Kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanech je jedním z nejstarších dochovaných kostelů v regionu, který s velkou pravděpodobností vznikl v 9. nebo 10. století v sousedství velkomoravského hradiště Mikulčice. Kaple sv. Kostel byl postaven nejpozději v 9. století v souvislosti s výstavbou velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích. Jižně od kostela se nachází opevněný areál, pravděpodobně velkostatek z velkomorovského období.
Stavebně šlo o drobnou stavbu s jednoduchou dispozicí s podélnou lodí a nepravidelnou čtvercovou apsidou, jaké byly v Evropě rozšířené od 8. století. Apsida a možná i loď byly zaklenuty jednoduchou valenou klenbou. Kostel byl postaven nejpozději v 9. století v souvislosti s výstavbou velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích. Jako farní kostel, poprvé připomínaný v roce 1392, sloužil až do 18. století.
Stavebně šlo o malou stavbu s jednoduchým půdorysem s podélnou lodí a nepravidelnou čtvercovou apsidou, jaké byly v Evropě rozšířené od 8. století. Apsida a možná i loď byly zaklenuty jednoduchou valenou klenbou. Rekonstrukce kostela proběhla postupně: první větší změny kolem poloviny 13. století, tehdy byla zazděna okna na severní straně lodi a okno na západním průčelí; interiér byl vyzdoben freskami. Někdy na přelomu 14. a 15. století byla okna na jižní straně lodi a svatyně rozšířeny do gotické podoby s kamenným klášterem.
Současně s tímto obdobím došlo k opevnění kostela a jeho okolí; ve druhé polovině 15. století byl kostel obehnán příkopem, což souviselo s válečnými střetnutími a opěrnými funkcemi na hranicích. Demolice západní předsíně a vložení velkého gotického portálu do západního průčelí vedly k přesunutí oltáře z apsidy do lodi a k zvýšení úrovně podlahy; velký portál působil jako triumfální oblouk. Současně s těmito úpravami byla v západní části lodi postavena empora a bylo zmenšeno západní okno na jižní stěně lodi.
V polovině 16. století byla východní apsida zazděna a celý nově vzniklý prostor byl vyzdoben nástěnnou malbou, pravděpodobně s vyobrazením svaté Markéty. První archeologické výzkumy se uskutečnily až ve 20. století, ale datace kostela byla potvrzena odkryty hroby s velkomoravskými šperky v roce 2004. V roce 1647 byl oltář přemístěn z lodi zpět do apsidy a v interiéru došlo k dalším úpravám, včetně úprav osvětlení a výzdoby.
Historie kostela je úzce spjata s vývojem okolního areálu: k hospodářskému zázemí patřil i kruh obytných a obranných struktur. Po 2. světové válce došlo k úbytku udržování a kostel postupně chátral; 21. října 1963 byl zapsán na státní seznam kulturních památek. V 21. století byla zahájena postupná rekonstrukce střechy a exteriéru s cílem doplnit a zachovat historické prvky původní stavby.
Architektura a interiér
Jednoduchý jednolodní pozdně barokní kostel s lodí na obdélném půdorysu a s odsazeným obdélným presbytářem zakončeným polokruhovou apsidou. K severní stěně presbytáře je připojena obdélná sakristie. Trojlodní západní průčelí je prolomeno kamenným portálem zdobeným plastickým reliéfním rostlinným dekorem a kartuší; nad portálem je supraporta ve tvaru mohutného polokruhového frontonu. V ose nad ním je velké okno osvětlující prostor kruchty a po stranách dvě velké niky pro sochy. Vnější i vnitřní fasády kostela jsou bohatě členěny sochařskými i architektonickými prvky rokokového období.
Vnitřní prostor lodi je zaklenut třemi poli valených kleneb s lunetami; na západní stěně nad kruchtou se nacházejí malby Johanna Georga Francka z roku 1770, popisující scény z života Ježíše Krista a další nástěnné výjevy. Presbytář má elipticky lištovanou archivoltu a je oddělen triumfálním obloukem; klenba presbytáře je rovněž zdobena nástropní malbou Korunování Panny Marie a třemi výjevy ze života sv. Jiří. Nad oltářem v presbytáři visí oltářní obraz sv. Jiří ve zdobeném rokokovém rámu; v levé a pravé straně triumfálního oblouku stojí rokokové postranní oltáře Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně s bohatou plastickou výzdobou.
Roku 1770 byla dokončena výzdoba interiéru; stěny lodi jsou zdobeny rokokovou kazatelnou (s řečneštěm a stříškou) a mramorovanou křtitelnicí. Vnitřní zařízení kostela je převážně původní, z doby kolem roku 1770, včetně rokokových sošek, reliéfů a oltářní výzdoby. Na stěnách lodi jsou zavěšeny obrazy křížové cesty z roku 1920 a jesličky od firmy Josef Müller z roku 1913.
Historické změny a rekonstrukce
V 19. a 20. století proběhly rozsáhle rekonstrukce a úpravy: v roce 1929 byla provedena generální renovace vnějšku i vnitřku kostela; hlavní oltář byl renovován a pozlacen; varhany byly opraveny; v letech 1930-1936 byly provedeny úpravy střechy věže a dokonce pokrytí měděným plechem. Během okupace v roce 1938 byla farnost podléhala generálnímu vikariátu Ostrov. Po druhé světové válce farnost ztratila pravidelnou údržbu a kostel postupně chátral.
V polovině 21. století byla zahájena renovace střechy a exteriéru s podporou Karlovarského kraje; objekt byl zapsán na seznam kulturních památek a postupně opravován tak, aby odpovídal původní podobě a historickému významu.
Kde kostel najdete a jak se k němu dostanete
Kostel svaté Markéty Antiochijské se nachází v Kopčanech a k památce se dostanete po asfaltové a čistě polní cestě. Z hlavní silnice vedoucí přes obec na Holíč je třeba odbočit vlevo - odbočka je označena rozcestníkem. Krátce za odbočkou dorazíte do kopčanských polí, kde je z dálky vidět budova kostela na levé straně. Do budovy se dá dostat po polní cestě nebo přímo autem.
Současný význam a stav
Kostel je považován za autentický, téměř kompletně dochovaný velkomoravský kostel s původním využitím a funkcí. Jedinečnost spočívá v jeho architektonickém vývoji, četných renesančních a rokokových prvků a významu pro regionální historii Velkomoravské říše.
