Farní kostel sv. Františka Xaverského na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti vznikl v 17. století jako významný barokní celek jezuitů a dodnes poutá pozornost svou bohatou výzdobou, architekturou a dějinami výstavby. Základy byly položeny v roce 1670 a samotná stavba byla dokončena roku 1685 podle projektu Dominika Orsiho, který vycházel z italských vzorů a inspiroval se Vignolovým Il Gesú v Římě. Projekt vychází z ambice vytvořit monumentalní chrám kompaktního jednolodního prostoru s dvěma věžemi a bočními kaplemi, který by sloužil jezuitům i věřícím z okolí.
Architektura a stavební řešení
Stavbu vedl hradišťský stavitel Jan Jeroným Canevalle a jeho spolupracovníci museli řešit nestabilní bažinaté podloží. Kmotrou techniky byla výstavba na dřevěných roštech s výplní, inspirovaná benátskými postupy. Fasády do Masarykova náměstí jsou členěny velkým pilastrovým řádem, průčelí je ukončeno vysokým volutovým štítem a sochou sv. Františka Xaverského v nikách. Na pravé straně je sv. Josef, sv. Ignác z Loyoly a po levé straně sv. Alois. Průčelí je symbolickým obrazem jezuitství a jeho misijní mise.
Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem kněžiště byla doplněna bočními kaplemi a sakristií. Presbytář i kněžiště jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi a bohatým štukovým dekorem; stěny interiéru jsou členěny pilastry s římskou hlavicí. Nad hlavní lodí tvoří otevřené loggie s kuželkovou balustrádou, které podporují iluzivní prostorovou hloubku. Obraz sv. Františka Xaverského nad hlavním oltářem je dílem Jana Jiřího Heintsche; sochařská díla pocházejí od Ondřeje Schweigela.
Interiéry a dekorace
Presbytariální prostor zdobí iluzivní malba architektury od Tadeáše Suppera, zatímco oltářní obrazy v bočních kaplích vytvořil Ignác Raab. Střechu hlavní lodi po požáru z roku 1679 nová krytina nepřerušila chrámové funkce, a krovu byla věnována velká pozornost. Krov kostela je veden jako vaznicový systém s barokní ležatou stolicí; dřevěné prvky byly renovovány tak, aby se zachovalo co nejvíce původních 300 let starých částí.
Průčelí kostela prošlo v 18. století zásadní přestavbou (1754-1755), kdy byl dokončen vzhled fasády a věží. Věže mají čtyřboké stlačené cibule a otevřenou lucernu s makovicí; loď je kryta sedlovou střechou, boční kaple mají pultovou střechu. Při pohledu na průčelí dominuje socha sv. Františka Xaverského a dalších světců, čímž se zřetelně vytyčuje ikonografie jezuitů a jejich poselství.
Historie výstavby a proměny
Výstavba komplexu jezuitů začala v letech 1654-1662 stavbou koleje a samotná stavba kostela byla zahájena roku 1670; dokončena byla roku 1685. Základy se musely zakládat do třímetrové hloubky kvůli bažinatému terénu, s dubovými trámy, olšovými kůly a kamenným zdivem. Požár v roce 1680-1681 poškodil střechu, následně byla postavena nová střecha a chrám pokračoval v plné službě. Jezuité až do roku 1760 budovali a rozšiřovali areál kolem kostela; v té době už byl projekt komplexu téměř dokončen; až následující století završila výstavba a úpravy, které vznikly v 18. století.
Jezuitský řád byl v roce 1773 zrušen, avšak chrám neztratil svou funkci a v roce 1785 po zrušení farního kostela sv. Jiří se stal hlavním farním chrámem Uherského Hradiště. Kapli svaté Viktorie byla zpevněna a později v 18. století byla přebudována na kapli Loretánskou; v 19. století probíhaly další úpravy a doplňky interiérové výzdoby. V roce 1997 zasáhla velká povodeň a voda způsobila statické problémy; při odstraňování vlhkých omítek v kapli svaté Viktorie byly objeveny fresky Domenica Gaginy z roku 1681, které původně patřily do kaple a byly překryty novou omítkou při pozdější rekonstrukci.
Umělecké a sakrální bohatství
Hlavní oltářní obraz svatého Františka Xaverského vyobrazuje „apoštola Dálného východu“ na misijní cestě do Indie. Iluzivní malba v presbytáři a další malby od italských a českých mistrů dotvářejí bohatý barokní ráz interiéru. Z bočních kaplí vyzařuje mnoho atributů jezuitského misionářství a jejich vlivu na kulturu regionu. Reliquiar svatého baroka bývá průřezem liturgické historie a barokní skulptury dodávají chrámu vizuální sílu, která doplňuje celkové působení stavby.
Současnost a význam pro komunitu
Kostel je nadále navštěvován místními i věřícími z okolních obcí; průčelí, věže a interiérové prvky zůstávají svědectvím historické kontinuiti města a jezuitů. Stavba a její výzdoba odrážejí dobové potřeby i technické možnosti, které umožnily vznik jedinečného barokního cenného díla v srdci Moravy. Kaple svaté Viktorie a další části areálu vytvářejí součást kulturního dědictví a místní identity, která je živá dodnes.
Žehnání varhan kostela sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti
tags: #kostel #frantiska #xaverskeho #uherske #hradiste #ruka