělanost. Nástupnictví opatů a jejich kulturní i stavební činnost ilustrují kontinuitu klášterního života až do současnosti. Značné jsou i rozměry a udržování dělidel a lidských příběhů, které kruh Strahovský klášter drží po staletí pohromadě.
Hlavní události barokní architektury | Dějiny barokní architektury
Klíčové prvky Strahovského kláštera
- Monumentální bazilika Nanebevzetí Panny Marie a její barokní rekonstrukce
- Knihovna s teologickým a filozofickým sálem a bohatou obrazárnou
- Ambit, kapitula a refektář propojené s významnými komorami
- Speinshart jako součást klášterního komplexu a vzdělávací centrum
- Historické translace ostatků a jejich význam pro kulturu a náboženství
Význam Strahova dnes spočívá v kombinaci církevní misie, akademických funkcí a kulturního dědictví. Renovace a udržování historických staveb umožňují návštěvníkům nahlédnout do bohaté historie a architektury, která formovala středoevropské prostředí.
tags: #klaster #sion #nizozemsko