Chcete vidět obrazy a díla patrně nejslavnějšího malíře středověku Leonarda da Vinci? Pak vás čeká cestování po celém Evropě. Na Kudy z nudy vám představíme jeho nejslavnější díla a poradíme vám také, kam se za nimi vypravit.
Ačkoli jde o nejslavnější a nejproslulejší výtvarné dílo, z Leonardova díla se dochovalo jen několik obrazů: 14 nebo 15 obrazů, z nichž Mona Lisa patří k jinde nežité ikoně světa. Leonardo prožil téměř dvacet let v Miláně ve službách vévody Lodovica Sforzy, vyhlášeného mecenáše umění.
Madona ve skalách a její dvě verze
Obraz Madona ve skalách vznikl ve dvou verzích. Obě jsou si podobné, ale zároveň se v mnoha detailech liší - skoro jako by s námi Leonardo na dálku hrál hru ve stylu „najdi deset rozdílů“.
První obraz Leonardo namaloval na zakázku pro bratrstvo Neposkvrněného početí Panny Marie na oltář v kostele sv. Františka v Miláně. Obraz, který měl tvořit střední část triptychu, se ale vévodovi Sforzovi zalíbil natolik, že ho jednoduše zabavil. Téměř identický obraz, který vznikl jako náhrada za původní, vévodou zabavené dílo, se nachází v Národní galerii v Londýně. Ten už téměř určitě nemaloval Leonardo celý, ale pod jeho vedením jej vytvořil anebo alespoň dokončil jeho žák Ambrogio de Predis. Jsou téměř stejné, ale londýnský obraz má studenější barevnost s větším podílem modrých odstínů.
Pařížský obraz je nezpochybnitelný a dokonalý Leonardův originál: rozeznáte na něm precizní práci štětcem, měkké podání tváří, vlasů i draperií, použití šerosvitu a kontrastu mezi světlem a tmou. Ačkoli obě díla mají téměř stejnou kompozici, londýnský obraz má nižší technickou kvalitu, tváře postav jsou méně líbezné a o Ježíškovi se i mezi kunsthistoriky píše jako o ošklivém dítěti.
Poslední večeře a její proslav
Obraz Poslední večeře proslavil spisovatel Dan Brown v románu Šifra mistra Leonarda. Šifra se skrývá právě v nástěnné malbě v refektáři dominikánského kláštera u kostela Santa Maria delle Grazie v milánském Miláně. Výjev, který zachycuje Ježíše a dvanáct apoštolů při poslední večeři, Leonardo vytvořil pro své patrony Lodovica Sforzu a Beatrici d’Este někdy v letech 1495 až 1498.
Obraz znají všichni milovníci konspirací a záhad. Brown si například všiml, že Jan po Kristově pravici má vyloženě ženské rysy a oblečení podobné jako Ježíš. Na celém vyobrazení se také nikde neobjevuje kalich, což je v jiných pramenech nejčastější podoba svatého grálu. Při restaurátorských pracích se také ukázalo, že z původní nástěnné malby je dnes vidět pouhých dvacet procent.
Mona Lisa - nejobdivovanější portrét
Portrét dívky jménem Lisa del Giocondo aneb Mona Lisa, označované též jako La Gioconda, je patrně nejslavnější portrét všech dob. Leonardo ho začal malovat roku 1503 ve Florencii a pracoval na něm vlastně po celý zbytek života, byť podle odborníků hlavně v letech 1503 až 1506. Teprve před svou smrtí prodal Monu Lisu francouzskému králi, a od té doby je obraz majetkem francouzských panovníků. Byl nejprve umístěn na zámku Fontainebleau a později ve Versailles, Napoleon Bonaparte ho měl v ložnici, než se v roce 1804 přemístil do Louvru.
Vosí dívka, Dáma s hranostajem a další souvislosti
Podobně jako Poslední večeři proslavila Šifra Mistra Leonarda, Mona Lisa proslavila krádež. Obraz zmizel v srpnu 1911 a do hledáčku policie se dostala řada osobností, například básník Guillaume Apollinaire nebo Pablo Picasso. Nejbližší Leonardo, kterého můžete vidět jen kousek od našich hranic, v Polsku, je obraz Dáma s hranostajem. Jeden z nejznámějších portrétů na světě vznikl asi v letech 1488 až 1490 a je vystavený v Muzeu Czartoryských / Muzeum Książąt Czartoryskich v Książąt Czartoryskich.
Leonardo jako vynálezce a myslitel
Leonardo da Vinci, kterého britský kunsthistorik Kenneth Clark charakterizoval jako „nejzvídavějšího člověka v dějinách“, se ve svém životě věnoval umění, vědě i technice. Měl správnou představu jak o pohybu planet či gravitaci, tak o krevním oběhu. Jako vynálezce předvídal nebo navrhl například principy bagru, odstředivky, dmychadla, kolesové lodi, letadla, padáku, rýhované hlavně, kalkulačky, skafandru, jízdního kola, šlapacího soustruhu, tiskařského lisu, vrtačky, závitníku či tkacího stroje. Nakreslil množství skic, plánů či vynálezů, které se realizovaly až v 19. nebo 20. století.
Ve Florencii začal Leonardo roku 1502 pracovat jako vojenský inženýr pro politika Cesara Borgiu. Na základě pozorování ptáků vytvořil jejich podrobné studie a podle nich pak navrhl plány na sestrojení několika létajících strojů včetně helikoptéry poháněné čtyřmi lidmi. Létací stroj, který sám zkonstruoval, neúspěšně vyzkoušel 3. 1. 1.31.
Historie a přínos díla
Palba, bomby, štětce - restaurátorská historie díla je plná odlišných názorů. První vážný pokus o obnovu proběhl v roce 1726, další asi o 40 let později. V roce 1978 zahájili dlouhý projekt čištění a restaurování, který trval 21 let a vedl k odhalení původních světlejších odstínů. Dnes je Poslední večeře ukryta v klášteře Santa Maria delle Grazie a vyžaduje zvláštní podmínky a rezervace pro návštěvníky, kteří chtějí vidět detailně zpracovanou scénu.
Interpretace a mýty
Jedním z hlavních motivů diskusí je záměrLeonarda zobrazit různé reakce učedníků na Kristovo oznámení o zradě. Kanadácký výzkumný tým se věnuje analýze potravin na stole, převržené slánce a dalším symbolům, které by mohly naznačovat Leonardovu koncepci náboženství či dalších témat. Dílo inspirovalo i mnoho dalších umělců: Andy Warhol jej adaptoval v roce 1987, Salvador Dalí jej ztvárnil v roce 1955, a v roce 2023 čínský umělec Ai Weiwei představil verzi Poslední večeře z kostek Lego. Dan Brown a jeho Šifra mistra Leonarda významně zasáhli veřejné vnímání díla a jeho údajného členství v tajném spolku.
Jsou mistrovská díla opravdu jen o barvách a kompozici?
Leonardo využíval techniku tempery s olejem na suchou omítku, což mělo dlouhodobé dopady na trvanlivost obrazů a vyžadovalo rozsáhlé restaurování. Jeho díla zůstávají zdrojem interpretací, fakti i mýtů a tím formují kulturní kontext po staletí. Mnohé z nich zůstávají inspirací pro současné i budoucí umělce i teoretiky.
