V měsíci září si každoročně připomínáme narození osobnosti, jenž si na sklonku minulého století zasloužila velkou pozornost, a kterou chová v úctě i naše organizace Likvidace lepry. Chudá řeholnice, matka ubohých a zakladatelka kongregace Misionářek lásky, Matka Tereza. Pod tímto jménem ji znal celý svět. Nositelka Templetonovy ceny (1973), Nobelovy ceny míru (1979), britského ocenění Řád Za zásluhy a nejvyššího indického vyznamenání Bharat Ratna. Matka Tereza zemřela 5. září 1997. V Indii byl vyhlášen státní smutek, tělo zesnulé bylo vystaveno v kalkatském kostele sv. Tomáše, kam se přišlo se zesnulou rozloučit statisíce lidí, a v den pohřbu (13. září), se závěrečného obřadu účastnilo na dvacet tisíc hostů. Osm indických vojáků vyneslo tělo Matky Terezy z chrámu zabalené do státní indické vlajky a poté bylo položeno na dělovou lafetu, na které před padesáti lety spočívalo tělo mrtvého Mahátmy Gándhího! Matce Terezy tím byla prokázána neobyčejná veřejná úcta. Život Matky Terezy byl však o poznání prostší a jednodušší než závěrečné pompézní pocty a pohřební obřady.
Matka Tereza, rodným jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu (Gondže Bojadžiu), se narodila 26. srpna roku 1910 jako nejmladší dcera v albánské rodině úspěšného obchodníka a farmaceuta Nikolle Bojaxhiu a Drane Bojaxhiu ve městě Shkupi (dnešní Skopje, hlavní město Makedonie). Pokřtěna jako Agnese, ale doma byla údajně oslovována Gonxha (poupátko), se již ve svých dvanácti letech rozhodla pro řeholní život. Avšak dramatické události Balkánské války a První světové války změnily nejen politickou mapu světa, ale stejně tak i rodinu Bojaxhiuových, která se rozptýlila po světě. Agnese odešla do Irska a v roce 1928 vstoupila do kongregace Loretánských sester (Anglické panny), řeholního společenství, které bylo aktivní hlavně v Indii, jenž Agnes přitahovala. Po krátké přípravě v roce 1929 Agnese odcestovala do Indie, kde složila slib novicky a přijala jméno Tereza. Vyučovala zeměpis na misionářské dívčí škole a bylo jí záhy svěřeno vedení Vyšší misijní školy St. Mary’s High School v Kalkatě. V roce 1946 po dohodě s představenými opustila loretánský klášter a začala se věnovat nejchudším a umírajícím. Brzy byla obklopena značným počtem spolupracovnic, a proto v roce 1949 založila kalkatskou kongregaci Misionářek lásky (kongregace Milosrdenství).
7. Matka Tereza zakládala útulky pro umírající, sirotky a opuštěné děti, budovala nemocnice a školy a během několika roků položila základy velkému dílu milosrdenství. Matka Tereza, jak se jí začalo v tomto období říkat, navštívila ve světě mnoho míst lidského utrpení, vyhledávala děti ohrožené válkou, zmrzačené a nemocné evakuovala do bezpečí. Na sklonku života absolvovala řadu cest po světě a využívala své popularity a možností setkávat se s významnými osobnostmi k podpoře sociálních aktivit své kongregace a šíření křesťanských myšlenek. Byla také známa veřejným odmítavým postojem k potratům, což dala najevo také při svém projevu u příležitosti udělení Nobelovy ceny míru. Dílo matky Terezy strhlo na sebe pozornost i filmové tvorby.
V roce 1985 při oslavách čtyřicátého výročí založení OSN byla prezentována premiéra dokumentárního filmu s prostým názvem Matka Tereza, který zachytil práci sester Matky Terezy na nejzbídačenějších místech naší planety - místech hladomoru, ničivého zemětřesení a úděsných brlohů na okrajích zářivých velkoměst. Osobnost Matky Terezy však nemohla uniknout ani nevybíravé kritice. V roce 1996 byl natočen film s provokativním názvem Matka Tereza: Anděl pekla. Matka Tereza byla obviněna ze solidarity s diktátorskými režimy, v knižní verzi filmu (Ch. Hitchense "The Missionary Position: Mother Teresa In Theory And Practice") autor kritizoval nedostatečnou lékařskou péči o nemocné a umírající v domech kongregace Milosrdenství, a údajné snahy Matky Terezy získávat své pacienty pro křesťanskou víru.
Mohli bychom si připomenout, že Matka Tereza navštívila, a to nejednou, rovněž naši vlast. Vyčerpanou a těžce nemocnou Matku Terezu 13. března 1997 vystřídala ve vedení řádu její zástupkyně sestra Nirmala (zemřela v červnu tohoto roku). Bezprostředně po smrti Matky Terezy papež Jan Pavel II. zahájil proces blahořečení a 19. Dva roky od kanonizace a jedenadvacet let od úmrtí v Kalkatě (5.9.1997). Matku Terezu, občanským jménem Anjezë Gonxhe Bojaxhiu, svatořečil papež František předloni, 4. září, v rámci oslav Roku milosrdenství pro charitní pracovníky a dobrovolníky. Základním kamenem, na němž spočívá svatost této ženy, je “odpověď na povolání” a “poslušnost božskému vnuknutí, které bylo jako takové ověřeno a uznáno”, prohlásil již krátce po beatifikaci (19.10.2003) této albánské misionářky o. Raniero Cantalamessa.
Kazatel Papežského domu o. Raniero Cantalamessa uvedl, že Matka Tereza je spolu-utvářející osobností dějin 20. století a nositelkou Nobelovy ceny míru. Matka Tereza, osobnost spolu-utvářející dějiny 20. století a nositelka Nobelovy ceny míru, může svým životním příběhem dětem a mladým lidem pomoci otevřít otázky o hodnotách a solidaritě v dnešním světě. Program představuje životní příběh Matky Terezy, která byla citlivá k lidem, které viděla žít v chudobě materiální i duchovní. Program má pomoci žákům utvářet své postoje k těmto skutečnostem. Program je vhodný pro žáky od 6. třídy základní školy a pro žáky středních škol. Souvislost s RVP: 2. stupeň ZŠ: bude doplněno Střední školy: bude doplněno.
Současně popisujeme její životní etapy a založení řádu Misionářek milosrdenství (Misionářek lásky) v Kalkatě 7. října 1950, a roli, kterou sehrály v jeho rozvoji desítky tisíc sester a lidí po celém světě. Za své humanitární dílo získala Matka Tereza řadu ocenění: vůbec první nositelka Templetonovy ceny (1973), Nobelovy ceny míru (1979), britský Řád Za zásluhy (1983) a nejvyššího indického civilního vyznamenání Bharat Ratna (1980). V roce 2003 byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za blahoslavenou. Kanonizována byla pak v roce 2016 papežem Františkem při mši svaté na Svatopetrském náměstí.
V kontextu kanonizace a blahořečení se objevují i diskuse: lze hodnotit Matku Terezu jen dle jejích zásluh, nebo i podle kritik, které poukazují na hygienické podmínky a otázky efektivity v zařízeních. Dokumentaristé Tariq Ali a Christopher Hitchens poukázali na některé záporné stránky, které však podle některých historiků nejsou jednoznačné. Profesor Serge Larivée však upozorňuje, že nebylo vše jen PR a mediální kampaň; Matka Tereza inspirovala mnoho lidí a pomohla k boji proti chudobě.
Mezi nejdůležitější momenty patří setkání s veřejností, vytrvalost v péči o nemocné a chudé a odpovědnost za duchovní a etické smerování díla. Světová veřejnost si připomíná její poselství: Milujte, dokud to nebolí, a pokud to bolí, je to dobré znamení. Matka Tereza byla a zůstává symbolickou postavou, která vyzývá k nápady solidarity a lidské důstojnosti napříč kulturami.
Inspirativní život svaté Matky Terezy | Celý dokument
| Kritika vs. uznání | Vliv na světové vnímání |
|---|---|
| Kontroverze kolem podmínek v zařízeních a financí | Mezinárodní uznání a rychlá kanonizace |
| Odmítání potratů a antikoncepce | Inspirovala k pomoci nejchudším a milosrdenským skutkům |
Další informace a pohledy na život Matky Terezy a její vliv lze rozšířit v uvedeném zdroji.