Kostel sv. Vavřince jáhna a mučedníka v Vrchlabí je novogotická trojlodní stavba, která stojí na místě původního gotického jednolodního chrámu ze 14. století. Na průčelí se pyšní vchodem a šestipatrovou věží vysokou 60 metrů, která tvoří dominantu náměstí Míru. Hlavní chrámová hala měří 30 metrů na délku a 18 metrů na šířku a je doplněna příčnou lodí s šestibokým presbytářem. Lodě mají křížovou klenbu a výška hlavní lodě je 15,5 metru. Stavba vznikla na popud pražského architekta Šimona Tragla a byla provedena vrchlabským stavitelem Eduardem Zirmou během let 1886-1889.
Interiér chrámu působí monumentálním dojmem a vychází z gotického vzoru latinského kříže. Na západní straně je do průčelí vložena 60metrová jehlancovitá věž s nárožními věžičkami. Presbytář je doplněn o barevná vitrážová okna s motivy Zvěstování Páně a Narození Páně a vnitřní zařízení je vyvedeno v novogotickém stylu s bohatým řezbářským nábytkem a nástěnnými malbami. Na hlavním oltáři dominuje socha svatého Vavřince a původně zde bývala i socha Boha Otce s anděly; dnes je tato socha umístěna v kapli na faře.
V průběhu 20. století se uvnitř odrazily historické události a proměny doby. Po odsunu původních obyvatel nastala období socialismu, kdy se kostel nedostatečně udržoval. Liturgická reforma po druhém vatikánu též ovlivnila interiér a v 80. a 90. letech došlo k drobným krádežím. Rekonstrukce dřevěného stropu nad sakristií byla provedena v roce 1997 po masivní nákaze dřevomorkou, zatímco novější osvětlení bylo nahrazeno v roce 1999. Původní břidlicová střecha byla nahrazena měděnou v letech 1999-2001 v rámci programu Regenerace městských památkových zón. Interiér byl celkově obnoven v roce 2000.
Historie zvonů na věži chrámu je bohatá a komplikovaná. Původně bylo na věži pět zvonů převzatých z původního kostela; šestý zvon visel na sanktusní věžičce nad presbytářem. V průběhu let 1916 došlo k rekvizici většiny zvonů pro válečné účely; po první světové válce byl získán nový zvon Ave Maria pro jediný zbylý zvon sv. Vavřinec a v roce 1920 následoval i menší sanktusní zvon. Za další období, v roce 1942, došlo opět k rekvizici zvonů. Až v roce 2002 byly pořízeny tři nové zvony - sv. Vavřinec, sv. Anna a sv. Václav - odolným způsobem z broumovské dílny mistra Oktáva Wintera a další dva menší zvony přišly do věže jako posílení sarkastických zvonů. Větší zvon sv. Vavřinec váží 652 kg, menší sv. Anna 376 kg a třetí sv. Václav 246 kg. Pořízení zvonů bylo financováno z veřejné sbírky Nadace B. J. a podpořeno dárcovstvím.
Nová zvonová sestava byla slavnostně vyzdvižena na věž v srpnu 2002. Před rokem 1709 nebyla písemně doložena, co se týká vývoje zvonů, avšak zvon sv. Vavřinec byl odlit jako náhrada za starší puklý zvon a je z nejstarších dochovaných prvků. Kromě zvonů se do zvonové stolice dostaly i hodiny, jejichž dvoumanuálový kuželkový mechanický nástroj postavila firma Rieger v roce 1889. Poslední rozsáhlou rekonstrukci nástroje inicioval mladý varhaník Jan Fejgl v letech 2024-2025, realizovanou pod záštitou diecézního organologa Václava Uhlíře; opravu provedl Jan Fajfr během šesti měsíců. Následně Fejgl uspořádal benefiční koncert a založil sbírku, aby projekt podpořil. Po dokončení byl uspořádán koncert „Vzkříšené varhany“ s Václavem Uhlířem a Jakubem Hrubým.
Kromě samotného chrámu stojí za zmínku i okolí Vrchlabí: město je známé jako brána Krkonoš a je dostupné po železnici i autobusech. Před kostelem je mariánský morový sloup, kopie původního sloupu s částí postavy Panny Marie, který dotváří historickou atmosféru náměstí. Na náměstí najdete i renesanční zámek a další památky, včetně Kapličky sv. Anny nedaleko Kněžického vrchu, nabízející krásné výhledy na Vrchlabí a panorama Krkonoš. Vrchlabí je výchozím bodem pro návštěvníky Krkonoš a nabízí bohaté turistické aktivity, včetně informačního centra v budově radnice a možnosti poznání regionu Krkonoš.
Na závěr lze shrnout, že kostel sv. Vavřince je architektonicky i historicky významnou stavbou vrchlabské provenience: novogotický projekt inspirovaný gotickým půdorysem latinského kříže, s trojlodní halou a 60metrovou věží, bohatým vitrážovým sklem a důležitými artefakty z původního kostela, včetně měděné křtitelnice z roku 1566 a oltářního obra. Dřevěný strop nad sakristií byl rekonstruován, střecha nahrazena měděnou a interiér vyšel z restaurování v 00. letech. Zvony prošly složitým osudem, dnešní trojice zvonů spolu s doplněnými menšími zvonky byla pořízena v letech 2002 a 2002, z nichž největší má historický význam jako náhrada za ztracené zvony během válek. Průvodní text k kostelu navíc doplňuje informaci o významu a symbolice zvonů pro farnost a věřící obecně.
Vizuální doplnění článku
Pro lepší orientaci a pochopení architektury i lokalizace chrámu je vhodné doplnit text o vizuální materiály:
Odkazy na klíčové prvky chrámu
Novogotická architektura byla navržena pražským architektem Šimonem Traglem a realizována Eduardem Zirmou. Hlavní chrámová loď má rozměry 30 m x 18 m a je doplněna šestibokým presbytářem a příčnou lodí. Věž má výšku 60 m a je ozdobena nárožními věžičkami. Z původního kostela byly převzaty čtyři zvony s dalšími doplněními v 20. století. Nejvzácnějšími artefakty jsou měděná křtitelnice z roku 1566 a oltářní obraz sv. Vavřince a sv. Anny.
Schéma zvonové a varhanní výbavy
- Velký zvon - Sv. Vavřinec a Václav, průměr 135 cm, váha 360 kg, odlil Ant. Schönfeld v roce 1709.
- Střední zvon - Sv. Jan a Pavel, průměr 105 cm, váha 660 kg, odlil Joh. Christ. Schenk v roce 1776.
- Malý zvon - Sv. Václav, průměr 72,5 cm, váha 200 kg, odlil Ignác Drock v roce 1771.
- Malý zvon - Sv. František Xaverský, průměr 52,5 cm, váha 82 kg, odlil Joh. Christ. Schenk.
- Malý zvon - Sv. Michael a sv. Barbora, průměr 43 cm, váha 49 kg, rok odlití není znám.
- Sanktusní zvon - samostatná věžička, průměr 39 cm, váha 31 kg, odlil Rudolf Perner (1889).
Po válkách byly zvony rekvizovány a v roce 2002 byly pořízeny nové zvony z broumovské dílny: sv. Vavřinec (652 kg), sv. Anna (376 kg) a sv. Václav (246 kg). Nástroj varhan byl postaven firmou bratří Riegrů v roce 1889, v roce 2024-2025 proběhla jeho rekonstrukce pod vedením Jan Fejgl a Václav Uhlíř.