Kostel sv. Anny v Tvarožné je stavba, která nese výrazné znaky funkcionalistického slohu a zároveň nese bohatou kroniku života farnosti od středověku po moderní dobu. Texty kronik a historické zápisy popisují proměny chrámu i osádky, které jej spravovaly a podporovaly jeho obnovu po četných úderech času.
Historie a původ kostela
Podle kronik farnosti se kostel zasvěcený sv. Mikuláši původně nacházel na jižní straně nad obcí v bývalých Važanicích a byl postaven v první polovině XIV. století, kdy obě osady Tvarožnice a Važanice patřily klášteru na Starém Brně. Dříve stál starší kostel ve slohu románském a podléhal moravské kapitule v Litomyšli. Na podrobnosti o stáří původního kostela se však mnoho neví, ale z chronik vyplývá, že patroni chrámu byli v různých obdobích kláštery a šlechtické rody.
V průběhu let docházelo k četným stavebním změnám a opravám; zvláště významné byly rekonstrukce v letech 1700 a 1794, při nichž byla přistavěna nová věž a kostel byl patrně upraven podle barokního slohu. Zjištěné základy barokové věže byly odkryty při rekonstrukci v roce 1969. Po přestavbách se původní stav postupně opět zhoršoval kvůli jílovému podkladu, nedostatečnému odvodnění a špatným základům, což vedlo k nutnosti zboření a vybudování nového kostela v letech 1880-1881.
Stavba nového chrámu a hlavní iniciátoři
Na novou stavbu byl vyhotoven plán Augustina Prokopa, avšak realizace dle jeho nákresu nebyla okamžitě zahájena. Dne 23. prosince 1877 se do Tvarožné nastěhoval nový farář Václav Kosmák a vyšlo najevo, že obnově kostela by se mělo vybudovat. Kostelní výbor byl ustanoven a do jeho čela zasedli významní místní představitelé jako Cyril Müller, František Kaláb, Pavel Štěpánek a další. Rozhodnutí o stavbě nového chrámu bylo přijato 11. ledna 1880 a stavbu měl na starosti stavitel August Weiss.
Na samém počátku byla postulována spolupráce mezi patronem Belcredim a zástupci fary; pod vedením Václava Kosmáka proběhlo vyjednání s Augustem Prokopem a poté s Augustem Weissem. Dne 9. října 1881 byl nový chrám slavnostně posvěcen. Představení obcí a farního obyvatelstva slavnostně přivítali architekt Prokop, stavitel Weiss a další významní hosté. Kostelní výbor a přifařené obce se významně podílely na financování stavby - k největším příspěvkům patřily Belcredi, obec Blažovice, Vesnice Horákov a Mokrá, a další dary od klášterů a kostelních pokladen, dohromady 42 655 zl.
Umělecké a technické prvky nového kostela
Hlavní oltář byl vyřezán zdarma Františkem Urbanecem z Líšně, stejně jako kazatelna a postranní oltář. Malba interiéru byla dílem akad. malíře Františka Schönbrunnera z Vídně. Varhany dodal Josef Hauke z Uherského Hradiště a socha Panny Marie na velkém oltáři pochází z kapličky na Kopečku. Při posvěcení chrámu byla vyzdvižena nová věž a byla uložena pamětní listina a portréty významných osob spojených s výstavbou.
Po dlouhou dobu sloužily bohoslužby v farské stodole, dokud nebyl dokončen nový chrám. Hlavní část stavby byla dokončena během roku 1880 a slavnostní procesí vyvrcholilo 9. října 1881. Ostatně kronika připomíná i bohaté oslavy a modlitby, které provázely otevření nového chrámu a jeho zasvěcení. Včleňovala se k nim i prosba o ochranu a pokoj pro farnost a její synodální prostředí.
Hřbitov, farní správa a pokračující obnova
Starý hřbitov byl uzavřen kolem roku 1831; nový hřbitov se nachází jižně od kostela. Farnost Tvarožná má přifařeny obce Blažovice, Velatice, Horákov, Mokrá a samoty Maxlenka a Rohlenka, spolu s myslivnami mokerskou a horákovskou. Počtem obyvatel je farnost zhruba 3 300 katolíků. Mezi nejstarší známé farářské osobnosti patří Bocho (1360), Václav (1388) a Jan (1425-1455), dále Ignác Mayer (1829-1850) a další období až po současnost, kdy spravuje farnost Metoděj Slavíček od roku 1967.
V období mezi lety 1967-1997 proběhly významné rekonstrukce: ošetření statiky, oprava střechy a interiérových prvků, obnova vzácných interiérů a maleb podle původních šablon a receptur. Dále byla provedena generální oprava věže v roce 1996, včetně nové výzdoby a znovuřícení původních dokumentů uložených v báně. Instalovány byly dvě nové zvony Cyril a Metoděj, spolu s původním zvonem Mikuláš z roku 1450, který byl šetřen a zachován.
V moderní době se stal chrám centrem duchovního a společenského života. Opravy prováděli místní občané v rámci dobrovolných brigád a za spolupráce MNV ve Tvarožné. Důraz byl kladen na stabilizaci stavby, zpevnění konstrukcí, výměnu dřevěné krytiny za měděný plech a obnovení interiérových dekorací a lavic, které vyrobila firma Brtník z Sivic.
Architektura a význam kostela pro komunitu
Kostel sv. Anny v Tvarožné se vyznačuje charakteristickými rysy funkcionalistického slohu a zároveň nese bohaté historické dědictví. Stavba představuje důležitý most mezi středověkou tradicí a moderním přístupem k obnově a zachování kulturního dědictví. Krásné a jasné interiéry, vysoké stropy a citlivá rekonstrukce z posledních desetiletí zdůrazňují význam chrámu jako centra farnosti a památky pro širší region.
Součástí historie je i vzpomínka na patrony chrámu a na to, jak se od 13. století měnilo správcovství a správa farnosti. Od r. 1879 se na výstavbě podíleli významní lidé a instituce, jejichž odkaz přetrvává v paměťních portrétech, dokumentech a v samotné architektuře kostela. Dnes chrám slouží věřícím a návštěvníkům jako svědkový bod historického vývoje obce a regionu Brněnska.
