V neděli 19. února v Praze přijal Bernarda Ondřeje Mléčku kněžské svěcení. Už několik let žije ve františkánské komunitě a farnosti v Liberci‑Ruprechticích. Na slavnost do řádového kostela Panny Marie Sněžné v Praze přijeli spolubratři, rodina, přátelé a věřící z celé země. Světitelem byl litoměřický biskup Jan Baxant.
„Měj stále před očima Krista, dobrého pastýře, který nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil, a který přišel hledat a zachránit ty, kteří byli ztraceni.“ Františkán Mléčka už řadu let pastoračně působí v Liberci, teď ho ale čeká nová, kněžská kapitola života.
„Znamená to pro mě dvojí. Každé kněžské povolání je velkým tajemstvím, je to dar ... tajemství Božího vyvolení,“ píše papež Jan Pavel II. Tato kniha je ohlédnutím za jeho padesáti lety kněžství, vrací se však také k různým událostem z dětství, práce, doby studia na Jagellonské univerzitě, zamýšlí se i nad těžkými zkušenostmi z let války. Svatý otec vzpomíná na své kněžské svěcení.
V rámci slavnostního obřadu byl hlavním Celebrantem svěcení litoměřický biskup Jan Baxant. Lze sledovat postup průvodu, který se dělí na jednotlivé části: jáhen nesoucí evangeliář, následní kandidáti, koncelebrovající kněží a biskup s dvouma jáhnami, kteří mu asistují. Po příchodu k oltáři a po úkloně všichni zaujmou místa; při průvodu se zpívá vstupní antifona s příslušným žalmem.
První část obřadu svěcení má své místo hned po hlásání evangelia, v rámci bohoslužby slova, ještě před homilií.
„Kněžské svěcení není autoprezentací, stejně jako kněžství není seberealizací.“ Biskup kandidáty přijímá do kněžského společenství; dříve než přijmete svěcení, musíte prohlásit ochotu plnit povinnosti spojené s kněžskou službou.
Předstoupí před biskupa jednotliví kandidáti, poklekají a vkládají sepjaté ruce do jeho dlaní. Po homilii přichází druhá část svěcení, která rozvíjí vyřčená slova „zde jsem“.
Jednotlivé otázky definují oblasti kněžských závazků: spolupráce s biskupem podle Ducha svatého, služba pastýřská, služba Božímu slovu, slavení posvátných tajemství a ustavičná modlitba. První otázka se ptá, zda chce světec „stále“ plnit své povinnosti. Poslední otázka shrnuje základní duchovní postoj: připodobnění Kristu, který obětoval sám sebe.
Poté následuje vložení rukou do rukou biskupa; všichni zůstávají při tom v tichu a připravují se na konsekrační modlitbu. Po vzkládání rukou se začíná liturgie.
Vzkládání rukou je jádrem celého svěcení; biskup vloží ruce na hlavu kandidátů a všichni přítomní kněží kladou ruce na jejich hlavu, nic však neříkají. Následuje vlastní konsekračná modlitba, která je s nepatrnými obměnami používána již od 6. století.
Novokněží po svěcení slaví mši svatou a účastní se eucharistie koncelebrací; následně přichází vydání darů věřícím a oblečení kněžského roucha. Štola a posvátný křižma symbolizují duchovní proměnu a pomazání Ducha svatého.
V rámci obřadu je připomínána důležitost poslání kněze v eucharistii; předání chleba a vína symbolizuje, že vrchol poslání spočívá ve slavení eucharistie. Po mši svaté následuje závěrečné požehnání a potvrzení, že novokněží mohou koncelebrovat u oltáře.
Mezitím se připomínají významná jména a skutečnosti z františkánské rodiny a širšího kontextu církve, včetně vzpomínek na Pavla VI., jeho pronikavou apoštolskou horlivost a význam jeho liturgické památky pro církev.
Na závěr dveří do svěcení, připomíná se, že po svěcení novokněží nadále pokračují ve společném slavení eucharistie a v službě vřícím.
Primiční mše svaté novokněží sloužili spolu s plněnou službou i v různých místech: v Praze, Benátkách nad Jizerou, Prostěově, Těšeticích a Liberci‑Ruprechticích.
Další situace a akce spojené s františkány zahrnují pocty svatému Benediktu, připomínky k nositelům hrdinského díla a listinné záznamy o probíhajících pobožnostech a poutích.
Historické kontexty a doprovodné události
V Subiacu byla odhalena socha svatého Vojtěcha a připomíná tisícileté výročí svatého Otce. Plánuje se podobná socha i v Assile. U řeky Sázavy stojí starobylý kostel sv. Havla, kde byla sloužena mše za bratra Františka Noska, terciáře sv. Františka. Pouti k jeho hrobu a mši za něj se konají každoročně.
Nesou zmínky o nositeli bohaté sociální a hospodářské práce, jehož uhla k Božím hodnotám, jak vyzdvihuje kázání P. Pilíka, a to v kontextu boje proti zpronevěrám a náležitým vyzdvižením hodnot chudoby.
V souvislosti s významnými franciskánskými tématy jsou zmiňovány i ekonomické a charitativní aktivity a jejich dopad na katolickou církev.
Poznámka: Z textu vyplývá, že svěcení a související aktivity jsou úzce propojeny s tradičními obřady a liturgickými texty, které se až do dnešní doby používají s jen drobnými obměnami.
tags: #knezske #sveceni #frantiskanske