Svatý Diviš (fr. Denis, lat. Dionysius) byl misionář a pařížský biskup žijící ve 3. století našeho letopočtu.
Byl italského původu, kde ho papež Fabián vysvětil na biskupa a vyslal na misii do Galie.
Patří mezi křesťanské mučedníky a světce. Je patronem města Paříže i celé Francie.
Památka svatého Diviše se připomíná 9. října, v našem kalendáři 11.
Divišovi je zasvěcena bazilika v Saint-Denis s pohřebištěm francouzských králů.
Místo pro výstavbu tohoto svatostánku nebylo vybráno náhodně.
Legenda praví, že sv. Diviš zemřel v Paříži na Montmartru dne 9. října 286 smrtí mučedníka.
Pro svou víru byl spolu s dalšími dvěma křesťany pohanskými Galy sťat, ale k úžasu všech přihlížejících nebyl na místě mrtev, nýbrž vstal, vzal svou hlavu do rukou a nesl ji několik mil severně na místo baziliky Saint-Denis, kde označil místo pro budoucí chrám a teprve potom padl mrtev.
A proto byl na tomto místě severně od Paříže vystavěn kostel jemu zasvěcený.
Kromě zmíněného města v severním sousedství Paříže nese světcovo jméno např. Text: pověsti13.10.
Kostel svatého Denisa v Saint-Denis
Saint-Denis je významnou rezidencí pohřebiště francouzských králů a místem poutí křesťanských věrných.
Bazilika v Saint-Denis se stala jedním z nejvýznamnějších středověkých chrámů v Evropě a symbolem královské svrchovanosti a církevní autority.
V Saint-Denis byla zpevněna tradice mučednictví a spojení církve s panovníky, která ovlivnila architekturu a duchovní život celé Francie.
Historie a architektura kláštera a hlavních památek v Paříži
Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Salvátor znamená latinsky Spasitel) je chrámem největšího někdejšího pražského sídla jezuitů, Klementina.
Je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek staveb v Praze.
Dřív se též jednalo o hlavní jezuitský chrám v Čechách[1].
Jeho průčelí vede na Křižovnické náměstí na Starém Městě.
Kostel byl postaven na základech gotického chrámu sv. Klimenta.
V dlouhých letech ho postupně budovali Carlo Lurago a Francesco Caratti.
V letech 1578-1581 byly položeny základy, poté vzniklo kněžiště a příčná loď.
Na začátku 17. století bylo dostavěno celé trojlodí a mramorový portál.
Kostel byl vysvěcen v srpnu 1602.
Za 40 let kostel dostal vestavěné empory a štukovou výzdobu.
Výstavbu řídil Carlo Lurago.
Na konci 40. let 17. století byla nad svatyní vystavěna kopule, zdobená štuky Jana Jiřího Bendla.
Věže kostela byly upraveny a navýšeny v roce 1714 architektem Františkem Maximiliánem Kaňkou.
Saint-Denis a související památky vytvářejí bohatý kontext pro studium raného křesťanského kultu a francouzské královské tradice.
Bazilika Saint-Denis: Tajemství první gotické katedrály | Dokument - MG
Přehledné historické souvislosti ukazují, jak náboženské a politické iniciativy formovaly urbanismus a duchovní život Paříže i celé Francie.
- Legendy o svatém Divišovi a jeho putování s hlavou se staly zaklínadlem pro výstavbu chrámu a pohřebiště králů v Saint-Denis.
- Saint-Denis se stala centrem královského kultu a společníkem církevní moci ve středověké Evropě.
- Kostely a kláštery v Paříži a okolí prošly složitým vývojem od gotiky po baroko, s důrazem na architektonickou a duchovní integritu prostoru.
Kromě hlavní baziliky se v severním sousedství Paříže nacházejí další sakrální objekty a památky, které připomínají souvislosti s královskými procesy a poutěmi do Saint-Denis.