Dominantou města Příbor je románsko - gotický farní kostel Narození Panny Marie, ležící na hraně svahu nad řekou Lubinou ve východní části historického jádra města. Kostelu dominuje vysoká štíhlá věž. Románsko - gotický kostel, respektive některé jeho části pocházejí již z přelomu 13. a 14. století. Pochází ve zdivu pravděpodobně ze 14. století, jedná se o orientovanou pozdně gotickou trojlodní stavbu s odsazeným polygonálně uzavřeným presbytářem, který vznikl kolem roku 1400 (podobně i štít jižní lodi).
Věž kostela je zastřešena cibulovou bání s otevřenou lucernou a s bočními kaplemi ze 17. století na půdorysu trojlistu. Sedlová střecha presbytáře nese sanktusní vížku. Fasády objektu jsou hladké, členěné pouze soklem a korunní římsou. Interiér kostela je doplněn řadou hodnotných architektonických detailů a doplňků, včetně renesančních portálů v presbytáři, kuželkové poprseň oratoří a renesanční mříže před kaplí sv. Urbana.
Na výstavbě tohoto kostela se podíleli italští stavitelé a umělci, kteří se v té době (2. pol. 16. století) usídlili v Příboře nebo jeho blízkém okolí. Značně členitá stavba je doplněna dalšími menšími přístavbami - sakristie, kaple sv. Urbana, Getsemanské zahrady aj. Architektonické detaily zahrnují i kamenné erby olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského a pražského arcibiskupa Martina Medka, stejně jako figurální náhrobek.
V závěru 16. století vznikla renesanční nadstavba posledních dvou pater věže. V polovině 19. století (1852-1854) došlo k dílčím úpravám kostela. Vzdálenost vzdušnou čarou 100 m z náměstí S. Freuda, vlakem: žst. Příbor (trať č. 325), vzdálenost 500 m; autobusem: zastávka Příbor, žst., vzdálenost 500 m. Pěšky: neleží na TZ. Na kole: cyklotrasa č.
Interiér kostela působí jako výjimečné součásti městského dědictví s bohatou historií a svědectvím o přítomnosti italských mistrů v druhé polovině 16. století. Přestože některé části vznikaly v různých obdobích, celek zůstává harmonickou ukázkou propojení románské, gotické a renesanční vrstvy v jedné sakrální stavbě.
Pro návštěvníky je typické zjištění, že některé části kostela pocházejí z přelomu 13. a 14. století, a že renesanční nadstavba a barokní úpravy dotvářejí jeho jedinečný ráz. Není bez zajímavosti ani informace o tom, že původní historické jádro Města a výhled z věže poskytují jedinečné panorama do údolí řeky Lubiny.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie: Zázrak přesunu o dvanáct tisíc tun
Architektura a stavební vývoj
Trojlodní orientovaná stavba s odsazeným polygonálně uzavřeným presbytářem vznikla kolem roku 1400, stejně jako štíty jižní lodi. V závěru 16. století byla věži nadstavena renesanční částí o posledních dvou patrech. Boční kaple jsou kryty helmicemi a prosvětleny polygonálními lucernami. Interiér je obohacen renesančními portály a mříží před kaplí sv. Urbana, stejně jako kuželkovou poprseň oratoří a kamenné erby významných kanovníků a arcibiskupů.
Samotná fasáda je bez výraznější dekorativní výzdoby, s hladkým povrchem, členěná jen soklem a korunní římsou, čímž vzniká čistý a vyvážený vzhled, který ladí s vnějším i vnitřním dědictvím kostela a dává důraz na architektonické detaily uvnitř stavby.
Historické souvislosti
Na výstavbě se podíleli italští stavitelé a umělci, kteří se v té době usídlili v Příboře nebo v blízkém okolí. Dílčí úpravy se dočkaly v polovině 19. století (1852-1854). Existuje domněnka, že na místě původního šlechtického dvora pánů z Příbora stával kostel, který byl ještě dříve, kolem přelomu 13. a 14. století, spojován s románsko-gotickým vývojem místa.
Okolí a doplňující prvky
Věž je osazena vnějšími kaplemi v trojlistovém půdorysu, s bočními kaplemi ze 17. století a s helmicemi. Getsemanská zahrada a sakristie doplňují půdorys, čímž rozšiřují prostor a umožňují funkční využití prostoru pro liturgii i expozice. V závěru 16. století vznikla renesanční nadstavba posledních dvou pater věže a v 19. století došlo k dalším úpravám, které změnily některé vnější rysy stavby.
Praktické informace pro návštěvníky
- Vzdálenost vzdušnou čarou z náměstí S. Freuda - 100 m.
- Vlakem - nástupiště: žst. Příbor (trať č. 325), vzdálenost 500 m.
- Autobusem - zastávka Příbor, žst., vzdálenost 500 m.
- Pěšky - neleží na turistické trase.
- Na kole - cyklotrasa č.