Kostel Povýšení svatého Kříže je výraznou dominantu Veselí nad Lužnicí i celého okolí.
Veselský kostel Povýšení sv. Kostel pochází zřejmě z roku 1259.
Jedná se o původně raně gotický kostel, který byl rozšířen v renesančním slohu a později prodělal barokní úpravy.
Nejstarší část kostela je románská - portál na jižní straně, ale již jeho oblouk je gotický.
První písemná zmínka o kostele je v r. 1261, kdy Vok z Rožmberka daroval patronátní právo nad Veselím Vyšebrodskému klášteru.
V roce 1330 byl kostel rozšířen, kolem roku 1360 byl doplněn o presbytář a v roce 1542 byla při přestavbě postavena chrámová předsíň v renesančním slohu.
Krásně provedené barokní oltáře jsou z let 1690 a 1740.
V letech 1811 a 1872 byla opravována věž a také kostel, oltáře a fara.
Dále za kostelem je hřbitov, kde stojí původní hřbitovní barokní kaple Kalvárie nazývaná též kaple Panny Marie a sv. Petra a Pavla, která byla postavena nad hrobkou veselských kněží.
Ke kapli byla na žádost tehdejšího faráře přistavena koncem 18. století kostnice a tvoří s ní nyní jeden celek.
Vjezd do fary z 18. stol.
Kostel slaví pouť na slavnost Povýšení sv. Kříže 14.
V letech 2009 - 2013 byl děkanský kostel Povýšení sv. Kříže opraven z peněz ROP.
Nejen za tento počin získal v roce 2013 Cenu města Veselí nad Lužnicí duchovní správce Římskokatolické farnosti Veselí nad Lužnicí P. Vlastimil Kročil (od roku 2015 českobudějovický biskup).
Konec výpisu článku Kostel Povýšení svatého Kříže.
Záleží nám na tom, aby pro vás prohlížení bylo co nejlepším zážitkem.
Abyste na našich stránkách rychle našli to, co hledáte, ušetřili spoustu klikání a nezobrazovaly se vám reklamy na věci, které vás nezajímají.
Abyste web viděli v zobrazení na které jste zvyklí a nemuseli se pokaždé přihlašovat.
Proto od vás potřebujeme souhlas se zpracováním souborů cookies - malých souborů, které se dočasně ukládají ve vašem prohlížeči.
Stisknutím tlačítka „V pořádku“ souhlasíte s nastavením cookies tak, abychom vám poskytovali smysluplné a užitečné služby na základě vašich údajů.
V západní části obce situovaná neorientovaná jednolodní stavba s trojbokým závěrem kněžiště a boční k jihozápadnímu průčelí přistavěné sakristii obdélného půdorysu.
Hranolová věž je vestavěna do severozápadního průčelí.
Objekt je kryt sedlovou střechou nad závěrem zvalbenou, věž potom stanem zakončeným makovicí a křížem.
Jako krytina je použit plech.
Hladké boční průčelí kostela je prosvětleno dvěma půlkruhově zakončenými okenními otvory.
Vstup do kostela je umožněn přes hlavní severovýchodní průčelí s věží.
Věž je mírně představěna, takže vytváří rizalit.
Nad pravoúhlým vchodem s kamenným ostěním a stříškou je umístěnou okno s půlkruhovým záklenkem.
Zvonicové patro odděluje profilovaná římsa obíhající po celém obvodu stavby.
Zvonicové patro otevřeno do tří stran okenními otvory s půlkruhovým záklenkem.
Nad nimi kulaté hodiny.
Kostel Povýšení svatého Kříže najdeme v obci Benešov, v okrese Blansko, v Jihomoravském kraji.
Kostel stojí u hlavní silnice, která vede směrem do Boskovic.
U kostela se nachází parkoviště a zastávka autobusu.
Stavba je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Výstavba kostela probíhala v letech 1786 - 1787 v renesančním slohu.
V následujících letech proběhla přestavba kostela, původní strop se zřítil a byl nahrazen klenbou a byly postaveny podpůrné pilíře a zdi uvnitř kostela.
Apsida presbytáře byla uvnitř kostela vyzděna do oblouku, presbytář se zúžil a pouze vrchol klenutí dosahuje původní výše stropu.
V roce 1871 se zdi začaly, vlivem těžké váhy kamenné krytiny, rozestupovat a bylo nutné zdi stáhnout železnými tyčemi.
Následné opravy kostela probíhaly postupně od roku 1921 a v dnešní době se na fasádě provádějí opravy každých deset let.
Do báně byl uložen pamětní zápis, číslo Katolického týdeníku, mince, fotografie kaplí a historie kostela.
Kostel je jednoduchá podélná stavba s odsazeným kněžištěm, u jihozápadní zdi se nachází čtyřboká sakristie.
Ve zdech jsou okna s půlkruhovým záklenkem.
V severovýchodní části lodi je hudební kruchta.
Jak se Vám líbí tento tip na výlet?
Pozice kešek na mapě je záměrně o cca 10 - 30 metrů posunuta náhodným směrem, abychom nenapomohli náhodným nálezům a příp. zničení či odcizení kešek.
Stavba je chráněna jako kulturní památka České republiky.