Kostel svatého Františka z Assisi v Podmoklech je jedním z nejvýraznějších příkladů pseudorománské architektury v Ústeckém kraji. Stavba z let 1856-1858, navržená děčínským stavitelem Josefem Perthenem, stojí uprostřed Husova náměstí a tvoří dominantu podmokelské čtvrti. Vznikl jako chrám pro rychle se rozvíjející obec Podmokly, která leží poblíž Pražsko-drážďanské dráhy, a to v době rozkvětu železniční dopravy, což mu dodalo význačné postavení v regionu.
Oficiálně byl položen základní kámen 18. srpna 1856 a kaple byla dokončena v roce 1858; kostel byl vysvěcen 3. listopadu 1861 a stal se farním chrámem roku 1934, po dřívějších letech jako filiálním kostelem. Objekt má jednolodní půdorys s polygonálním presbytářem směřujícím na jih a boční kaple po stranách hlavní lodi, čímž vzniká charakteristická pseudorománská syntéza s abakovou výzdobou a působivými hlavicemi na římsových sloupech.
Historie interiéru je bohatá: hlavní renesanční oltář z roku 1604-1605 s pašijovými motivy od freiberského sochaře Franze Dittricha představuje skvost pražské a saské renesance. Oltář byl do Podmokel přenesen ze zchátralého kostela ve Krásném Studenci roku 1956 a z roku 1958 prošel renovací; dodnes slouží jako hlavní oltář. Do kostela byly dále přesunuty fragmenty z jiných míst, včetně kamenné křtitelnice z druhé poloviny 15. století a rokokových sošek svatého Václava a Zikmunda.
Součástí zbožně prosté výzdoby jsou také obrazy čtrnácti zastavení křížové cesty, které namaloval podle J. Führicha Emil Indicie a které doplňují atmosféru chrámového prostoru. V historických souvislostech hraje důležitou roli i kontext Podmokel: původně samostatná obec byla spojena s rozvojem železniční dopravy a průmyslové zóny, což se odrazilo i v jejím sakrálním prostoru.
Geocachingová trasa v Děčíně nabízí turistům možnost poznat město prostřednictvím návštěv významných budov. Multicache v centru Děčínska vede k několik významným památkám postaveným v tzv. pseudoslozích, tedy historizujících architektonických stylech, které se vyznačují napodobováním prvků starších slohů. Před samotnou návštěvou kostela je možné se seznámit s pojmem pseudoslohy a jejich charakteristikami, protože právě ony určují vizuální rámec okolí kostela sv. Františka z Assisi.
Po rekonstrukcích a stavebních úpravách prošel kostel v 20. století řadou změn: v letech 1974-1975 byla provedena oprava elektroinstalace a úprava interiéru; v letech 1992-1994 získal novou střechu a fasádu; v období 1999-2000 byla postupně pokládána nová dlažba a po rekonstrukci elektroinstalace byl 26. srpna 2001 znovu otevřen pro bohoslužby s novým osvětlením. Současná orientace chrámu a jeho obdélníkový tvar s vyvýšeným věží zakončeným špičatou střechou dodnes reprezentují charakter pseudorománské baziliky.
Historie farnosti Podmokly je také bohatá na souvislosti s místním náboženským životem. Farnost nebyla vždy centrem dění; před vznikem farnosti roku 1702 zde bylo rozšířené spravování od Rozběles. Matriky záznamů sahají až do roku 1506 a samotný kostel sv. Františka z Assisi slouží jako farní kostel dodnes. V minulosti zde stál i kostel sv. Michaela v Krásném Studenci, zbořený roku 1966, a jiné sakrální památky v Rozbělesích a Prostředním Žlebu.
Podmoklické dějiny také zahrnují vliv různých komunit na stavební a kulturní vývoj města. V časech první republiky působili evangelíci, židé a další náboženské skupiny, které formovaly místní kulturu a architekturu. Oltář z roku 1605 a křtitelnice z 15. století připomínají propojení renesančního dědictví s regionální historií Podmokel a Děčína. V blízkosti renesančního oltáře lze objevit i ukázky saské renesance ve výzdobě a reliéfech chrámu.
Ukázkou geoturistického charakteru této oblasti je i spojený provoz Noci kostelů, která v roce 2014 byla připomínána v ústředním seznamu kulturních památek ČR. V dějinách Děčína a Podmokel hrají roli místní architektury, historizujících slohů i cenných sakrálních artefaktů, které spojují moderní turistický přístup s kulturním dědictvím.

Současné vyznění kostela sv. Františka z Assisi v Podmoklech zůstává významnou součástí děčínského kulturního a náboženského života. Interiéry, oltáře a sochařské provedení od De Dittra a dalších umělců vytvářejí prostor, který poutá pozornost jak historiky, tak návštěvníků sledujících geocachingovou trasu městem.
Vybavení kostela, jeho rekonstrukce a přesuny liturgických předmětů svědčí o kontinuitě farnosti a její otevřenosti vůči návštěvníkům i turistům, kteří chtějí poznat Podmokly a Děčín prostřednictvím architektury a historie. Díky své poloze nedaleko hlavního nádraží je kostel snadno dostupný pěšky i veřejnou dopravou, což z něj činí ideální východisko pro prohlídku okolí a doprovodnou geocachingovou aktivitu.
Na závěr připomínáme, že významná renesanční část oltáře, rokokové sošky a ostatní historické prvky zůstávají v kostele dodnes a slouží bohoslužbám i kulturním akcím, čímž Kostel svatého Františka z Assisi nadále otevírá dveře pro věřící i milovníky architektury a historie.