Za časného jitra Lában políbil své vnuky a dcery, požehnal jim a vracel se domů, zatímco Jákob šel svou cestou. Tu se s ním srazili Boží poslové, a když Jákob spatřil tábor, zvolal: „To je tábor Boží,“ a to místo pojmenoval Machanajim (to je Tábořiště).
Přípravy na setkání s Ezauem
Jákob poslal napřed posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru a Edómské pole a přikázal jim, aby Ezauovi vzkázali, že „Tvůj otrok Jákob vzkazuje: Až dosud jsem prodléval jako host u Lábana. Mám voly a osly, ovce, služebníky a služky. Posílám o tom zprávu tobě, svému pánu, abych získal tvoji přízeň.“
Poslové se vrátili a oznámili, že Ezau jde vstříc s čtyřmi sty muži. Z toho Jákob učinil plán: rozdělil lid, doby a velbloudy do dvou táborů, aby při útoku prvního táboru mohla zůstat část jeho lidí naživu. Následně Jákob vzýval Boha: „Bože mého otce Abrahama a Boha mého otce Izáka, Hospodine, tys mi pravil: ‚Návrat se do své země a rodiště a já se postarám, aby se ti dobře vedlo.‘“
Jákob pokračoval: „Nejsem hoden veškerého tvého milosrdenství a vší tvé věrnosti, které jsi svému služebníku prokázal. Tento Jordán jsem překročil s holí, a teď mám dva tábory.“ Poté vzal dar na usmířenou pro Ezaua: dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě bahnic a dvacet beranů, třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů. Tovše předal služebníkům po stádech a každý stádeček nechal mezi nimi odstup. A takJákob vyřizoval slova: „Dar od tvého otroka Jákoba, poslaný jeho pánovi Ezauovi; on sám je za námi.“
„Až se s tebou setká můj bratr Ezau,“ dostalo se slova i dalším služebníkům, a oznamovalo se Ezauovi: „Darem, který jde přede mnou, chci jej usmířit a teprve potom spatřit jeho tvář.“
Tu Přicházela noc a Jákob zůstal v táboře, než dorazili dary. Jákob byl však pevně odhodlán vyprostit se ze strachu před Ezauem a vyhledat Boží pomoc.
Jákovův zápas s Bohem
V noci Jákob vzal své ženy, služky a jedenáct synů a převedl je přes Jabok. Pak Jákob zůstal sám, a kdosi s ním zápasil až po jitřence. Když viděl, že Jákob nepřemůže, poranil mu kyčelní kloub. Muž jakožto neznámý požádal: „Pusť mě, vzešla jitřenka.“ Jákob však odvětil: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“
Otázal se: „Jak se jmenuješ?“ “Jákob.” Tehdy mu bylo řečeno: „Nebudeš již jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstál.“
„Pověz mi prosím své jméno,“ žádal Jákob. Muž odpověděl: „Proč se ptáš na mé jméno?“ A požehnal mu tam. Jákob pojmenoval to místo Peníel (Tvář Boží), neboť řekl: „Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život.“ Slunce mu vzešlo, když prošel Penúel, ale kyčel mu zůstala chromá. Oči Izraele dodnes nejedí šlachu při kyčelním kloubu, protože Bůh poranil Jákobovu šlachu.
Expedice 7: Boží národ uvádí, že tento příběh je podrobně rozepsán, a že duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále. V proroctví a vyprávění se objevují momenty o víře a boji Božího lidu s Bohem i lidmi, a to nejen v Jákobově životě, ale i v dalších pasážích, které směřují k důvěře Bohu a sledují, jak Bůh vede jeho lid napříč těžkostmi.
Další významy a praktické poselství pro čtenáře
- Jákobův zápas s Bohem symbolizuje, že opravdové setkání s Bohem vyžaduje konfrontaci s vlastním já a upřímný postoj před Božím tváří.
- Nové jméno Izrael znamená, že Bůh je se svým lidem i v zápasech života a že bude jejich ochráncem i v časech nejistoty.
- Požehnání vyprovozené z Ježíšovy krve ukazuje na nový způsob přístupu k Bohu - skrze odpuštění a blízký vztah s Otcem skrze Ježíše.
- Modlitba, víra a poslušnost jsou klíči k prohloubenému společenství s Bohem a k poznání jeho vůle pro život jednotlivce a rodiny.
Praktické aplikace pro čtenáře
Věřitelé mohou nacházet v Jákobově příběhu důkaz, že Bůh je s nimi i v nejistotách a že vztah s Bohem se prohlubuje skrze modlitbu, studium Slova a důvěru v Boží vedení. Když hledáme Boží vůli, může nás Bůh vést k lepšímu porozumění sobě samým, svým vztahům a destiním, které pro nás Bůh připravil. Důležité je vyznat, že Boží milost je klíčem ke změně a že skutečné poznání Boha vede k pokoře, odpuštění a službě druhým.
MEDITACE NA PROPOJENÍ S BOHEM A BOŽSKOU SILOU |napojení na zdroj z kterého pocházíme
Obrazně lze říci: Boží národ roste z víry a odpovědnosti jednotlivců, kteří hledají Jeho tvář. Jakmile kdokoli kdykoliv usiluje o Boží vůli a zůstává v jeho Slovu, roste jeho důvěra a odhodlání žít podle Božího plánu pro život i pro rodinu.