Klášter minoritů je historický církevní objekt. Snoubí se zde architektonické styly od románského stylu přes gotiku po baroko. Klášter byl založen Václavem I. po roce 1232, kdy se na Starém Městě usadili minorité. Jeho výstavba v gotickém slohu probíhala v několika etapách až do 70. let 14. století. Od konce roku 2024 je klášter přístupný veřejnosti.
Historie kostela svatého Jakuba Většího
V roce 1319 zahájil Jan Lucemburský výstavbu protáhlé bazilikální trojlodní stavby s dlouhým a vysokým kněžištěm a dvěma průčelními věžemi. Tento gotický chrám byl dokončen až za vlády Karla IV. v roce 1374. Vrchol klenby tehdy dosahoval téměř 30 metrů a chrám byl po kostele sv. Víta a Panny Marie Sněžné třetím nejdelším v Praze. Stal se místem slavnostních obřadů, ale i pohřbů panovníků.
V roce 1311 se zde konala svatební hostina Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, kolem roku 1337 pak svatební hostina Jana Lucemburského s francouzskou princeznou Beatricií. Později zde působil i Karel IV., který odtud, jako markrabě moravský, vydal svá privilegia Pražanům. V roce 1378 zde bylo na nádherném katafalku obklopeném pěti sty svícemi vystaveno tělo Karla IV. a roku 1577 zde byl dočasně pohřben císař Maxmilián II.
Na kruchtě se nacházejí varhany z roku 1705. Kostel sv. Jakuba je v současnosti proslavený jako koncertní prostor, kde se pořádají varhanní koncerty. Ke kostelu sv. Jakuba se váží různé pověsti: soška Panny Marie na hlavním oltáři bývala považována za zázračnou.
Přestavby a architektura kláštera
Po požáru roku 1689 byla provedena barokní úprava, která byla stavebně dokončena roku 1702 a interiéru byla dovršena až v letech 1736-39. Tato úprava zbavila vnější část kostela gotických tvarů, ale jeho původní půdorys stále připomíná klasickou gotiku 1. poloviny 14. století. Kostel je mohutnou trojlodní bazilikou s presbyteriem a barokním chórem a s věží na jihozápadě.
V roce 1784 byl klášter zrušen a část budov prodána. Z rozsáhlého komplexu se tak dodnes dochovala pouze část tvořená budovami kolem obdélného dvora. Část dvorních fasád tvoří gotické arkády a barokní arkády s půlkruhovými oblouky. Interiéry si zachovaly gotickou křížovou žebrovou klenbu, místy podepřenou středním sloupkem, zatímco většina prostor je klenuta barokními klenbami.
Návštěvníci zde mohou spatřit fresky inspirované životem sv. Františka z Assisi z 30. let 18. století a další fresky v kapli sv. Anny. Chrám sv. Jakuba má také významné umělecké hodnoty: vrcholně barokní náhrobek nejvyššího českého kancléře Jana Václava Vratislava z Mitrovic a čtyři obrazy Petra Brandla.
Interiéry a ambity
V hlavní lodi se nachází nástropní malba ze života P. Marie a oslavením Nejsvětější Trojice od Františka Vogeta z roku 1736. V kostele jsou výzdobné štukatury a klenby z různých období, včetně renesančního ramene ambitu a gotických arkád.
Na kruchtě jsou varhany z roku 1705, které byly ve 20. století výrazně přestavěny. Kaple sv. Anny uvnitř ambitů je vyzdobena freskami a nástropními malbami od F. Vogeta a štukami od A. Bolly.
Pověsti a kulturní význam
Ke kostelu sv. Jakuba se váží různé pověsti: soška Panny Marie na hlavním oltáři bývala považována za zázračnou a byla uctívána a ověšována dary. Jednou se zloděj nechal zamknout v kostele, aby dary mohl ukrást; ruka sochy ho pevně uchopila a držela až do rána, kdy byl nalezen na místě činu. Představený kláštera se ptal sochy, zda mu má být ruka useknuta; socha mu ruku uvolnila a dodnes zčernalá visí na řetízku u vchodu do kostela.
Další pověst vypráví o Vratislavu Václavu z Mitrovic: ve snu mu přišlo, že zemřel, a po pohřbu se skutečně obživnul; proto si vyprosil, aby mu po smrti bylo srdce probodnuto jehlou, avšak lazebník to nedokázal, a hrabě obživnul v hrobce. K tomuto příběhu patří i náhrobní kámen a vyprávění o tom, jak byl hrabě nalezen živý.
Současnost a prohlídky
Působivý areál kláštera se stal otevřeným pro veřejnost od konce roku 2024. Prohlídky začínají u Kostela sv. Jakuba Většího a pokračují do ambitu, k románským sklepům a do Sálu Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, kde se kdysi konala královská hostina. Součástí expozice je i rajský dvůr a Hortus Angelicus.
Historie pražského konventu a jeho vývoj od založení až po rekatolizaci a pozdější rekonstrukce je příkladem proměn architektury a mající význam pro kulturní dědictví Prahy.