Symbolicky v den narození geniálního Jana Blažeje Santiniho-Aichla, 3. února 2023, byl zahájen celoroční projekt Santini Immortalis, který připomíná osobnost a dílo výjimečného architekta. Rok 2023 přinese řadu zajímavých akcí, výstav, přednášek, prohlídek a workshopů.
Jan Blažej Santini-Aichel (1677-1723) byl významný český architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. Pracoval zejména pro církevní řády, ale nevyhýbal se ani zakázkám pro šlechtu. Stavby barokního architekta Santiniho-Aichela dodnes obdivují nejen laici, ale i současní architekti. Vtiskl neopakovatelný ráz nejen mnoha velkým a významným stavbám, ale i drobný kaplím a kostelíkům.
Životopis a formování díla
Santini Aichel (1677-1723) se narodil s tělesnou vadou - byl ochrnutý na část těla a chromý. Vyrostl na Starém Městě, ale handicap mu bránil pokračovat v otcově kariéře. Po vyučení se vyučil kamenictví a studoval malířství, kterému se později nevěnoval. Předpokládá se, že významný architekt Jean Baptista Mathey ho přijal do učení. Po vyučení se kolem roku 1696 vydal sbírat zkušenosti do Itálie, kde se seznámil s díly Francesca Borominiho a rozhodl se ho následovat. V roce 1700 už Santini samostatně stavěl a projektoval; ve svých projektech geniálně spojoval znalosti matematiky, geometrie, numerologie i katolické symboly.
Otar Lochner ho pověřil vedením stavby konventu cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi. Získal práci i na Hradčanech a bydlel v jednom z domků za Jelením příkopem. V roce 1707 se oženil a měl čtyři děti; bohužel zemřely děti i manželka. Santini se podruhé oženil s Antonií Ignatií Chřepickou z Modliškovic a získal tak šlechtický titul. V roce 1705 koupil Valkounský dům v Nerudově ulici a o dva roky později i dům U zlaté číše, které spojil.
Architektonický styl a technické rysy
Mistr Jan Blažej Santini Aichel ve svých projektech spojoval matematiku, geometrii, numerologii a katolickou symboliku. Prokázal vytříbený cit pro začlenění staveb do krajiny a vytvářel prostory s výjimečnou akustikou a světelnou charakteristikou. Barokní gotika, jak jeho styl někdy bývá nazýván, kombinuje dynamiku baroka s výraznou středověkou nástěnnou hradbou a netradičními geometrickými koncepcemi. Numerologie a kabalistické odkazy se projevují v uspořádání sloupů, kružnic a rovnoběžek.
Kaple Jména Panny Marie je prvním projektem pro plaský klášter a je unikátním dokladem Santiniho virtuozity. Kaple má centrální šestiúhelní půdorys, geometrické schéma vycházející z navzájem se protínajících kružnic a konkávně prohnuté stěny. Klenba kaple je tvořena vlašskou kopulí s hvězdným efektem, který je ještě zdůrazněn světelnými procesy. Hlavní oltář a fresky přispívají k dojmu hvězdného motivu; během bohoslužeb světlo vytváří mystickou atmosféru.
Interiér kaple je osvětlován velkými obdélnými okny, která jsou umístěna v hlavních osách konvexně prohnuté plochy stěn. Kostel v sobě spojuje geometrické preciznosti a symboliku, která má návštěvníka vést k meditaci a duchovnímu prožitku. Fresky na stropě dílem Jakuba Antona Pinka a další detaily dotvářejí unikátní barokně-gotickou atmosféru.
Historické souvislosti a význam Kaple Jména Panny Marie
Kaple byla dokončena v krátkém čase po položení základního kamene 2. května 1708 a 14. zasvěcení kaple spojuje cisterciácké zaměření na Pannu Marii s barokní úctou ke Jménu Panny Marie. Kaple byla slavnostně požehnána 14. května 1709 a spolu s dalšími Santiniho díly patří mezi klíčové památky barokní architektury v Čechách a na Moravě.
Mezi další významné projekty patří klášter Plasy a Kladruby, jejichž provoz a rekonstrukce v posledních letech zdůraznily důležitost Santiniho díla. Klášter Kladruby prošel v posledních letech velkou rekonstrukcí; od 1. dubna 2023 je otevřen pro veřejnost a nabírá nových prohlídkových tras. Santiniho dílo zůstává živé díky moderním projektům a kulturním akcím, jako je Santini Immortalis.
Současný kontext a propagace díla
V Čechách a na Moravě se dnes nachází 10 areálů se Santiniho stavbami, které jsou veřejnosti přístupné jako kulturní památky. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou a Chrám Panny Marie ve Křtinách jsou považovány za nejvýznamnější památky barokní architektury. Tyto stavby ilustrují, jak Santiniho architektura propojuje duchovní svět s pečlivě zvládnutými technickými a geometrickými prvky.
Cyklotrasa Santini-Aichel, kopírující trasu č. 5061, vede z Vojnova Městce přes Žďár nad Sázavou do Bystřice nad Perštejnem a umožňuje spojit poznání s přírodouVysočiny a návštěvy známých i méně proslavených děl, včetně rašelinišť a míst spojených s architektem. Kaple Jména Panny Marie a další Santiniho stavby nabízejí inspirativní spojení historie, geometrie a světla.
Vybrané objekty Santiniho díla
- Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - Žďár nad Sázavou
- Chrám Panny Marie ve Křtinách - Morava
- Klášter Plasy - západní Čechy
- Klášter Kladruby - západní Čechy
- Kostel Narození Panny Marie - ve zmapovaných lokalitách
- Kostel sv. Prokopa a bazilika sv. Prokopa ve Všehrdech
Kaple Jména Panny Marie, která vznikla v plaském klášteře, je jedním z nejcharakterističtějších projektů Santiniho a dotváří obraz jeho mistrovství v práci s geometrií a světlem. Dlouhodobě platí, že jeho dílo přežívá jako významná kapitola české barokní architektury a inspiruje současné designéry a architekty.
V kontextu Santiniho odkazů zůstává důležitý jeho vliv na výklad české architektury a způsob, jakým světlo a geometrie určují duchovní zážitek návštěvníků. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsané na seznam světového dědictví UNESCO dnes patří mezi nejvýznamnější světové památky.
Kaple a kostely Santiniho-Aichela v Čechách a na Moravě nadále přitahují pozornost turistů i odborné veřejnosti díky svému jedinečnému spojení baroka a gotiky, numerologie a symboliky. Dědictví architekta zůstává živé díky novým prohlídkám, cyklotrasám a projektům jako Santini Immortalis.