Pocházel z rodiny zedníka. Dětství a mládí prožil ve Slušovicích. 1924-25 pracoval na stavbách u Brna, Žiliny a jinde, pak studoval Stavební průmyslovou školu v Brně (maturita 1929). 1929-37 byl stavitelským asistentem v projekční kanceláři v Praze. 1931-35 byl činný jako autor, herec i recitátor v Recidaku (Recitační dělnická akademie).
Od 1938 byl redaktorem Práva lidu, za německé okupace kladenské filiálky Národní práce. 1945 se vrátil do Práva lidu, 1947-48 byl odpovědným redaktorem jeho Večerníku. Od roku 1931 přispíval zejména do těchto novin a časopisů: Právo lidu, Večerník Práva lidu, České slovo, Národní práce, Kolo, Lidové noviny, Klub, Literární noviny, Kritický měsíčník, Nový život, Čti, Kulturní politika, Práce a Dikobraz. Spolupracoval s Československým rozhlasem, je autorem rozhlasových her Slunce v kaluži (1941), Píšťalka (1943), Radost z lásky (1944), Krev (1948) a cyklu pásem Chléb náš vezdejší (1945).
Po roce 1945 často přispíval do rozhlasového pořadu Živá slova. Redigoval knižnice Sedmihran (nakl. Pamir, Praha 1945, 1. sv.) a Jihočeská lidová knihovna (Jihočeské nakladatelské družstvo, České Budějovice, 1948, 2 sv.). Užíval pseudonymů a šifer Jan E. Baruch, Jiří Klaus; Z. Pro Skybovu básnickou tvorbu, usilující ve svých počátcích o návaznost na básnickou dikci Františka Halase, je charakteristické silné sociální ladění a smysl pro přírodní krásy. Prožitek neradostného dětství ovlivnil jeho pohled na skutečnost, v níž je těžký sociální úděl člověka vyvažován jedině harmonizující mocí přírody.
Básnicky nejživotnější jsou písňově prosté, krátké básně ze Skybovy válečné tvorby, oslavně tematizující práci i všední věci každodenního života (Žíznivý list, Krvácející ticho). - Poválečná poezie Zikmunda Skyby vítá nový čas jako definitivní vítězství nad chudobou. Převažují v ní oslavné příležitostné verše symbolicky promítající básníkovy naděje v budoucí svobodný život vlasti do rámce přírody, jejího rozkvětu a zrání (Krev z květů máje, Tisíciletý čas).
Vítězství konvence a ilustrativnosti nad básnickou invencí se nejzřetelněji vyjevuje v satirické poezii výsměšně glosující politickou situaci Západu (Pryč, starý světe). - Také Skybova početná tvorba pro děti vyrůstala z jeho důvěrného vztahu k přírodě.
Skyba Zikmund • 3. 3. 1909 Hvozdná (u Zlína) • † 23. 7. 1957 Praha • novinář, spisovatel, překladatel (za jazykové spolupráce) z bulharštiny, maďarštiny, ruštiny.
Po maturitě (1929) na Stavební průmyslové škole v Brně pracoval do 1937 jako stavitelský asistent v projekční kanceláři v Praze. Od 1938 byl redaktorem Práva lidu, ve válečných letech působil v kladenské pobočce Národní práce, 1945 se vrátil do Práva lidu (1947-48 byl odpovědným redaktorem jeho Večerníku). 1948-52 pracoval v redakci Lidových novin, 1952-57 v měsíčníku závodních klubů Klub.
Od počátku 30. let přispíval do dalších novin a časopisů, od 40. let autorsky spolupracoval s Československým rozhlasem (např. hry Slunce v kaluži, 1941), Radost z lásky, 1944, Krev, 1948, cyklus pásem Chléb náš vezdejší, 1945) a externě spolupracoval s několika nakladatelstvími.
Autor básnických sbírek (Rozhraní, 1940, Žíznivý list, 1943, Krvácející ticho, 1943, Krev z květů máje, 1945, Tisíciletý čas, 1948, Pryč, starý světe, 1955) a četných dětských próz (Králičí údolí, 1941, Ostrov čmeláků, 1943, Toník z cementárny, 1945) i veršů (sbírky Abeceda malých broučků, 1946, Ptáčci na bidýlku, 1948).
Překlady z bulharštiny: Smirnenski, Christo: Ať už je den (výbor z díla, část II. veršovaná satira, Praha, SNKLHU 1953, + Dana Hronková, Sáva Heřman [oba jazyková spolupráce], [Zikmund Skyba přebásnil]); Vazov, Ivan: Balkánské písně (VB, Praha, Slovanské nakladatelství 1951, + Zdenka Hanzová [jazyková spolupráce], [Zikmund Skyba přebásnil]); Vazov, Ivan: Prokletí (Gramada; poéma, Praha, in: Tři poémy, Mladá fronta 1952, + Zdenka Hanzová [jazyková spolupráce], [Zikmund Skyba přebásnil]); Vazov, Ivan: V království víl (V carstvoto na samodivite; poéma, in: Tři poémy, Praha, Mladá fronta 1952, + Zdenka Hanzová [jazyková spolupráce], [Zikmund Skyba přebásnil]); Vazov, Ivan: Zahořanka (Zagorka; poéma, in: Tři poémy, Praha, Mladá fronta 1952, + Zdenka Hanzová [jazyková spolupráce], [Zikmund Skyba přebásnil]); Vazov, Ivan: Výbor z díla 1 (část I. VB, Praha, Svoboda 1950, + Zdenka Hanzová [jazyková spolupráce], [Zikmund Skyba přebásnil]).
Překlady z maďarštiny: Petőfi, Sándor: Mé písně (VB, Brno, Rovnost 1950, + další překladatelé, [Zikmund Skyba přebásnil]). Překlady z ruštiny: Bědnyj, Demjan: Známé tváře.
