Anežský klášter Na Františku, jeden z nejstarších gotických komplexů v Praze, je významným svědectvím románské i raně gotické architektury. Hlavní sakrální prostor kláštera tvoří kostel sv. Františka a přilehlé stavby, které se postupně měnily během staletí. Výstavba a proměny kláštera postupně ovlivnily i okolní zástavbu Starého Města a na konci 18. století došlo k rušení a ztrátám některých částí, avšak dochovalo se jádro dispozice spolu s gotickou architekturou.
Historie a výstavba kláštera
Král Václav I. podlehla na břehu Vltavy klášter klarisek a Anežčino soukromé obydlí, které vzniklo pravděpodobně kolem roku 1231-1234. První etapa prestižní stavby byla hotova v roce 1234 a během výstavby byl následně založen i špitál sv. Františka. Zároveň se předpokládá, že Anežčino soukromé obydlí bylo součástí komplexu kláštera. Kostel sv. Františka byl hlavním sakrálním prostorem kláštera a jeho stavba zahrnovala románské kvádříky, které byly postupně nahrazovány gotickými pálenými cihlami.
K rozvoji kláštera a jeho architektury patřilo i rozšíření prostor kolem kostela, včetně severní kaple Panny Marie a dvoupatrové budovy, která bývala obydlím první abatyše Anežky Přemyslovny. Výstavba sv. Salvátora byla klíčovým krokem k vybudování Přemyslovského mauzolea, které však bylo zasaženo husitskými válkami a později josefínskými reformami, čímž došlo k odchodu klarisek a minoritů a ke ztrátě významných částí kláštera. Po renesanci a obrození se areál stal veřejně přístupným jako kulturní památka.
Archeologické výzkumy a objevy
Hlavní roli při řešení rekonstrukce připadla archeologii. Již v roce 1643 byl hledán hrob zakladatelky kláštera, a výkopy od počátku 20. století odhalovaly rozsáhlé nálezy. Mezi nejvýznamnější patří ostatky Přemyslovského rodu: hrobka Václava I. v presbytáři kostela sv. Františka a hrobka královny Kunhuty Uherské. Postupně byla prozkoumána většina plochy obou středověkých klášterů, odhalily se zdiva minoritské kvadratury, kapitulní síně a dalších staveb. Mnohé konstrukce byly zakonzervovány a částečně doplněny; některé mohou být stále ukryté v okolní hmotě budov.
Nejvýznamnější výsledek archeologických prací zahrnuje nálezy ambitu minoritského kláštera, fresky a fragmenty architektonických prvků. Moderní rekonstrukce celého areálu byla završena v letech 2015 až 2016 a zcela změnila podobu prezentace dochovaných částí kláštera. To zahrnuje mimo jiné lapidárium a kompletní prohlídkový okruh historickou architekturou kláštera klarisek a menších bratří.
Současná prezentace a prohlídkové okruhy
Po revitalizaci Národní galerie v Praze se klášter stal jedním z jejich nejstarších a nejvýznamnějších prostor. Od 26. října byla otevřena nová prohlídková trasa v areálu, která zahrnuje expozici lapidária v přízemí, komentovanou trasu historickou architekturou kláštera klarisek a samostatnou trasu pro dětské návštěvníky. Zahrady kláštera byly zcela nově pojaty, zahrnují také sochařskou zahradu s tradičními i současnými díly českých autorů.
V zahradách dnes tvoří téměř dvě desítky sochařských děl významných českých umělců, včetně Františka Bílka (Golgota) a děl Aleše Veselého, Jaroslava Róny, Stanislava Kolíbala či Karla Malicha. Součástí expozice je i dílo Františka Skály, vytvořené přímo pro areál (Přístěnek a Sluneční vozík). Obnova kláštera a okolí stála 37 milionů korun, z toho 30 milionů bylo financováno z norských fondů; projekt podpořily granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Zahrady budou v létě otevřené zdarma a průchozí i po zavření expozic, takže návštěvníci mohou volně procházet mezi kláštery a zahradami.
Průvodci návštěvníkům objasní, že Anežka Česká byla významnou osobností, která podle Tradic stála u založení kláštera a stála v čele komunity klarisek a minoritů. Historie kláštera Na Františku ukazuje kontinuitu stavebních a stavebně-historických vrstev od 13. století až po dnešní prezentaci v rámci Národní galerie. Zvláštní důraz je kladen na zachování gotické architektury a na prezentaci archeologických nálezů, které dokazují původní podobu kláštera a jeho areálu.
Charakteristiky staveb a technické prvky
Stavby kláštera Na Františku jsou charakterizovány opukovými a pískovcovými kvádry, jejichž lícové plochy byly opracovávány ručními nástroji s rovným ostřím a dlabatkami s plochými zuby. Přístupnost a prezentace areálu zdůrazňují průchodný okruh, který spojuje historické interiéry s lapidáriem a zahradami. Středový sloup refektáře je kulatý, s redukovanými příporami a kolínkovitě zahnutými dříky profilovaných oblounů, což je typické pro architekturu 30. let 13. století. Přesné umístění některých prvků v kostele Salvátora zůstává nejisté, ale většina kamenných prvků pochází z opuky a odpovídá vizuálnímu posouzení třídě R3/R4 podle ČSN P 73 1005.
Kaple Panny Marie a hrobky jsou zvlášť zajímavé: kvádr obvodového zdiva kaple a náhrobek s rytým křížem byly pečlivě zpracovány, využívaje techniky diagonálního rastru a „V“ stylu pro dekorativní lícové plochy, čímž se ukazuje vysoká úroveň řemesla středověkých kameníků. Fragmenty palmetových květů a opukových konzol nabízejí důkazy bohaté monumentální výzdoby a zpracování, které bývalo typické pro románský a počátek gotických slohů.
Vizuální a figurativní prvky areálu
Na Forfrantišském klášteře se setkávají gotické a moderní prvky: zahrady s novým mobiliářem a sochařskými díly současných autorů spolu s historickými fragmenty, které byly shromážděny během archeologických výzkumů. Přímo pro areál Anežského kláštera vytvořil František Skála objekty Přístěnek a Sluneční vozík; Aleš Veselý, Jaroslav Ron, Stanislav Kolíbal a Karel Malich doplňují skulptury v zahradách. Tyto prvky tvoří jedinečnou kombinaci historické architektury a současného umění.
Pro návštěvníky je připravena samostatná trasa pro děti a sezónní otevření zahrad s volným vstupem. Zahrady tak nabízejí nejen prohlídky historické architektury, ale i kulturní program a moderní sochařské instalace, které doplňují středověkou atmosféru areálu.
Klíčové údaje o současné podobě a přístupnosti
- Areál je otevřen veřejnosti sezonně a zdarma; v létě jsou zahrady volně přístupné i po zavření expozic.
- Prohlídkový okruh zahrnuje lapidárium, historickou architekturu kláštera klarisek a menších bratří, a trasu pro děti.
- Obnova stála 37 milionů Kč, z toho 30 milionů bylo z norských fondů; projekt podpořily granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
- Součástí areálu je restaurace, zahrady a sochařská zahrada s díly významných českých autorů.
Historické souvislosti Anežského kláštera ukazují, že šlo o významné rodové pohřebiště Přemyslovců a o důležité místo korunovací a královských pohřbů. I po husitských válkách a josefínských reformách klášter přečkal a dnes slouží jako důležité kulturní a historické muzeum a prostor pro současné umění.
Pevnost Acre: Poslední Křižácké útočiště ve Svaté zemi...Historický dokument CZ
Veřejné prohlídky a expozice kláštera Na Františku tak představují unikátní spojení gotické architektury, archeologických nálezů a současného sochařství, které osvěžují pohled na středověké dědictví Prahy.