Dřevěný kostelík svaté Marie Magdalény ze 14. století v Hrušově byl již dlouho považován za nedostačující, a proto vznikl záměr postavit kostel zcela nový. Iniciativu vedl majitel zdejší továrny na sodu Viktor rytíř Miller zu Aichholz, který na stavbu věnoval významný obnos. Architektonickou verzi nového chrámu připravil vídeňský architekt Max Schweda podle skici Heinricha Ferstela ve spolupráci s Leopoldem Theyerem, jenž na vlastní náklady vypracoval projektovou dokumentaci.
Slavnostní základní kámen byl položen 4. července 1886 a stavba byla hotová koncem roku 1887, avšak vysvěcení kvůli epidemii cholery proběhlo až 23. 14.10. 2009 Jan P. Tuesday 25. 8. 2026, 12:59.
Jednolodní novogotický kostel z režné cihly s představenou věží byl vybudován podle původní skicy Heinricha von Ferstela a architekta Maxe Schwedy, s konzultací architekta Leopolda Theyera. Důležitým prvkem byl také oboustranný vliv různých architektů, kteří spolupracovali na projektu a dozrávali k definitivní podobě stavby. Délka chrámu činí 22 metrů, šířka 9,5 metrů a ve výšce 39 metrů stojí věž s 3,5metrovým křížem, který vysvětil polsko-ostravský farář Jan Bitta. Na základním kameni je vytesán letopočet 1886.
V polovině roku 1887 byla na věž upevněna výška 3,5 metru vysokého kříže; původně mělo být vysvěcení plánováno na zářijové dny roku 1892, ale cholera a bezpečnostní opatření přijala odklad. Vysvěcení kostela proběhlo až 23. května 1893 za účasti vratislavského knížete kardinála Stavila; interiér a vybavení chrámu si zachovalo mnoho původních prvků, včetně kazatelny a lavic z konce 19. století. Hlavní oltář pochází z roku 1892, boční oltář Božského Srdce Páně z konce 19. století a boční oltář Panny Marie Lurdské z roku 1904; socha Panny Marie byla povodní v roce 1997 zcela zničena, ale její sepjaté ruce zůstaly. Kazatelna i zpovědnice pocházejí z roku 1892 a zachovala se i křížová cesta z roku 1901.
Věž byla po povodni v roce 1997 postižena a vyzývala k rozsáhlé rekonstrukci. Díky snahám farnosti a spolků došlo k opravám, záchraně věžních hodin i restaurování vitráží a dalších prvků. V rámci proměny se kostel stal kulturním centrem: pořádají se koncerty, výstavy a přednášky a prostor se otevírá veřejnosti. Příběh proměny v Hrušově je často spojován s iniciátorem p. Piotrem Markem Kowalskim a s obecnou snahou o záchranu regionálního kulturního dědictví.
Architektonické prvky původního návrhu zahrnují římsy, stříšky opěráků, fiály a chrliče z pískovce; zdivo bylo z režné cihly a interiér byl zaklenut šestidílnými klenbami s profilovanými žebry. V interiéru se dochovaly původní řezbářské práce na kazatelně, zpovědnici, oltářích, křížové cestě a lavicích. Kostel je známý svou cihlovou věží, která prošla v letech 2009-2011 rozsáhlými opravami s podporou Moravskoslezského kraje a firmy WINRO. Důležité je, že kostel má i vzácný varhanní nástroj, patřící k třem největším v Ostravě, a instrumentální vybavení, které tvoří významnou součást kulturního dědictví regionu.
V posledních letech prošel kostel rozsáhlými opravami včetně restaurování všech vitráží (15 oken), věžních fiálů, vstupního portálu a obnovy původních lavic.finální text z textu zahrnuje i zapojení veřejnosti a institucí, jako Moravskoslezský kraj, Magistrát města Ostravy, Ministerstvo kultury, Nadace OKD, Nadace ČEZ a další sponzory. Současně farnost pokračuje ve sbírkách a účasti na akcích Máme vybráno a putovní výstavě Má vlast cestami proměn, které podporují financování dalších oprav a udržení kostela pro budoucí generace. V letošním roce je v naší farnosti od léta 2024 farářem P. Vitalii Burkalo, který pokračuje v duchovních a kulturních aktivitách kostela.
Historie a architektura kostela
Jednolodní novogotická stavba z režné cihly s představenou hranolovou věží je ukázkou vrcholného historismu a sklonu k novogotice u sakrálních staveb; římsy, fiály a chrliče byly z pískovce a interiér je zaklenut šestidílnými klenbami s vyzdobeným zařízením; kostel má i původní vitrážová okna a zvláštní řešení zejména ve věži. Interiér je tvořen rozměrnou kazatelnou, oltáři a vitrážemi, které se dodnes zachovaly jako součást kulturní památky. Kostel vlastní i vzácný varhanní nástroj, který je jedním ze tří největších v Ostravě.
V roce 1997 postihla chrám rozsáhlá povodeň, která zapříčinila poškození a vyžádala si náročný program záchrany, jenž pokračoval až do dnešních dnů. Proměna kostela v publicitě regionu a jeho zařazení mezi kulturními akcemi vytvořila most mezi náboženským a společenským životem města. Postupná rekonstrukce zahrnovala renovaci věže, vitráží, zvonů a interiérového mobiliáře; současný stav dokumentuje, že kostel není jen místem bohoslužeb, ale i centrem kulturního života.
Současnost a význam pro Hrušov
Kostel sv. Františka a sv. Viktora je v současnosti aktivně využíván k bohoslužbám i kulturním akcím, a tím si udržuje významnou roli v komunitě. Jeho existence připomíná bývalé bohatství Hrušova a jeho průmyslové dědictví. Farnost pokračuje ve spolupráci s místními organizacemi a sbírkami na opravy a údržbu, které zajišťují fungování chrámu i mimo církevní obřady. Příběh kostela je často připomínán jako příklad obnovy a ochrany kulturního dědictví ve městě. V současné době kostel slouží k bohoslužbám a rovněž pořádá kulturní akce a přednášky; chrám je tak živou součástí městské identity a historie Ostravy-Hrušova.
Vynikající architektonické detaily a historie jsou spojeny s původními skicami Ferstela a Schwedy a s konzultacemi s Prokopem, Schmidtem a Zettellem během příprav projektu. Dvě architektonické perly - cihlová věž a vitrážová okna - zůstávají svědectvím o 19. století a o tom, jak se historismus městské architektury projevuje v sakrálních stavbách. Kostel je tedy nejen duchovním, ale i vzdělávacím a kulturním centrem, které návštěvníkům i obyvatelům připomíná živou historii Hrušova a Ostravy.
Čísla a data, klíčové momenty
- 4. července 1886 - slavnostní položení základního kamene.
- Konec roku 1887 - dokončení stavby.
- 23. května 1893 - vysvěcení chrámu.
- Rok 1892 - hlavní oltář; rok 1904 - boční oltář Panny Marie Lurdské.
- Rok 1997 - povodeň, která zasáhla chrám i okolí.
- Rok 2009-2011 - rozsáhlé opravy věže a vitráží, financované z veřejných zdrojů.
- Rok 2016-2019 - veřejné sbírky a putovní výstavy pro financování oprav.
- Od léta 2024 - farář P. Vitalii Burkalo.
Vizuální doprovod a ilustrace
Na vyobrazení chrámu a jeho architektury se podílely původní skici Ferstela a Schwedy, které jsou zvlášť významné pro pochopení stylu a konstrukčního řešení. Forenzní fotodokumentace a restaurování vitráží a interiérového mobiliáře ilustrují dlouhodobý proces záchrany a adaptace kostela pro současný kulturní život.
