Kostel Navštívení Panny Marie ve Vysoké Peci je jednolodní barokní stavba z 18. století postavená na stráni obce Rudné. Po dlouhou dobu sem vedly procesí věřících od kaple Strickekapelle, která stávala v tzv. Liščího koutu (Fuchswinkel) ve Vysoké Peci.
V letech 1985-1996 prošel kostel rekonstrukcí s finanční podporou českých a německých rodáků z Rudného a Vysoké Pece. Stavebně se jedná o vpředu otevřenou jednolodní konstrukci s trojboce uzavřeným presbytářem krytým sedlovou střechou a s valbovou střechou nad závěrem, který býval doplněn polygonální zvoničkou zakončenou cibulovou bání. Po jižní straně presbytáře byla přistavěna obdélná sakristie se skoseným nárožím. Před západním hlavním průčelím je připojena hranolová věž s úzkou a vysokou jehlancovou střechou.
Architektura a stavební detaily kostela
Vnější stěny kostela jsou bez výrazného členění; v lodi se nachází čtyři páry širokých obdélných oken s půlkruhovými odsazenými záklenky a v presbytáři pak tři stejná okna. Vchod do kostela vede obdélným portálem na boční jižní straně věže. Vnitřní prostor je plochostropý, krytý rákosovým stropem na úsecích říms; presbytář má štukové zrcadlo. Kruchta je doplněna dřevěným zábradlím.
Interiér kostela tvoří pseudorománský hlavní oltář, dva protějškové rokokové boční oltáře a rokoková kazatelna s bohatými figurálními reliéfy a sochami evangelistů. Z téže doby pochází i figurální sochařská výzdoba kruchty - dvě barokní sochy sv. Jáchyma a sv. Anny. V presbytáři je umístěn barokní obraz sv. Alžběty z poloviny 17. století. Nad lomeným bohatým programem interiéru ční raně barokní portálový oltář z roku 1684; v jeho okolí jsou mladší obrazy Navštívení Panny Marie a Nejsvětější Trojice od kutnohorského malíře Václava Polického z roku 1740 a barokní kazatelna z roku 1700.
Historické a renovační vrstvy
V lodi se dochoval dřevěný omítnutý strop z 1. poloviny 18. století a kruchta z roku 1722 (datováno na sloupku), upravená v roce 1822. Na západní straně lodi se nachází raně gotický vstupní portál z konce 13. století s hrotitým záklenkem a dvěma ústupky spočívajícími na sešikmeném soklu. Gotický sanktuář v severní stěně presbytáře nese původní výdřevu a kovanou mřížku. Okenní a sakristijní výzdoba svědčí o složité stavební historii a propojení románských i gotických prvků.
Věž a sakristie jsou z režného zdiva bez fasády, což vytváří vzhled původní samostatné stavby. Krov nad lodí a presbyteriem tvoří hambalkovou konstrukci se stojatými stolicemi; střechy jsou kryty dřevěným šindelem. Zvěčnělá žebra klenby presbytáře se spojují ve svorníku s šestipetou růží, což odráží tradiční dekorativní jazyk interiéru. Na jižní straně apsidy je pravoúhlý odkládací výklenek, severní straně zase větev sakristie s gotickou menzou a klekátkem.
Raná gotika a románské prvky ve Vysoké Peci
Raně gotický kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie vznikl v poslední třetině 13. století a byl poprvé písemně doložen v listině pražského biskupa Tobiáše z Bechyně (1286-1290). V listinách se uvádí 40 dní odpustků potvrzených pro kostel ve Vysoké. Z roku 1352 pochází další písemný doklad uvedení kostela v registru papežských desátků; v listině z roku 1382 je jmenován patron Petr z Písku. Po třicetileté válce byl kostel opravován v roce 1651 a po zrušení zdejší fary byl připojen k farnosti Bykáň. V roce 1693-1694 byla věž zvýšena o jedno patro a lodi rozšířeny okna do dnešní podoby. V roce 1740 došlo ke změně zasvěcení na Navštívení Panny Marie po výměně obrazu na hlavním oltáři.
Roku 1745 byla farářská správa formalizována, ačkoli farář sídlil původně na faře v Suchdole; kostel byl plně přifařen až v roce 1751. Další opravy proběhly v roce 1783 a v dalších letech, avšak samotná podoba kostela zůstala převážně autenticky zachována. Poslední větší oprava proběhla v roce 1941, kdy byla staticky zajištěna věž a došlo k odhalení zdiva sakristie a věže.
Pozoruhodná nástěnná malba a hudební dědictví
V roce 2020 byly na stěnách presbytáře odkryty nástěnné malby ze tří časových období. První skupina z konce 14. století je dílem neznámého malíře inspirovaného Mistry Theodorikem a Mistrim Třeboňského oltáře; obsahuje Ukřižování a postavy světců ve špaletách okna. Druhá fáze zahrnuje šablonový ornament na jižní stěně, jenž překrývá starší malby. Nejmladší malba představuje hvězdné nebe v mezižeberním prostoru klenby presbytáře, z konce 15. století nebo ze 17. století. Po sejmutí nátěrů se ukázalo, že i žebra klenby byla pokryta červenou barvou s černými pruhy.
Hlavní raně barokní portálový oltář z roku 1684 je významným prvkem interiéru. Představuje rovněž součást centrálního výtvarného programu s malbami z let 1740 a s barokní kazatelnou z roku 1700. Na kruchtě jsou historická varhany, které byly přesunuty v roce 1889 (nebo nejpozději roku 1893) z kostela sv. Markéty v Suchdole. Původní nástroj pochází z roku 1719 a byl rekonstruován v roce 1777 či během transferu ze Suchdola; v roce 2019 byl při rozebrání nalezen nápis o jeho původu.
V jižní stěně lodi je zazděn heraldický náhrobník Marie Maternové z Komárova z roku 1624, vyhotovený z bílého mramoru a zdobený renesančními motivy a nápisy. Věžní patro skrývá dubovou stolici s letopočtem 1759, v níž je zavěšen gotický zvon z roku 1472 od kutnohorského zvonaře Ondřeje Ptáčka. Dvojicí zvonů je kostel spojen s významnou notací čísel a nápisů, které patří k nejstarším nápisům v češtině na Kolínsku.
Současnost a památková hodnota
Dnes je kostel filiálním chrámem spravovaným Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají pouze pátou neděli v měsíci od 8:00 hodin. Obyvatelé obce založili v roce 2004 osadní výbor Vysoká; v roce 2010 činnost převzalo občanské sdružení Belveder, které pořádá kulturní akce a usiluje o opravu kostela. Kostel Navštívení Panny Marie je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 38847/2-1185.
