Oba bratři pocházeli ze Soluně a dříve než přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I., nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Říma (867). Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele.
Postupně se jejich misie a působení rozvíjely: Moravský kníže Rostislav vyzval byzantského biskupa, aby mu poslal duchovní, kteří by byli schopni hlásat křesťanství v mateřské řeči Slovanů. Na Moravě působil již německy mluvící klérus, ale Rostislav s jejich působením nebyl spokojen. Cyril a Metoděj se na své poslání pečlivě připravili, a Cyril vytvořil slovanské písmo hlaholici a překlad evangelií; takto vybaveni vyrazili roku 863 na Moravu. Překladem evangelií a zavedením slovanštiny jako bohoslužebného jazyka si misionáři otevřeli srdce prostých lidí i zemských knížat. Pro přehlednost: Proglas, veršovaná předmluva k evangeliím, je první nádhernou perlou slovanské literatury.
Vývoj misie na Moravě byl zpočátku slibný, i když čelil odporu ze strany německého kléru, který podporoval karolinskou expanzi a chtěl mít vliv nad slovanskými obřady jen v latině. Konstantin a Metoděj však v průběhu pouhých tří let naplnili svou základní misi: během cesty Panonií přijali uvítání od knížete Kocela a nově vydané texty ve slovanském jazyce ocenil i panonský stát. Když dorazili do Benátek, byli napadeni Latiníky kvůli názorům na jazyk bohoslužeb. Legenda obsahuje obranu Konstantina a výzva papeže Mikuláše I., aby dvojici Řeků předvolal do Říma.
Roku 867 přišli do Říma; Hadrián II. přijal bratry s poctami, ač v té době papež zrovna zemřel. Na vánoce 868 Hadrián II. slavnostně schválil a požehnal slovanské bohoslužebné knihy nad oltářem betlémských jeslí v bazilice Santa Maria Maggiore. O pár týdnů později, 14. února 869, zemřel Konstantin (Cyril) v Římě, měl pouhých 42 let. Před smrtí si dal vyholit tonzuru a zesnul jako mnich, pohřben byl v kryptě baziliky San Clemente, kde se nacházejí ostatky sv. Klimenta. Hadrián II. poslal Metoděje zpět na sever jako metropolitu všech Slovanů, Moravy a Panonie, čímž posílil papežskou jurisdikci nad slovanskými zeměmi a zabránil šíření Němců.
Metoděj byl následně zajat a mučen bavorskými biskupy, avšak papež Jan VIII. jej osvobodil a potvrdil jeho úřad arcibiskupa. Metoděj se vrátil na Moravu; po návratu nastalo období rozkvětu místní církve, postavilo se mnoho kostelů a klášterů a Svatopluk, Rostislavův synovec, nastolil klidné časy mírem forchheimským (r. 874). Přesto německý klérus pokračoval v útocích a na Moravu se sypala pomluva, že Metoděj hlásá hereze a nadále slouží slovanskou liturgii. Papež Jan VIII. však potvrdil platnost sloveské liturgie a Metoděj se dařilo obhájit svéprávnost v Římě; bullou Industrie tuae byl jeho rubrikován liturgický status a potvrzeno pokračování bohoslužeb ve slovanském jazyce.
Cyril a Metoděj - autentický příběh naší země
Metoděj po návratu dokončil překlad Písma svatého a kompendium církevních Otců; zemřel 6. dubna 885 ve Velkomoravské říši a byl pohřben v metropolitní bazilice (pravděpodobně u Velehradu). Cyril je pohřben v bazilice sv. Klimenta v Římě. Po smrti obou bratří došlo k vlně pronásledování ze strany německých biskupů; papež Štěpán V. měl obnovený tlak na latinu a zničení díla Byzantinců. Učedníci Cyrila a Metoděje byli rozptýleni - někteří odcházeli do Čech, jiní do Bulharska či Chorvatska.
V moderní době se kult svatých Cyrila a Metoděje ujmul i papežů: Lev XIII. je 1880 svatořečil; papež Jan Pavel II. je v roce 1980 prohlásil spolupatony Evropy. Dnes je Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje v Česku státní svátek slavený 5. července, ačkoliv některé kultury učí i jiné termíny. Příběh obou bratrů, kteří přišli na Velkou Moravu, mění nejen historii církve, ale i kulturu a jazyků Slovanů.
Žáky Cyril a Metoděj vyučovali, překlávali liturgické knihy, psali učebnice a šířili křesťanství. Cyril a Metoděj vytvořili nový jazyk kombinující řečtinu a staroslověnštinu; k tomu přidali písmo hlaholici. Staroslověnština je nejstarší spisovný slovanský jazyk, jehož písmo bylo později nahrazeno latinkou v českých zemích. Na Moravě byla v době misie zřízena arcidiecéze Moravská a Panonská; Metoděj byl jmenován arcibiskupem Panonie. Po smrti Metoděje se Velká Morava postupně orientovala na latinský západ a liturgie ve slovanském jazyce se staly předmětem sporu s německou církevní správou. Přesto však jejich odkaz žije dodnes v paměti, literatuře a v kulturním dědictví Slovanů.
| Přínosy Cyrila a Metoděje | Detaily |
|---|---|
| Vytvoření hlaholice | slovanské písmo pro staroslověnštinu |
| První liturgie ve slovanském jazyce | přeložené liturgické texty a evangeliář |
| Schválení liturgie v slovanském jazyce | Hadrián II., Jan VIII., bully Industrie tuae |
| Staroslověnský jazyk | překlady Písma a církevních textů |
| Podpora Moravské církevní autonomie | mír forchheimský a arcidiecéze Moravská a Panonská |
Na Velkou Moravu dorazili oba bratři na jaře 863; Konstantin a Metoděj vytvořili slovanský jazyk a hlaholici a začali vyučovat žáky vybranými knížetem Rostislavem. Shromažďovali bohoslužební texty a překlady; Cyril sestavil Proglas, předmluvu ke staroslověnskému překladu evangelií. Po návratu do Říma potvrdil papež členské požadavky na slovanskou liturgii a Metoděj byl jmenován arcibiskupem Panonie. Cyril po smrti zůstává pohřben v Římě; Metoděj pokračoval ve své misi až do konce života na Moravě a ve Velké Moravě.