Krátce po našem příjezdu do Prahy jsme si pořídili německý průvodce Der Jakobsweg von Prag bis Tillyschanz/Eslarn, který popisuje trasu začínající u Kostela sv. Jakuba v historickém centru Starého Města a směřující na jihozápad k německé hranici u Tillyschanzu, čtyři kilometry od bavorského Eslarnu. Po čase jsme uvažovali o tom, že bychom tuto trasu vyzkoušeli pěšky z Prahy na hranice, ale řada důvodů zdržovala realizaci.
Autor průvodce uvádí, že původní trasa nemá žluté šipky ani mušle poutníků, ale jedná se o „červenou trasu“ značenou červenobílými značkami, podobně jako francouzské balisy pro dlouhé trasy. Zároveň je tato trasa součástí evropské dálkové stezky E10, která vede na východ. Zpočátku jsme vyrazili z Radotína a po obědě v místním baru jsme našli trasu procházející náměstím sv. Petra a Pavla před farním kostelem v Radotíně, kde jsme si vyfotili značku na začátku příspěvku.
Na tomto místě je uvedeno, že trasa označená červenými pruhy E10 pokračuje na východ přes most přes Vltavu, zatímco poutnická trasa z Prahy zůstává na západní straně řeky. Postupně se však objevují povzbudivější signály dále na západ; německý průvodce sice popisuje trasu z Prahy k Tillyschanzu, ale zmiňuje i alternativní jihozápadní variantu, která od Karlštejna odbočuje přes Přibyslav, Příbram a Klatovy a pak přechází hranice asi šest kilometrů před Eschlkam.
Na okraji Nepomuku se nachází Kostel sv. Jakuba, kterým tato jihozápadní trasa prochází. Kostel sv. Jakuba v Praze, k němuž se vztahují zmínky, představuje významnou součást poutnické tradice a architektury. V samotné Zbraslavi se naopak značení poutnické cesty zastavuje; červená trasa/E10 míří východně přes most na Vltavě, zatímco poutnická stezka do/z Prahy zůstává na západní straně řeky.
Navazující popis dále přináší informace o dalších kostelech a stavbách spojených s poutní tematikou a architekturou Čech, včetně gotiky, baroka a pozdějších rekonstrukcí. Kostel svatého Jakuba v Brně je uveden jako příklad raně gotické stavby s renesančními a barokními doplňky, jehož interiér skrývá významné oltáře a náhrobky, stejně jako zajímavé detaily o výzdobě a architektonických tempo.
Do hlavního popisu vstupuje období severočeské i jihovýchodní architektury a kultury. V Brně je popsána vysoká věž chrámu, jehož průčelí a interiér kombinují gotiku a baroko a kde se novější restaurovací práce snoubí s historickými prvky. V Kutné Hoře je zmíněn Kostel sv. Jakuba jako významný orientační bod na panoramatu města, s jednou z hlavních tří lodí a s původními gotickými a barokními prvky.
Průchod historickým obrazem Prahy zahrnuje Minoritský klášter a Kostel sv. Jakuba na Starém Městě, který má vliv i na poutnické tradice Santiago de Compostela. Legenda o zloději a utržené ruce, která měla viset na řetězu před kostelem, patří k zajímavostem spjatým s tímto chrámem.
Historie hlavního varhanského nástroje pochází z počátku 18. století; po velkém požáru v roce 1689 následovaly rekonstrukce a nový varhanní nástroj byl dokončen v roce 1705. V roce 1941 byl organ rozšířen a do romantické koncepce doplněno několik hlasů; poslední rekonstrukce proběhla v roce 1982. Dnes má varhany čtyři manuály, 91 registračních rejstříků a 8277 píšťal. Kromě oproštěného sakrálního prostoru se v kostele nachází významná barokní sochařská výzdoba a řada renesančních a barokních artefaktů, které dokazují bohatou historii i kulturní význam tohoto místa.
Monumentální komplex Minoritského kláštera v Praze byl spojen s cestou do Santiaga de Compostela a od roku 1974 byl Kostel sv. Jakuba povýšen na minoritní baziliku. Poutnická cesta k Santiagu tak propojuje duchovní tradici s bohatým architektonickým dědictvím, které se v průběhu staletí měnilo a rozvíjelo.
