Kostel Všech svatých s kostnicí v Sedlci je součástí bývalého cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142 Miroslavem z Markvartic. Kostelík byl vystavěn ve 14. století a stal se jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb v regionu Kutné Hory. Podzemní kaple Sedlecké kostnice je mimořádně podobná hakeldamské kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci. Po morové ráně roku 1318 bylo na Sedleckém hřbitově pohřbeno přibližně 30 tisíc zesnulých a dalších 10 tisíc mrtvých při husitských válkách, což vedlo k rozšíření a promyšlené exhumaci ostatků.
Hřbitovní kaple v Sedlci má svůj vlastní příběh, který úzce souvisí s šířící se tradicí Memento mori a s vývojem barokní gotiky. Smysl kosterní výzdoby je památkou na smrt a zároveň výzvou k zamyšlení nad zbytky lidského života a jeho konečností. Jedná se o křesťanskou výzvu k pamatování na poslední věci člověka, která má vyvrcholit v perspektivě vzkříšení mrtvých a posledního soudu. V Sedlci byl kostel a hřbitov po staletí prosycen tématem smrti a pomíjivosti světa, které ztvárnili architekti a sochaři např. Jan Blažej Santini-Aichel během přestavby koncem 17. a počátkem 18. století.
Historické milníky a proměny Sedlecké katedrály a kláštera
Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR, jehož zakládací listina byla sepsána v roce 1142. Po vypálení husity a následném poškození za husitských válek byla katedrála a klášter rekonstruovány a posléze významně změněny ve 17. a 18. století. Na přelomu 17. a 18. století zasáhl klášter architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který vdechl katedrále charakter barokní gotiky a propojení s prvky tehdy moderního baroka. V roce 1784 císař Josef II. zrušil klášter, a majetek byl vydražen, čímž se prostředí Sedlce stalo více veřejným a proměnám otevřeným. V roce 1700 nastává postupná obnova katedrály, která vrací prostorům jejich původní majestátnost a ještě ji rozvíjí novou vizí.
V roce 1870 František Rint z České Skalice doplnil výzdobu podzemní kaple kostnice kostmi a lebkami, vybílenými chlorovým vápnem a doplněnými o Schwarzenberský erb. Stavební mistr tak dosáhl výrazné vizuální kompozice, která kombinuje memento mori s vyobrazením rodového erbu. Zároveň byla z bohatství a symboliky zřetězeny i textové prvky výzdoby, které podtrhují konečnost člověka před Bohem. Dnes je výzdoba chápána nejen jako turistická atrakce, ale především jako duchovní výzva k zamyšlení nad rovností před smrtí a před Bohem.
Architektura a interiéry Sedlecké kapitoly
V katedrále Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci lze sledovat kontinuitu od románských kořenů až po barokní gotiku. Nádherná klenba hlavní lodi a samonosné prvky Santiniho návrhu jsou klíčovými momenty, které z katedrály učinily ojedinělý příklad barokní gotiky. Sochařské práce provedl Matěj Václav Jäckel, který doplnil interiérové výzdoby kromě kostí i dalšími prvky, jako jsou řezané koruny nad pyramidami a svícny. Interiér včetně výzdoby z kostí byl navržen tak, aby vyjadřoval zbožnost, rovnost před Bohem a jedinečnou identitu místa.
Po 18. dubnu 1898 byla stavba nového kostela ukončena 31. července 1899 a slavnostní benedikce proběhla 1. října 1899. Věž kostela byla vybavena novými čtyřmi zvony v roce 1924, avšak za první světové války byly staré zvony rekvírovány a během druhé světové války byly znovu odvezeny. Po válce byl v roce 1946 pořízen nový zvon a v roce 1948 vysvěceny další dva zvony. Interiérové i exteriérové rekonstrukce pokračovaly i v dalších desetiletích, aby byl chrám opět plně veřejně přístupný a funkční.
Současnost a návštěva Sedlce
Areál Sedleckého kláštera je dnes rozdělen mezi několik kulturních památek; katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele zůstává dominantou, zatímco samotná sedlecká kostnice představuje jednu z nejnavštěvovanějších pamětihodností v Sedlci. V roce 2014 byla zahájena obnova kostnice, která by měla trvat nejméně do roku 2030. Sedlec je turisticky atraktivní destinací, která nabízí kromě kostnice i Muzeum Lego kostek a další lokální památky včetně kostela sv. Anny. Z Kutné Hory je možné se sem dopravit vlakem na zastávku Kutná Hora-Sedlec, následně po vyznačené turistické cestě pěšky či místní dopravou.
V Horním Sedlci stojí původní Románský kostel sv. Jeronýma, který byl ve 14.-15. století přebudován na gotický a barokně rozšířen. Zmíněná historie ukazuje, jak se v čase proměňovaly prostory a architektura, zůstávajícím ústředním motivem byla vždy hluboká náboženská úcta a připomínka smrti a posledního soudu.
