Předkládaná monografie navazuje a je pokračováním již vydané publikace Kostely a kaple v domažlickém okrese: po stopách současných i zaniklých církevních památek. V této knize jsou zmapovány kostely a kaple v klatovském okresu, ale protože se jedná o největší okres v České republice, bylo třeba publikaci rozdělit. Jako kritérium posloužilo správní dělení na přelomu 19. a 20. století. Jednu část (1. díl) tedy tvoří obce v bývalém politickém okresu Klatovy a další část (2. díl) tvoří obce v těchto bývalých politických okresech - obojí na území dnešního klatovského okresu.
Kostely a kaple patří neodmyslitelně k rázu české krajiny. Tato publikace si klade za cíl předložit ucelený obraz, ve kterém se odráží současnost velice silně ovlivněná událostmi z poměrně nedávno minulých dob na území klatovského okresu.
Obsah a koncepce publikace
Publikace usiluje o zobrazení širšího kontextu nejen samotných sakrálních staveb, ale i jejich okolí, urbanistického vývoje a vzájemných vazeb mezi jednotlivými obcemi. V textu jsou využity historické reprodukce a dobové pohlednice, které doplňují popis staveb a jejich proměn v čase. Reprezentační ukázky z publikací a časopisů, jako např. Repro Glaube und Heimat (1982), s. Šumavské nářeční přísloví z okolí Nemanic, a mnohé další zdroje, ilustrují šíři a bohatství regionálního kulturního dědictví. Repro Hoam!, 1953, s. a dalšími, dokládají pohledy na Nemanice a jejich okolí v různých historických obdobích.
Tento díl zahrnuje pohledy na Nemanice a jejich blízké okolí, včetně konkrétních motivů z místních znaků a historických staveb. Zvláštní pozornost je věnována kostelu sv. Jana Nepomuckého v Nemanicích a jeho okolí, které jsou spojeny s proměnami hranic a regionální identity. Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank ukazuje sbírky a motivy, jež se vztahují k místní krajině a stavební historii.
Další kapitoly, inspirované řadou historických zdrojů, popisují specifika jednotlivých obcí, jejich kostelů a kaplí; vycházely z pohledů na hlavní budovy Wilhelmshofu v Nemanicích kolem roku 1900 a z řady dobových materiálů. Repro Z. Procházka, Sklářství v Českém lese na Domažlicku a Tachovsku: místopis skláren, brusíren a leštíren (2009), s., dokumentují souvislosti mezi krajinou, textilním či sklářským kontextem a sakrální architekturou. Tato syntéza zkoumá, jak krajinné rysy a hospodářské změny formovaly podobu kostelů a kaplí.
Historická lineární osu vývoje
Monografie sleduje kontinuitu a změny v infrastruktuře a posvátných místech na území dnešního klatovského okresu, s důrazem na přelom 19. a 20. století. Zpracování vychází z kritérií správního dělení a mapuje obce bývalých politických okresů, které dnes spadají pod klatovský okres. Podstatné jsou i poznámky o tom, jak události minulého století ovlivnily současný ráz krajiny a jak se sakrální objekty staly součástí paměťového prostoru regionu. Repro T. Jílek, An der Grenze zweier Welten: die tschechoslowakisch-bayerische Grenze 1948-1989, s., a další prameny poskytují kontext hraniční dynamiky a jejího dopadu na kostely a kaple.
Geografické a kulturní kontexty
Hodnoty kostelů a kaplí jsou propojeny s krajinou - od láneckých a lesních scenérií až po urbanistické uspořádání obcí kolem hlavních sakrálních staveb. Grafické prvky a fotografické záznamy ukazují proměny v čase a potvrzují význam regionální identity pro dnešní obyvatelé i návštěvníky. Repro Z. Procházka, Sklářství v Českém lese na Domažlicku a Tachovsku: místopis skláren, brusíren a leštíren (2009) a další díla napomáhají porozumět kontextu, v němž kostely vznikaly a jak se v průběhu let měnily.
Vizualizace a doprovodné materiály
V publikaci jsou uvedeny reprodukce starších pohlednic a snímků, které dokumentují stavby a jejich okolí, jakož i změny v krajině kolem Nemanic a dalších obcí. Tyto materiály ilustrují nejen architekturu, ale i sociálně-historickou dynamiku regionu. Tyto artefakty doplňují popisy a pomáhají čtenáři lépe si představit tehdejší prostředí a každodenní život obyvatel.
Budišov Kostel sv. Gotharda.. |Kraj Vysočina - okres Třebíč| 16:9 4K Dolby vision
Pokračování a rozšíření tématu z minulosti na současnost má za cíl poskytnout ucelený obraz, který vychází z důkladného zkoumání pramenů a regionálního kontextu. Další kapitoly detaily pak doplňují poznatky o jednotlivých obcích a jejich sakrálních památkách, které jsou důležité pro pochopení kulturní krajiny klatovského okresu.