Minulý týden jsme si prohlédli Hradec Králové z Bílé věže. Teď sestoupíme dolů a vydáme se na procházku po městě. Čeká na nás gotická katedrála Svatého Ducha, kde byl pohřben Jan Žižka, galerie Tři generace Kodetů, ale i plavba parníkem. Kostel Svatého Ducha a Bílá věž, foto: Archiv Radia Praha
Historie založení a architektura katedrály Svatého Ducha
Katedrála sv. Ducha stojí na náměstí v Hradci Králové již od roku 1307, kdy ho dala založit královna Eliška Rejčka. Ačkoliv se hned zkraje nevyhnul katastrofě v podobě požáru, byl opraven a v roce 1360 byla dotvořena jeho dnešní silueta s dvěma mohutnými věžemi. Svou osobitou cihlovou architekturou zaujme na první pohled snad každého návštěvníka. Katedrála je jedinečná nejen svou architekturou, ale i tím, že se dochovala jako jediný středověký gotický kostel v celém městě i předměstí, neboť výstavba vojenské pevnosti si v 18. století vyžádala velké stavební úpravy.
V roce 1664 ji papež Alexandr VII. povýšil na katedrálu v souvislosti se založením královéhradeckého biskupství. Z vybavení interiéru je nejvzácnější cínová křtitelnice z roku 1406, kořist husitských vojsk získaná z podlažického kláštera, dále pseudogotický pískovcový oltář v jižní lodi s pozdně gotickými malbami nebo obraz sv. Antonína od Petra Brandla z roku 1730.
Žižka v Hradci Králové a jeho krypta
Protože Hradec Králové byl jedním z center husitů a z posledních míst jejich odporu, tak v katedrále byl pohřben Jan Žižka. Bylo to v kryptě pod hlavní lodí, která byla určena pro necírkevní hodnostáře. Katedrála sv. Ducha stojí na náměstí v Hradci Králové již od roku 1307, kdy ji založila Eliška Rejčka. V roce 1424 byl v kostele pochován vojevůdce Jan Žižka z Trocnova (později převeden do Čáslavi).
Na druhou stranu, podle záznamů, se původní náhrobní a hrobové objekty během let měnily a posuny v době reformací i válečných konfliktů vedly k frustraci ohledně autentických ostatků. Zedníci a tehdejší obyvatelé spolu s kronikáři popisovali různé verze o tom, kde Žižka skutečně leží a jak jeho pozůstatky přežívaly v průběhu času. V průběhu dějin byl hrob i jeho obsah z řady důvodů zpochybněn a ztratil se v čase, ačkoli vzhledná památka se dochovala.
Čáslav a vzpomínka na Žižkovo tělo
V Čáslavi se tochu vyostřily diskuse o tom, zda je Žižkův hrob skutečně v Čáslavi či v Hradci Králové; historické nálezy a jejich ověřování měly dlouhodobý charakter. První významná fáze rekonstrukcí a vyšetřování nastala po roce 1910, kdy zedníci v mariánské kapli objevili zazděnou dutinu a nález byl považován za Žižkovy ostatky. Po několika dnech se ukázalo, že nález byl podvrhem a že latinský nápis, který dokládal autenticitu kostí, byl dílem falšovače Jeníčka, Čermáka a Dlabáčka.
Hilbertova rekonstrukce chrámu sv. Akademické komise potvrdila opatrnost: lebka (kalva) byla zkoumána a její pravost byla podporována jen některými odborníky, zatímco ostatní zůstali zdrženliví. Ostatní odborníci nebyli jednoznační v potvrzení pravosti ostatků, a zedníci při práci v kapli Panny Marie ignorovali instrukci hlásit zazdívky archiváři. Nakonec se ukázalo, že výklenek byl zazděný nejpozději ve druhé polovině 17. století.
Militantní katolík Anselm Kramský se o Žižkovu památku zajímal a po zjištění kostí byl nadšen a pohodlně vyhlížel jejich další osud. Po vznesených pochybnostech ztratila česká veřejnost o senzační objev zájem, ale Čáslavští tento nález dále zpracovávali.
Současná připomínka a odkaz rodiny Kodetů
Na Velkém náměstí je i stará radnice s číslem popisným 1. Dnes tu sídlí galerie Tři generace Kodetů, která dříve existovala v Táboře, kde malíř Kristián Kodet po návratu z emigrace zakoupil historické objekty a shromáždil sbírky svých předků. S panem Kodetem jsme rodinní přátelé a delší dobu jsme zvažovali realizaci této galerie v Hradci Králové, on má k Hradci i osobní vztah. Emanuel Julián Kodet uvedl provozovatel galerie Petr Vítek. A jak dodala Šárka Apoštolová, stálá i prodejní expozice přináší informace o členech rodiny Kodetů i jejich díla. Například dědeček Emanuel Julián Kodet byl nejnadějnějším žákem profesora Stanislava Suchardy.
Souvislosti s Husitským odkazem a památníky
Na východním okraji hlavního kosteleckého náměstí Smiřických, blízko původně renesančního zámku, připomíná velký žulový balvan přitesaný do špičky reformátora Jana Husa a husitského génia Jana Žižky z Trocnova a Kalicha. Autorem Husova památníku, nedaleko nyní evangelického kostela sv. Trojice, je Ladislav Šaloun. Počátky Husova života: Jan Hus se narodil nejspíše roku 1371 a studoval v Praze, kde přijal řeholní a teologický postoj, jenž ovlivnil husitské hnutí.
Krátce po založení města v polovině 13. století byl původní kostel utrakvistům rozšířen o presbyterium. V roce 1414 byla rozhodnutí o všeobecném přijímání „sub utraque“ a konfrontace církevních proudů vedly k významným historickým událostem v regionu. Když po bělohorské bitvě získala kostel katolická církev, proběhly další změny a úpravy, které ovlivnily podobu i význam památek v regionu.
Již téměř sedm století je katedrála Sv. Ducha výraznou dominantou Hradce Králové. Je konfrontována s bohatou minulostí, která zahrnuje jak husitské dědictví, tak i snahy o zachování a prezentaci kulturního dědictví prostřednictvím galerií a památek.
