Barokní socha svatého Jana Křtitele z roku 1758 (1778?) tvoří dominantu náměstí a svým výrazem upoutává pozornost kolemjdoucích. Socha byla restaurována v roce 2005 a celé dílo je z červeného nučického pískovce o výšce zhruba 4 metry. Na dvou na sebe položených čtvercových stupních stojí podstavec, tvořený patkou a pilířem s pravoúhle vyžlabenými nárožími, ukončený profilovanou lištou s profilovanou volutovou konzolou. Své místo v urbanismu města nachází severozápadně od domu čp. 126 v ulici Na Dlážkách, která spojuje historické centrum Telče se Starým Městem, a celá cesta lemovaná sedmi barokními sochami od Kašpara Obera z let 1740-1750 přináší koncepční spojení s místní historií.
Postava světce je zachycena v mírném kontrapostu, oděna do zvířecí kůže přetažené přes levé rameno a boky. Hlava s tváří unaveného starce je nakloněná vlevo směrem k levé paži, ve které drží na prsa přitisknutý kříž z pozlacených kovových prutů. Na přední straně podnože je rytý majuskulní nápis S. IOHANNES BAP. Svatý Jan Křtitel je zobrazen jako poustevník na obdélném soklu s mírně kónickým dříkem a profilovanou patkou; sokl je ukončen vyloženou profilovanou římsou a stěny soklu jsou členěny rytými rámy s ujmutími rohy.
Vícevrstvá kompozice pokračuje i po stránce obřadu a ikonografie: pravice svědčí o držení dlouhé kovové hůlky zakončené křížem a pod ní je svislá svinutá páska s iniciálami INRI; levá ruka si světec přidržuje vykasaný cípa roucha ve výši klína, čímž je odhalena bosá levá noha nad koleno. Hlava světce s plnovousem je mírně pootočena k pravému rameni. Charakteristickým rysem díla je klasicistní konotace z roku 1885 u sousední sochy, která stojí na třídílném podstavci s profilovanými prvky; na zadní straně hlavice podstavce je jméno „Ignaz Kunstner“, autor zřejmě díla. Restaurace ze šedesátých let minulého století a opravné zásahy v roce 2011 doplnily historickou rekonstrukci a socha byla vrácena na původní místo.
V regionu Zákupy, nedaleko od Českých Budějlic, leží město Zákupy, které má významnou doprovodnou síť památek a spojení s historickými cestami; několik prvků - včetně barokních plastik - se váže na místní kulturní dědictví. Vztahem k Janovi Křtiteli má socha svatého Jana Křtitele v Květné zvláštní význam: dnes stojí u hlavní silnice na sídlišti U Svatého Jána a původně byla převezena z Terstu asi v roce 1792. Socha je kulturní památkou, po 207 letech byla posvěcena dne 27. 6. 1999 knězem P. Turkem. Nápis na podstavci hlásí: „Od Jana Wintra postavený, z kamene postavena, ať hlásá socha Božského Jana.“ Jan Vintr byl jedním ze straňanských formanů, kteří dovozy zboží dopravovali do dalekých zemí a přiváželi zboží zpět.
Pískovcová socha sv. Jana Křtitele je umístěná v hluboké nice severovýchodního průčelí domu č. p. 18 a je vysoká přibližně 380 cm. Na původním barokním podstavci je umístěná socha světce, která je kopií gotického originálu z doby kolem roku 1460. Zobrazený světec stojí v strnulém postoji, je zahalený v bohatě ráseném rouchu, nad hlavou má oválnou svatozář a mezi prsty svírá mluvící pásku s textem: „ECCE: AGNVS: DEI:“. Hranolový, třikrát odstupňovaný podstavec zadní stěnou těsně přiléhá k fasádě; hlavní část fundamentu má konkávně prohnuté boky a je doplněná třemi reliéfy, včetně výjevu Bičování sv. Barbory na levém boku. Čelní stěnu dominuje zobrazený anděl nesoucí na tácu hlavu Jana Křtitele a boží paprsek proniká z obláčků shůry.
| Prvek | Popis |
|---|---|
| Materiál | Červený nučický pískovec |
| Výška | cca 380 cm (socha) + podstavec |
| Rok vzniku | nejstarší verze kolem 1460 (kopie gotického originálu), barokní verze 1758-1778 |
| Restaurování | 2005; reálně i 2011 (druhá socha výše uvedena) |
| Lokace | Telč a blízké lokality, ulice Na Dlážkách; Květná a další související památky |
Celá figura svatého Jana Křtitele spolu s doprovodnými sochami a reliéfy ukazuje na bohatou sculptorickou tradici Baroka a na význam náboženské ikonografie v českých zemích. Kromě samotného díla je důležité sledovat i jeho fáze života od umístění na volném prostranství až po současné zapuštění do městského prostředí a zázemí živého plotu, které poskytuje jistý kontext pro současné vnímání památky.
