Sedlec je poprvé připomínán v r. 973 se vznikem pražského biskupství. Už tehdy se uvádí Sedlec jako děkanství s kostelem asi z r. 900. Že Sedlec byl sídlem župy v 10. až 12. stol. dokazují četné listiny, hovořící o „provincia sedlcensis“. V r. 980 byl Sedlec povýšen na arciděkanství. Král Václav I. v r. 1240 předal sedleckou církevní oblast řádu křižovníků s červenou hvězdou. Původní kostel se nezachoval. Kde stával nám není známo.
Kolem r. 1290 byl postaven kostel druhý, zděný, který stával v místech nynějšího kostela. Z doby gotické je pozůstatek lomené klenby v sakristii. Je jediným stavebním zbytkem tzv. druhého gotického kostela. V r. 1677 byla ke starému kostelu přistavěna postranní kaple. Byl zbořen a v r. 1738 (potvrzené smlouvou z 2.4.1738) na jeho místě postavena stavba nová, poutní barokní kostel, zbudovaný stavitelem Janem Schmidem z Útviny. Stavba byla dokončena asi v r. 1747 (přesné datum není známo a dokončovací práce probíhaly ještě několik let poté).
Kostel byl vysvěcen sv. Anně Samotřetí, Udivují jeho veliké rozměry, když je známo, že v r. 1750 žilo v Sedleci pouze 250 lidí. Účelem stavitele a stavebníka bylo vytvořit rozměrný poutní chrám, jenž by pojal všechna procesí, která na sv. Uměleckou perlou je dřevěná socha sv. Anny Samotřetí vysoká 1,8 m. Představuje sv. matku Annu jako počestnou ženu staršího věku, která nese na levé ruce Ježíška, na pravé Marii rovněž v dětském věku.
Kde a kterým umělcem byla zhotovena, o tom chybí jakákoli zpráva. Vznikla pravděpodobně v II. pol 15. stol., Stala se sochou milostnou, k níž putovaly dary věřících v takovém množství, že pražská konsistoř prohlásila dekretem 20. 4. Přístup č. 1: Z lázeňského centra města od Vřídla dojdete ke kostelu v městské části Sedlec dlouhou procházkou nejprve lázeňským centrem města podél toku říčky Teplá. Dále vystoupáte přes Ostrovský most přes řeku Ohři k Hornímu nádraží. Odtud se vydáme přes železniční lávku do čtvrti Růžový vrch a dále Sedleckou ulicí až ke kostelu uprostřed Sedlece. Přístup č. 2: Druhou jednodušší variantou je dojet od Tržnice autobusem MHD č. Historie sedleckého kostela sáhá až do roku 900, kdy zde existovalo děkanství, povýšené roku 980 na arciděkanství.
Na oltáři kostela stávala milostivá soška sv. Anny Samétřetí, k níž putovaly věřící. V roce 1694 byl proto kostel prohlášen kostelem poutním. V roce 1721 kostel navštívila císařovna Alžběta Kristina, manželka císaře Karla VI., která se právě léčila v Karlových Varech se svou čtyřletou dcerou Marií Terezií a opět znovu v roce 1732 za doprovodu samotného císaře. Počátkem 18. století již nebyl starý gotický kostel schopen pojmout všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlce přicházela.
V letech 1738 - 1749 v místech původního gotického kostela na návsi uprostřed obce vystavěn monumentální barokní poutní chrám sv. Anny. Nový kostel byl postaven podle plánů neznámého autora, který zjednodušil nákladný návrh od významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavitelem kostela byl panský stavitel zednický mistr Johann Schmidt z Útviny. Interiér kostela doplnila nástropní fresková výzdoba, kterou vytvořil v letech 1740 - 1750 barokní malíř Ellias Dollhopf z Horního Slavkova. Od roku 2004 je svatostánek ve správě Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci a prochází postupnou rekonstrukcí.
Podrobné informace o historii kostela sv. Anny v Sedleci
Historie Sedleckého kostela tak odráží přeměnu od středověkého děkanství k významnému baroknímu poutnímu chrámu, který byl navržen k pojmutí procesí a svědčí o tehdejším významu Sedlece v církevní správě i duchovní kultuře regionu.