Chrám sv. Ignáce v Chomutově je typickou ukázkou raně barokní jezuitické architektury v českých zemích. Jedná se o jednolodní stavbu s valenou klenbou, rozdělenou do tří polí s lunetovými výsečemi, a obdélným presbytářem; polygonální dvojvěží může být ovlivněno salcburským dómem. Interiér chrámu byl dokončen v 80. letech 17. století a hlavní oltářní obraz v roce 1865 nahradil obraz sv. Ignáce z Loyoly od chomutovského malíře Viléma Kandlera. Z vnitřní výzdoby vynikají zejména štuková výzdoba bočních kaplí v severoitalském stylu, zvláště kaple sv. Anny.
Po zrušení řádu a jezuitské koleje v Chomutově roku 1773 byl chrám krátce předán českým stavům, ale již roku 1788 jej převzalo vojsko pro potřeby posádkových kasáren. Chrám, ač z armádního majetku, byl otevřen i veřejnosti. Vnitřní mobiliář a výzdoba se v průběhu času měnily; významnou částí byla kopie deskového obrazu Ecce Homo z roku 1541, vyhotovená v roce 1585 a vystavená v Oblastním muzeu v Chomutově. Původní hlavní oltářní obraz není znám; v roce 1865 byl namalován nový obraz sv. Ignáce z Loyoly.
Termín a osudy kostelů ukazují bohatou, ale také bolestnou historii města. V 18. století přišlo do Chomutova několik ostatků sv. Viktora (1725) a později došlo k ztrátám i díky změnám vyvolaným zrušením řádů a válkami. Kostel sv. Ignáce zůstal významnou kulturní památkou i po rekonstrukcích a po 20. století je spojen s restaurátorskými snahami, které město i farnost spolupracovaly na navrácení ztracených artefaktů a zlepšení prostoru pro veřejné akce.
Historie kostela sv. Kateřiny a související architektura
Kostel sv. Kateřiny v Chomutově pochází z druhé čtvrtiny 13. století a představuje jednu z nejstarších stavb ve městě. Z románsko-gotické fáze se dochovala příčná loď a fragmenty klenebních náběhů; později došlo k přestavbě na reprezentativní zámecké sídlo dle vzoru Albrechtsburgu v Míšni. Po požáru a husitských plěněních byl kostel přestavěn na radnici a až v 20. století prošel rekonstrukcí; dnes slouží hlavně pro výstavy a kulturní akce a z části zpřístupněné sklepení poskytuje pohled do historických časů.
Evangelický kostel v Chomutově a jeho osudy
Evangelický novogotický kostel, vybudovaný v letech 1896-1899 Jednotou Gustava Adolfa, byl jednolodní, obdélníkový a měl hranolovou věž s vysokou jehlanovitou střechou. Po 22.8.1972 byl odstřelen a na místě stojí Městské lázně; interiéry a varhany se staly předmětem různých debat a rekonstrukcí. Varhanní skříň a vnitřní vybavení postupně zůstávalo z části někde jinde: varhany z Chomutova byly po válce odvezeny a dnes se nacházejí v některých sakrálních objektech jiných měst. Diskuse, jak nejlépe navrátit ztracené artefakty, odráží složitý osud krajiny po druhé světové válce a politických proměnách 20. století.
Současný stav ukazuje, že některé kostely a jejich interiéry prošly radikálními změnami: některé z nich byly zničeny, jiné zůstaly a slouží jako muzejní prostory či kulturní centra. Evangelický kostel v Chomutově se stal symbolem historické dynamiky města a připomínkou složitých časů, kdy město hledalo svou identitu a kulturní kontinuitu.
| Objekt | Klíčové období | Současný stav |
|---|---|---|
| Kostel sv. Ignáce (jezuité) | 1663-1668 vysvěcení; 17. století dokončení interiéru | Restaurovaný interiér, exponáty a obraz sv. Ignáce; část volně přístupná veřejnosti |
| Kostel sv. Kateřiny | 1252 dar řádu německých rytířů; 16.-17. století přestavby | Součást Oblastního muzea a sklepení se zpřístupněnými částmi |
| Evangelický kostel | 1896-1899 výstavba; 1972 odstřel | Demolice; na místě lázně; varhany mimo Chomutov |
Dominantní oltářní obraz v chrámu sv. Ignáce byl restaurován a jeho kopií doplněn obraz původního díla, což se uskutečnilo díky spolupráci města, církve a restaurátorských expertů. Práce na osvětlení a návratu původních zařízení dále podtrhují význam tohoto kulturního komplexu pro oblast a pro veřejnost, která sem směřuje kvůli výstavám a kulturním akcím.
