Kostel sv. Petra se nachází na Lipovém náměstí v západní části Dubče, městské čtvrti Praha 10. Sbíhají se k němu ulice Smírná, K Starému lomu, Na Hádku, K Vilkám, K Pekárně a Starodubečská. Hned vedle něj vede cyklotrasa č. A238 a kousek dále přírodní památkou Rohožník; lom v Dubči je součástí modré turistické značky a naučné stezky Dubeč-Uhříněves. Zajímavosti kostela sv. Petra, s pětiboce zakončeným kněžištěm a hranolovou věží na západní straně, jsou doloženy již od roku 1364.
Architektura a stavební vývoj kostela
Cást obvodového zdiva lodi a presbytáře se dochovala dodnes. Plochý strop se stropní lištou (fabionem) pochází z 18. století. Věž s polygonálním kněžištěm, které přiléhá k ní na severní straně, pochází z pseudogotické přestavby v roce 1867. Z původního gotického kostela zůstaly presbytář s gotickou klenbou a obvodové zdivo. Kostel byl původně postaven jako gotický a jeho půdorys byl menší než dnes; vedle stávala samostatná zvonice. Zvon, který je v kostele dodnes, pochází z roku 1659, má průměr 98 cm a váží asi 0,5 t; dílem Benedikta Briota z Lotrinska.
Největší proměnou prošel kostel při roku 1867, kdy byl přestavěn novogoticky a získal i věž. Ze starého gotického kostela zůstal zachován presbytář s gotickou klenbou a obvodové zdivo. V době přestavby byly u kostela zasazeny dva jasany, z nichž jeden byl pokácen v roce 1945 a použit pro stavbu barikády. Zbylý strom o výšce 21 m s obvodem kmene 350 cm byl prohlášen za památný v roce 2000. Až do roku 1892 prostor kolem kostela sloužil jako hřbitov; po jeho zrušení byly do interiéru přemístěny náhrobní kameny, některé až ze 16. a 17. století.
Historie obce Dubeček a vztah k Dubči
Doba nejstarších dějin Dubče spadá do období, kdy můžeme sledovat vývoj dvou sídel: severněji ležící Dubeč (též Velký Dubeč) a jižněji Dubeček (též Dubček, Malý Dubeč). Obě vesnice se stavebně spojily a Dubeček už nemá vlastní katastrální území. První nepřímá zmínka o Dubečku pochází z roku 1313, kdy Mertlin, syn Martina Chebského, pronajímal pozemky v Hájku a slíbil odvádět roční plat zapsaný „in curia in Dubcz majori“; tedy kromě Velkého Dubče musel existovat i „Malý“ Dubeč.
První přímá zmínka o existenci Dubečku pochází z roku 1357, kdy se jako majitel dvou dvorů uvádí Fridlin Janův z rodu pražských Velfoviců. Tvrz tehdy stávala nedaleko kostela; dnes po ní nezůstaly žádné stopy. Do husitských dob se v držení vsi vystřídalo několik měšťanů ze Starého Města Pražského a kolem roku 1411 ji převzal Janek z Dubečka, který si udržel majetek nejméně do roku 1430. Ves poté měnila majitele až do roku 1470, kdy ji vypálili vojáci uherského vojska. O něco později ji získal Prokop z Bříště, který zemřel roku 1497; v té době je Dubeček připojen k Dubči.
V zápisech z let 1508 a 1542 je tvrz v Dubečku uváděna jako pustá. Kostel sv. Petra byl postaven někdy ve 14. století, původně jako gotický, s menším půdorysem a samostatnou zvonicí. Návaznost areálu podtrhuje historický kontext: samotná obec Dubeček byla připojena k Praze; k Dubči se tedy vztahuje rozsáhlejší historický rámec, který zahrnuje i dějiny farních obvodů a regionu.
Vztah k reliéfu a významné artefakty
Interiéru kostela dominuje kopie Votivní desky z Dubečka, která je umístěna na pravé straně od oltáře. Původní deskový gotický obraz z doby před rokem 1400, známý jako Votivní deska z Dubečka, byl rozpoznán poškozením triptychu, který byl zhotoven pro hrob v katedrále sv. Víta; část triptychu pak byla nalezena a dovezena na Retrospektivní výstavu českého umění. Původní obraz se po nákupu Obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze a následné kopii, která visí v kostele, stala jedinečnou připomínkou gotické tradice. Na zachované části triptychu vyhotoveném temperami na borovém dřevě je vyobrazeno 8 světců; autor ani přesný rok vyhotovení není znám. Originál lze spatřit v Národní galerii v Anežském klášteře.
Pod kostelem vede malebná ulička Pod Hádkem se spoustou zeleně. Nejen samotný kostel a zvonice, ale i prostor kolem něj bývají turisticky zajímavé, a proto bývá popisován v rámci procházek po Dubči. Na návsi stojí hospoda z roku 1910, postavená na místě domu s jiným půdorysem; zda se jedná jen o přestavbu, není jisté. Po nástupu farnosti do Uhříněvsi je kostel dnes filiální a veřejnost má omezený vstup; mše se konají v kostele, prostor uvnitř ohradní zdi zůstává uzavřený. Interiéru chybí volný pohled zblízka, kromě mší.
Okolí a možnost pěších výletů
Při procházce od kostela lze dojít k výcvikovému středisku psů a k farmě s chovem jelenů; dále k bývalému mlýnu a rybníku Podlesák. Pokud pokračujete ulicí Pod Hádkem doleva přes potok Říčanku a dáte se po panelové cestě doleva mimo ves, dojdete k lomu Rohožník a k modré turistické značce. Dále je možné sledovat naučnou stezku Dubeč-Uhříněves a cyklotrasu A238, která vede těsně vedle kostela. Doporučujeme výlet ze železniční stanice Praha - Uhříněves k lomu Rohožník, jehož trasa měří zhruba 4,7 km; avšak úsek mezi hrází Podleského rybníka a Dubčí bývá špatně sjízdný.
Historie Dubče je dokumentovaná v řadě zdrojů: Holec (1988) a Pelzbauerová (2008) popisují vývoj farních obvodů a dějiny pražských částí; Ryska (2017) poskytuje pohled na Prahu neznámou; Jindřich (1997) detailizuje tvrz v Dubečku. První zmínka o Dubči je z doby, kdy obec byla připojena k Praze; Dubeček byl samostatnou vsí, jejíž vznik a vývoj se odráží ve zmínkách z 14. století až po 15. století. Památný strom jasan, vysoký 21 m a obvodem kmene 350 cm, byl prohlášen za památný roku 2000.
Znovuzrozený kostel v Neratově - minidokument
Do Dubče je možné se dopravit z metra Háje nebo Černý Most autobusem č. 240, z žST Praha - Uhříněves autobusem 228, nebo z metra Skalka autobusem 111. Doporučujeme krásný výlet ze stanice Praha - Uhříněves k lomu Rohožník. Viz výlet pro pěší, avšak úsek mezi hrází Podleského rybníka a Dubčí bývá obtížně sjízdný.
Shrnutí hlavních poznámek
- Kostel sv. Petra je gotický původ se 14. století, s pozdějšími přestavbami na novogotiku v roce 1867 a zachovaným presbytářem a obvodovým zdivem.
- Historie Dubečku a jeho propojení s Dubčí dokumentuje proměnu vesnic a jejich katastrů až do začlenění do Prahy.
- Výtvarné a historické artefakty, včetně Votivní desky z Dubečka a kostelního zvonu z roku 1659, odrážejí bohaté středověké a barokní dějiny oblasti.
- Okolí nabízejí možnosti turistických a cyklistických výletů s propojením na Rohožník a naučné stezky.