Původně gotický jednolodní kostel z 2. pol. 14. století je jako kostel farní připomínán již v roce 1352. Z této doby pochází presbytář a patrně i obvodové zdivo lodi. Horní patro presbytáře a lodi bylo postaveno zřejmě po požáru v 18. století; přístavby jsou novodobé, poslední oprava roku 1907. V polovině 18. století byla vystavěna zděná zvonice s barokní fasádou a mansardovou střechou. Kostel je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem, s opěráky a sakristií po jižní straně a s přístavky po severní straně lodi. Portály jsou pseudogotické, jižní portál goticky hrotitý se zkosením, přetesaný. Z gotické klenby presbytáře se zachovaly pouze výběhy klínových vyžlabených žeber a dvě konzoly při triumfálním oblouku.
Hranicí období je rovněž skutečnost, že faru Pečky spravovala farnost již od roku 1352, a tím se kostel stal významným místem duchovního života v regionu. Farnost Pečky se rozprostírá na území 16 obcí v okrese Kolín a z okruhu okresu Nymburk. Farnost byla zřízena 1. ledna 1947; do té doby patřily Pečky s nově vybudovaným kostelem sv. Václava (1913) a budovou fary (1941) k farnosti Dobřichov. Expositura byla zřízena 1.8.1941 a o rok později byly zavedeny samostatné matriky. S účinností od 1. ledna 2005 sloučil arcibiskup pražský Miloslav Vlk farnosti Dobřichov, Skramníky, Ratenice a Plaňany s farností Pečky.
Podoba kostela jako jednopodlažní stavby byla postupně upravována: v polovině 18. století byla vybudována zvonice s barokní fasádou a mansardovou střechou. Požár v 18. století vedl k obnově: horní patro presbytáře a lodi vzniklo po požáru. Zachovalá gotická klenba presbytáře poskytuje výhled na původní systém obvodového zdiva a na charakteristické žebroví, které bylo postupně doplňováno. Přístavby, sakristie a depozitář zaplňují jižní a severní stráně lodi.
V rámci Noci kostelů 2026 (29. května) se konal program v kostele sv. Václava v Pečkách s uvedením „Svatá Dobroslava“; tento večer byl součástí širšího festivalu a nabídl prohlídku kostela s výkladem o dlouholetém varhaníkovi Stanislavovi Stupkovi a dalších místních pamětihodnostech. Při prohlídce bylo možno získat poznání o historii, architektuře a duchovních tradic pevně spjatých s Pečkami.
Hlavní fasády a interiér kostela nesou stopy různých architektonických období. Jednolodní novorománská stavba dokončená v roce 1913 podle plánů B. Štěrby a stavitele Sklenáře má loď délky 23 metrů a šířku 13,2 metru. Presbytář má absidu a je klenutý; po jeho pravé straně je sakristie, po levé depozitář. Zajímavým architektonickým prvkem je dřevěný strop nad lodí s viditelným trámovím a secesní grafickou výzdobou. Hlavní vstupní portál je zdoben reliéfem sv. Václava s korouhví. Zařízení pochází z počátku 20. století; v roce 2001 prošla důkladnou opravou střecha a fasáda.
Historická souvislost s významnými místy v Čechách se projevuje i v dalších stavbách a chrámech v regionu. Nejznámějšími chrámovými skvosty Prahy jsou chrám Matky Boží před Týnem a Staroměstská katedrála, které jsou spojeny s významnými osobnostmi a historickými etapami. Sídlem architektonických a historických výrazů je i katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana v některých souvislostech s Pečkami, a to v kontextu širšího farního a církevního života v regionu.
Zveme čtenáře, aby si po přečtení získali nejen nové poznatky, ale i nové prožitky. Farář: P. +420 602 204 213 (P. Mgr.).
