Obec Kameničky je historicky spojena s kostelem Nejsvětější Trojice a s farou, která prošla několika proměnami od 13. století po současnost. První zprávy o dřevěném kostelíku s kamenným přesbytářem uvádějí existenci kolem roku 1250, a obec je popisována v kronikách poprvé kolem roku 1350 jako farní. Roku 1392 je obec uvedena v popisu zboží rychmburského; následně byla zpustošena nebo opuštěna a od roku 1485 se vyskytuje znovu pod jménem Rejchlova Kamenice. Následně došlo po roce 1620 k období bez duchovní správy a později bylo Kameničky připojeny k faře hlinecké.
V letech 1764-66 byl dřevěný kostelík, do té doby zasvěcený sv. Mikuláši, zbořen a na jeho místě byl vystavěn nový, zděný kostel. V roce 1830 byla věž bývalá krytá šindelem s dvěma báněmi, lucernou a kohoutem na vrcholu, přestavěna do současné podoby. V roce 1786 byla v Kameničkách zřízena lokálie a prvním lokalistou byl augustinián Aurelius Jan Richter, který nejprve bydlel v domku čp. 62 a později v čp. 65; poté byl postaven dům čp. 84 známý jako „na kaplance“.
Samostatná fara byla zřízena až v roce 1855; prvním farářem se stal P. Josef Pardus, dosavadní lokalista působící od dubna 1851 až do své smrti 26. 7. 1892. Pardus je spojován s Raisovým románem Západ, kde je jako „jemnostpán farář Kalous“ zobrazen. Dějinné proměny fary zahrnují přestavbu do nynější podoby během Pardusova působení. V prosinci 1892 byl do Kameniček ustanoven farář Jan Selichar z Hlinska. Byl znám jako milovník umění a výborný řezbář. Za jeho působení pobýval v Kameničkách malíř Antonín Slavíček a vytvořil zde přes 70 obrazů.
Poslední kněz, který sídlil v Kameničkách, byl P. Josef Macek; v březnu 1952 ho spolu s kuchařkou Anežkou Košínovou odvedla komunistická státní bezpečnost a účastnil se s devíti obyvateli tzv. kameničovského procesu. Farní budova prošla v letech 1997-2000 zásadní rekonstrukcí, na níž se podílela farnost, obec Kameničky, OkÚ Chrudim a další sponzoři. V budově fary je dnes Galerie Antonína Slavíčka, farní a obecní knihovna, a kostel je hojně navštěvován, zejména o nedělích, kdy se konají dvě bohoslužby. Kolem kostela býval starý hřbitov, ten byl na počátku dvacátého století nahrazen novým hřbitovem nad farou; z původního hřbitova zůstal jen hrob P. Parduse.
Roku 1763 byl dřevěný kostelík zbořen a v letech 1764-66 vybudován nový zděný kostel. V roce 1830 byla stará věž přestavěna a získala dosavadní podobu. Zvony a jejich osudy se odvíjely od hrůz války: nejstarší zvon z roku 1600 byl zabaven ve válečné sbírce kovů během první světové války. V roce 1925 byly zakoupeny dva nové zvony, avšak oba byly zabaveny roku 1941 během vynucené sbírky kovů. Nynější tři zvony ve věži byly posvěceny a zavěšeny 7. ledna 1973; největší zvon nese nápis Sláva Otci i synu i Duchu svatému, Kameničky L.P. 1972.
Hlavní oltář byl pořízen za 780 zlatých a posvěcen 30.3.1884. Oltářní obraz Nejsvětější Trojice namaloval v roce 1842 J. Voříšek; postní obraz Pan Ježíš na hoře Olivetské namaloval v roce 1907 Josef Dvořák z Kameniček. Mariánský oltář zahrnuje díla dvou autorů - truhláře Ferdinanda Sokol a řezbáře Viléma Vericha z Hlinska, náklady 550 zlatých hradil Josef Štork ze Lhot. Oltář sv. Josefa je darem rodiny Kaplanovy z Jeníkova a obraz sv. Josefa namaloval 1874 Jan Umlauf z Kyšperka; oltář i obraz byly požehnány v roce 1875 a 1877.
Monstrance jsou dvě; starší pochází z XV. století a je vysoká 68 cm; druhá, menší, má výšku 49 cm a ozdobný rostlinný dekór s kameny kolem Hostie. Zbytky ostatních cenností jsou uloženy v bezpečí a používají se při slavnostech. Kalichy jsou tři a mají různá výšková i dekorativní provedení; některé nesou znaky a nápisy od donátorů. Křížová cesta ve spolupráci s Vilémem Millrem z Fýdštejna byla posvěcena 28.2.1909. Křtitelnice pochází z roku 1888, kropenky jsou dvě - jedna z nich byla darována Mořicem Racekem.
Křišťálový lustr byl zhotoven v Kamenickém Šenově a darován v roce 1975 Jaroslavem Sodomkou. Varhany byly zhotoveny několikrát; současné varhany dokončil Jirí Franc z Prahy a vysvěcení proběhlo 28.12.1992. Do oltářů a ambonů byly vloženy ostatky svaté Zdislavy; kostel si uchovává bohaté historické i sakrální památky a slouží farnosti i široké návštěvnické veřejnosti.
Hřbitov byl původně kolem kostela, poté byl nově vybudován nad farou; z původního zůstal pouze Pardusův hrob. Před hlavním vchodem do kostela stojí socha sv. Floriana z roku 1779 a na pravé straně socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1723 od sochaře Jana Dewotyho. Před vstupní branou je umístěn kříž s reliéfem Madony; původně byl tento kříž součástí jednoho celku s ostatními sochami.
V současnosti je kostel hojně navštěvovan, zvláště o nedělích; konají se bohoslužby a komunitní akce v duchu místní věrnosti a kultury. Významné jsou aktivity farnosti, které zahrnují Noc kostelů, primiční bohoslužby novokněze Tomáše Moučky a eliptičné vzpomínky na významné období a osoby, jako byl Jan Selichar a Antonín Slavíček, jejichž díla byla spojena s Kameničkami.
tags: #kostel #nejsvetejsi #trojice #kamenicky