Havlíčkobrodský kněz Erik Tvrdoň nastoupil do vězení v Hradci Králové. Respektoval tak výzvu havlíčkobrodského soudu a zahájil výkon tříletého trestu za zneužití čtyř žen a nezletilé dívky. Součástí trestu je i pětiletý zákaz práce s dětmi. Ihned si však může podat žádost o podmínečné propuštění, více než polovinu trestu si totiž odpykal ve vazbě.
Do vězení Tvrddoň poslal odvolací soud v Pardubicích. Koncem loňského února odešel Tvrddoň od Okresního soudu v Havlíčkově Brodě s pětiletým trestem za znásilnění a pohlavní zneužívání. Státní zástupkyně považovala verdikt za příliš mírný a na místě se odvolala. Odvolací soud v Pardubicích následně rozsudek zrušil a vrátil k doplnění dokazování. Koncem letošního dubna havlíčkobrodský soud Tvrdoně nepravomocně potrestal čtyřmi roky vězení s ostrahou, uložil mu ambulantní léčbu a pětiletý zákaz práce s dětmi.
Přestože byl Tvrdoň pravomocně odsouzen, kauza ještě není u konce. Státní zastupitelství v Hradci Králové podalo nejvyššímu státnímu zastupitelství podnět k podání dovolání k Nejvyššímu soudu v neprospěch odsouzeného. Prověřování Tvrdoně zahájilo oznámení od jedné z poškozených žen, která uvedla, že na ni muž od léta 2012 vyvíjel psychický nátlak a koncem roku 2013 ji několikrát znásilnil. Teprve po oznámení našla policie další poškozené.
Podle královehradeckého biskupství jsou skutkové podstaty trestných činů, na základě kterých byl duchovní odsouzen, v příkrém rozporu s povahou kněžské služby a Erik Tvrdoň se již zřejmě nikdy nebude moci vrátit do duchovní správy. Kněz Erik Tvrdoň, který byl odsouzen na tři roky nepodmíněně za sexuální zneužívání, poskytl jako jedinému médiu Svobodnému fóru rozhovor o tom, jak tuto kauzu vidí ze svého pohledu.
Tvrdoně v rozhovoru popisuje svůj pohled na soud a jednotlivé etapy řízení, rozdíly v právní kvalifikaci a okolnosti, které podle něj ovlivnily výsledky. Uvedl, že odvolací soud konstatoval, že nikdo nebyl vydírán ani znásilněn a že některá obvinění, kvůli nimž byl původně zatčen, padla. Dále vyjadřuje pochybnosti o aplikaci zákona a o tom, zda by měl být některý z obvinění považován za dostatečné k odsouzení.
Podle Tvrdoňe si soudy v Pardubicích vyložily jiné ustanovení zákona o sexuálním nátlaku a zneužití závislosti na osobě a autoritě pachatele, v tomto případě kněze. Tvrdí, že jde o nový a nedostatečně prověřený zákon, a že nejvyšší soud by jej měl zhodnotit. Tvrdí, že nelze stavět věřící na úroveň závislých a nemocných lidí jen proto, že jsou věřící, a že obžalovaný by neměl být automaticky považován za léčitele.
“Celý rozsudek týkající se otázky závislosti a jejího zneužití je v mém případě pochybný a jsem přesvědčen, že Nejvyšší soud zkonstatuje nemožnost aplikace zákona v tomto smyslu a tohoto obvinění mě zprostí,” říká Tvrdoň. Dřívější rozsudky, které se s jeho případem prolínají, zmiňují i otázky ohledně svědků a posudků a o tom, jak se mohou interpretovat výpovědi poškozených.
Tvrdoně vyjadřuje své názory na vyšetřování a na přístup policie i justice k svědkům a znaleckým posudkům. Podle něj mohou být znalci a soudy pod tlakem zadavatelů a veřejného mínění, což podle něj ovlivňuje kvalitu důkazů a výpovědí. V rozhovoru zmiňuje, že mezi oběťmi byla Petra P., bývalá kostelnice, která popsala, jak byla v kontaktu s Tvrdoně a jak na ni působil jeho vliv.
Tvrdoně také hovoří o postoji církve po zveřejnění kauzy. Podle něj se v církvi dnes řeší celá řada obvinění ohledně sexuálních kauz, které sahají až desetiletí dozadu, a pokud by tato atmosféra nebyla, případ by pravděpodobně vznikl jinak. Uvádí, že i jeho vztah s místními představiteli byl složitý, ale udržuje dobrý vztah se svým biskupem a věří, že jeho poslání je i nadále v modlitbě a službě Bohu, i když jako kněz už do veřejné pastorace nevrátí.
Kauza vyvolala silnou reakci mezi oběťmi a veřejností; jedna z obětí uvedla, že žádost o přísnější trest byla oprávněná, a podala trestní oznámení za čtyřnásobné znásilnění. Dovolání k Nejvyššímu soudu by tak mohlo vést k znovu otevření celého případu. Mezi lidmi došlo k rozdílným názorům na viníka a na to, zda je možné uvažovat o vině na straně obžalovaného ve světle nových skutečností a výpovědí.
Co zůstává jisté, je to, že Erik Tvrdoň byl uznán vinným ze ze sexuálního zneužívání a znásilnění a musí si odpykat trest, i když kauza není zcela uzavřena. Zprávy z médií a prohlášení obětí ukazují na hluboké zranění, které kauza zanechala v komunitě a v samotném pojetí duchovní služby.
Pokud by Nejvyšší soud rozhodl o dovolání, kauza by se mohla znovu otevřít, což by mohlo mít dopad na precedentní interpretace zákona o sexuálním nátlaku a závislosti na autoritě v kontextu duchovních.
Oběti zneužívání se shromáždily v soudní síni, aby naléhaly na ukončení pětiletého bankrotu církve
Klíčové milníky případu
- Zproštění některých obvinění při prvním rozsudku v Havlíčkově Brodě.
- Odvolání a doplnění dokazování v Pardubicích.
- Subsequentní trest čtyř let s ochranou a ambulantní léčbou.
- Nadále otevřená cesta k dovolání k Nejvyššímu soudu.
- Podmíněné propuštění - více než polovina trestu strávena ve vazbě.
Vliv na komunitu a církev
Podle královehradeckého biskupství skutkové podstaty trestných činů stojí mimo řád kněžské služby a Erik Tvrdoň se pravděpodobně už nevrátí do duchovní správy. Tvrdoň zdůrazňuje, že řízení církevních a světských orgánů v této věci ukazuje na složitost vztahů mezi věřícími, oběťmi a představiteli církve.
Motivy a reakce obětí
Jedna z obětí - Petra P. - vyjádřila, že rozsudek a podaní dovolání mohou být důležité pro spravedlnost vůči všem obětem. Její výpověď a popis vztahů s Tvrdoně a dalšími osobami odráží složitost situace a potřebu spravedlivého vyšetřování.