Oblíbeným typem památek bývají magické zříceniny a rozvaliny sakrálních staveb, nacházejících se v „různém stupni rozkladu“, většinou již nějakými těmito konzervanty regulovaným. Jednu takovou najdeme i v památkově nejbohatší části hlavního města Maďarska, tedy na Hradním vrchu.
Stavba kostela Marie z Magdaly byla - ještě v raně gotickém stylu - zahájena již v průběhu 13. století, aby byl chrám v 15. století rozšířen a definitivně dokončen až roku 1786. Jednalo se tedy o nejstarší kostel v prostorách Budínského hradu a na jeho půvabu a charismatu nic nezměnil ani fakt, že se do dnešní doby dochovala v plné kráse pouze - ne zcela původní, ale jistě tajemná - věž, ani skutečnost, že - alespoň podle některých zahraničních informačních zdrojů - byl kostel v době turecké nadvlády nějakou dobu přeměněn na mešitu.
Poté se sem nastěhovali františkánští mniši a chrám byl přestavěn v barokním stylu. Josef II. je sice brzy vyhnal, ale přesto se zde ještě v roce 1792 nechal korunovat František I. Kostel Máří Magdalény sloužil vždy Maďarům, zatímco nedaleký - a přibližně stejně starý - Matyášův chrám obyvatelstvu německy mluvícímu.
Vrchol chrámu tvořila v té době pyramida, kostel byl klášterní (františkánský) a později - v rámci reforem Josefa II. - změněn na posádkový (od roku 1817). Horní část věže byla poškozena v roce 1820 a od té doby má helmici cibulovou. V roce 1920 přibylo noční osvětlení a od roku 1938 se zde budapešťský architekt Jenő Lechner pokoušel o rekonstrukci věže do původní gotické podoby a o přeměnu kostela v muzeum.
V roce 1944 byl celý komplex poškozen při bombardování města, na věži, ve které bylo umístěno kulometné hnízdo, se objevily trhliny a ostatní části se většinově zřítily. A co nezpůsobily pumy, to dokázali komunisté a „rákosiovská obnova" Luxe Kálmána z let 1947 až 1950. Csemegi v letech 1950 až 1952 nechal přestavět gotickou věž kostela a v její podobě dnes vidíme barokní prvky (včetně novodobé helmice) i gotická okna s lomenými oblouky.
Další renovace interiéru věže i boční kaple zde proběhla mezi roky 1961 a 1963 i roku 1980 a teprve v roce 1986 došlo k úpravě prostor před věží do jejich současné podoby. Původní gotické zdi byly pozvednuty necelý metr nad úroveň okolního terénu tak, aby návštěvník tohoto místa viděl komplex v reliéfní podobě původní gotické stavby. Plány úprav byly přitom původně trošku jiné a velkolepější.
Měl zde vzniknout „gotický“ multifunkční komplex se vstupní halou, přednáškovými a výstavními prostory, moderní kavárnou s vinárnou a prodejnou šperků z polodrahokamů nebo uměleckých děl. Uvažovalo se i o jisté rekonstrukci za použití skla a chromované oceli. Vše ale tak nějak zapadlo a plány na rekonstrukci kostela se dostaly na světlo boží znovu až někdy v roce 1999. Tehdy přišel architekt Mihály Baláž s myšlenkou obnovy gotické věže i nové stavby chrámové lodi, čímž by se zaplnila část náměstí. K chrámu měly být připojeny rovněž muzejní budovy.
Vzhledem k personálním změnám na příslušném ministerstvu však byl i tento projekt odložen a později „zapomenut“. Zůstala jen nevelká galerie ve věži a 24-dílná zvonkohra. O tom, že tento kostel býval svého času rovněž mešitou jsme se již zmínili. Stalo se tak ve II. polovině 16. století. Ještě před tím - v době kdy se Osman zaštiťoval slovy jako náboženská tolerance - byl chrám Máří Magdalény rozdělen na dvě části; jedna sloužila katolíkům, ta druhá protestantům. Nakonec sem byl zakázán vstup oběma skupinám, kostel vyzdobily byzantské fresky a obří hodiny v horní části věže. Ty měly za úkol časově navigovat radostný řev muezzinů.
V kostele v posledních letech proběhlo několik zajímavých akcí. Ať už to byla výstava historických fotografií, zobrazujících silné poškození kostela během II. světové války a následné stavební úpravy, vyhlídkové dny nebo Muzejní noc, kdy ve speciálně nasvícené věži proběhla další výstava. Diskuse a komentáře k Budapešť - kostel sv. Zajímavý článek i místo.
Kostel svaté Máří Magdaleny ⛪️ #insta360x5
Klíčové kapitoly historie a proměn
- Raně gotická fáze začala ve 13. století; později rozšíření v 15. století a definitivní dokončení až 1786.
- Barokní přestavba po příchodu františkánů; později reformy Josefa II. změnily charakter chrámu v posádkový.
- Nápad obnovení gotické věže a chrámové lodi v 90. letech 20. století zůstal neuskutečněn; zůstala galerie ve věži a zvonkohra.
- Věž a kostel se v minulosti střídaly mezi katolickým a protestantským využitím; časově navigovala muezzinů.
- V průběhu 20. století docházelo k několika renovacím interiéru, exteriéru a okolního terénu, aby se zachovala vizuální podoba gotické stavby.
V současnosti si chrám Máří Magdalény nadále uchovává svou historickou hodnotu a představuje důležitý bod na mapě Budína, který odráží složitou historickou cestu města mezi náboženskými vlivy a politickými proměnami. Muzejní akce a noční prohlídky věže dávají návštěvníkům možnost vidět komplexnost a atmosféru bývalé gotické architektury v kontextu moderního urbanismu.