Jihlava - Jihlavská pravoslavná církev získala původně římskokatolický kostel svatého Ducha v Jihlavě. Převod stavby ve Smetanových sadech byl za symbolickou korunu. ČTK to řekla Anežka Mandelíková z jihlavské pravoslavné obce. Svěcení chrámu pravoslavní připravují na 4. října. O den dřív vysvětí oltář. „Oltář bude těžký, dubový. Je to náročný proces, který trvá asi 1,5 hodiny. Různě se polévá svěcenou vodou, vínem, obléká se do lnu, pak do saténu. Obvazuje se padesátimetrovým provazem různě do křížů, vkládají se tam svaté ostatky mučedníků, takový je zvyk. Vkládají se tam i zápisky lidí, kteří jsou přítomni. Zápisek je prosba o modlitbu za zdraví,“ popsala Mandelíková ceremoniál, který bude 3. října.
Kvůli pracím na úpravě Smetanových sadů nyní věřící kostel využívat nemohou, v říjnu se otevře výjimečně. Věřící budou moci kostel využít ještě v neděli 5. Pravoslavná církev větší prostory ve městě potřebuje i kvůli příchodu věřících z Ukrajiny. „Domovní kaple není tak velká, lidé stojí po chodbách, na schodech.“
Původní renesanční kostel ve Smetanových sadech byl postavený ve druhé polovině 16. století, tehdy sloužil jako pohřební kostel Špitálskému předměstí. Zničený byl v roce 1645 při švédské okupaci Jihlavy. V roce 1661 ho v barokním slohu znovu vystavěli strahovští premonstráti. Záměr bezplatného převodu už dřív ČTK potvrdil Marian Jiří Husek, farář římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba v Jihlavě. Husek bude hostem svěcení 4.
Rezidentní zóna a množství informací o městě a zónách se v textu opakují; jde o kontext kolem místa a jeho okolí. Kostel svatého Ducha byl součástí historického vývoje, ale důležitější pro pravoslaví je skutečnost, že po rekonstrukci se stal významným centrem pro věřící.
Současný ikonostas (průchozí stěna mezi oltářem a prostorem pro věřící) byl vytvořen podle návrhu architektu Vladimíra Alexandroviče Brandta malířem Vukovičem. V chrámu sv. Cyrila a Metoděje byl 28. 9. 1995 otevřen Národní památník obětí heydrichiády. Kostel byl postaven v letech 1730-1740 pod vedením architektů Pavla Ignáce Bayera, následně Jana Kryštofa Spannbruckera a posléze Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Původně byl zasvěcen sv. Karlu Boromejskému, po roce 1783 sloužil civilním účelům.
V roce 1933 jej získala pravoslavná církev a byl zasvěcen památce věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Kostel se zapsal i do moderní české historie jako místo, kde zahynuli parašutisté, kteří spáchali atentát na říšského protektora Heydricha. V kryptě je zřízen Národní památník hrdinů heydrichiády. Příslušníci SS a Gestapa obklíčili kostel i okolí a 18. června 1942 došlo k boji; dva z parašutistů, Opálka a Kubiš, ukončili svůj život vlastní rukou na kůru.
Kostel dnes stojí jako Pravoslavný katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje a je duchovním centrem místní pravoslavné církve. Více o chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Encyklopedii Prahy 2. Oltářní rituály a liturgie v Jihlavě spojují minulost s současností a zřetelně ukazují, jak se původní sakrální prostor adaptuje na potřeby věřících z různých zemí.
Na nároží Resslovy ulice a Na Zderaze stojí barokní kostel podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera a Pavla Ignáce Bayera z 1730-1736. Interiér chrámu pravoslavné církve má štukovou výzdobu M. I. Palliardiho a fresky K. Schöpofa, nástropní fresky zobrazují životy světců a motivy z Starého zákona.
V interiéru kostela jsou fresky zobrazující výjevy z legendy sv. Karla a fresky od K. Schöpfa; hlavní lustr je z roku 1880 a byl darován carem Alexandrem II. do pravoslavné církve. Barokní kostel byl postaven v letech 1730-1736 a později obnoven pro bohoslužebné účely Československé církve pravoslavné v období 1934-35. Kostel se stal významnou součástí české historie díky propojení náboženství a odbojářského odboje během druhé světové války.
Dnes je chrám označován jako Pravoslavný katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje. V kryptě stojí Národní památník hrdinů heydrichiády a v roce 1995 byla otevřena Národní památník obětí heydrichiády. Kostel slouží jak věřícím, tak jako symbol historického svědectví o odolnosti a víře v časech útlaku.