Kostel byl vystavěn roku 1779 v pozdně barokním slohu na místě původní dřevěné kaple a svému účelu sloužil až do odsunu původních obyvatel po druhé světové válce. Od té doby byl opuštěn a chátral. Po revoluci vznikla sbírka na jeho rekonstrukci, avšak pouhých několik dní před jejím započetím se dne 30. května 1999 zřítila hlavní věž a strhla sebou i klenby hlavní lodi. První bohoslužba se zde konala až v září 2006 v rekonstruované sakristii a v následujících letech probíhala sanace původních zdí. Od té doby se zde konají mše o svátcích následované pohoštěním mezi zdmi nezastřešené hlavní lodi.
Dne 22. května 2016 došlo k nejvýznamnější události od pádu železné opony, a sice vysvěcení a usazení zvonu v malé věži nad kaplí. Stávající stav: Kostel byl rekonstruován po etapách a kaple včetně sakristie dnes mají novou střechu, včetně okapů a svodů. Okna na jižní i severní stranu byla osazena vitrážemi. Okolí kostela včetně prostoru mezi zdmi je odvodněno. Chybí tedy zastřešení hlavní lodi včetně vstupů, oken, podlah a souvisejících konstrukcí. Dříve poutní místo a záchytný bod viditelný z daleka, dnes je schované za hustým listím javorové aleje a poníženě prosí po obnově. Opět sem táhne věřící i nevěřící.
Historie a vývoj lokality
Svůj příběh si náš ztracený kostel musel prožít celý, abychom si ho mohli zase vážit. Nikdy by se zdaleka tolik nepsalo a nemluvilo o kostelu, který přežil několik desetiletí a byl opět vzkříšen rekonstrukcí krovu a omítek. Tempo krajiny a míst je jiné než to naše lidské. Pokud ho obnovíme v původní podobě, smažeme tak příběh nedávné doby - příběh, který nesmí být zapomenut. Mnohé jiné kaple a kostely plují v čase a prostoru neměnné, nedotknuté. Ten náš ovšem touží zůstat připomínkou dob již dávno zašlých, stejně tak dob dnešních a třeba i dob budoucích.
Celkový tvar byl navržen s ohledem na krajinný ráz a okolní zeleň tak, aby se kostel opět stal dominantou a orientačním bodem v krajině. Dva hřebeny symbolizují dva národy, které spojuje společná víra. Výška vychází částečně z původního stavu před kolapsem a především z výšky okolních stromů. Celkový návrh využívá masivních prvků ze smrkového a modřínového řeziva. Prvky jsou navrženy takových velikostí, aby s nimi mohl manipulovat jeden až dva lidé. Jednotlivé prvky střešní konstrukce budou sesazovány na vyznačeném staveništi vedle kostela a následně osazeny na místo mobilním jeřábem.
Hlavním prvkem konstrukce krovu je kombinace lomeného oblouku, skružové soustavy a příhradové soustavy. Tento systém nevyužívá vazných trámů a vytváří velkorysý otevřený a prosvětlený prostor. Celou soustavu uvádí ve funkčnost styk krokví v úžlabí. Tato dostředná síla je přenášena skrze oblouky nosných zdí. Rozporové síly jsou řešeny železobetonovým věncem, který se chová jako spojitý nosník ukotven do základů na jeho koncích. Toto řešení bylo navrženo z důvodu stáří stavby, aby se zamezilo trhlinám v původním zdivu a nerovnoměrnému sedání. Oblouky jsou skládané z coulových prken různých délek a sešroubovány po 600-700 mm. Příčné ztužení krovu je zajištěno dvojitým pobitím křížem. Střešní krytina je z modřínového šindele. Úžlabí je kombinací plechu a skleněných šindelů. Podlaha je navržena dřevěná - dubová špalíková.
Současnost a veřejný život kolem kostela
v roce 1999 kostel spadl. Užívání k bohoslužbám, prostor i ke koncertům. Sdružení vedené p. Altmannem. Poutní bohoslužby (zvlášť rodáky) se konají 2. O Vánocích - o svátku sv. Štěpána 26.12. bohoslužby na žádost - dle tf. barokním slohu vystavěn kostel Sv. Dobré rady. Koncem 19. století 19 %. Čechů. střeženého hraničního pásma. Pohorské Vsi. Zřítila věž. Kostel měla rekonstruovat. Toto je stav kostela v roce 2008. V září roku 2006. Bohohoslužba. Zřejmě vznikne tradice. Mše sv. Mše sv. V sobotu a neděli 10. a 11.9.2011 se konala pouť zdejších rodáků. Česko-německou mši sv. P. zhotovila firma Perner z Karlsruhe. Má ladění cis. Hlavním dárcem byl dr. z Wipipedie.
Pozdně barokní kostel Panny Marie Dobré rady nechal v Pohoří postavit majitel zdejšího panství hrabě Josef Jan Buquoy na místě starší kaple z roku 1779. Po druhé světové válce byli odsunuti německy mluvící obyvatelé a obec se přes snahu o dosídlení postupně vylidnila. V 50. letech Pohoří dostalo do přísně střeženého hraničního pásma a v roce 1978 zde už žádní obyvatelé nezůstali. Dne 30. května 1999 se po dešti zřítila věž, která při pádu zničila chrámovou loď. Zůstaly stát jen boční obvodové zdi a presbytář. Postupně byla zahájena částečná obnova kostela. Loď (bez přední stěny) zůstala bez střechy, krovů a klenby, opravena zde byla pouze koruna zdiva. Je volně přístupná. Novou zdí s oknem a dveřmi je naopak nově uzavřena kaple, která vznikla z presbytáře. Z dobrovolných příspěvků je postupně vybavován interiér, např. v roce 2015 byly instalovány nové okenní vitráže se zobrazením sv. Josefa a sv. Panny Marie. Sakristie a přístavky mají nová okna, loď má jen rámy oken beze skel.
Obnova kostela sv Jakuba - 2. část
Aktuální význam a budoucnost
Pohoří na Šumavě je dnes vhodným výchozím místem pro návštěvu nejvyšších českých Novohradských vrcholů Kamence a Myslivny, českého pramene Lužnice a pro objevování zbytků zaniklých sklářských hutí v okolních lesích. Živá historie městečka, které koncem 19. století mělo více než 1300 obyvatel, byla přerušena událostmi po druhé světové válce a výstavbou železné opony. Dnes je kostel místem řady kulturních, společenských a pochopitelně i církevních aktivit. Kostel navržený pro krajinný ráz má znovuzrozený krove a omítky, které spojují minulost s přítomností a dávají naději na budoucí udržení paměti o tomto místě.