Jednolodní podélná stavba s půlkruhovým presbyteriem a západní hranolovou věží z poloviny vtaženou do lodi je umístěna na pokraji obce, uprostřed bývalého hřbitova. Loď sklenuta čtyřmi poli pruské placky (oddělenými pasy) do polí se zařezávají lunety. Pilastrové členění interiéru, římsa obíhající prostorem. Vně průčelí členěno lisenovými rámy. Okna segmentem uzavřená, s plošnými šambránami. Věž předstupující s pískovcovým ostěním s uchy. Nad vchodem dvě niky nad sebou. Ve spodní plastika sv. Jakuba (pískovec, nadživotní velikost, expresívní podání) v horní zazděné okno. Pieta v drobnějším měřítku, pravděpodobně ze dřeva. Nad hlavní římsou nízká atika s bočními trojúhelnými křídly, nad nimiž je vlastní patro věže s půlkruhem uzavřenými okny a plošnou šambránou. Pod hlavní římsou hodiny. Věž kryta zvonovou střechou.
Historie a význam kostela jsou spojeny s gotickým hradem Cimburk a s pozdně barokní dominantou Městečka Trnávky. Kostel sv. Jakuba staršího je spolu se zříceninou gotického hradu Cimburka historickou památkou, která dominuje krajině a opticky tvoří významnou část panorámy. Historické prameny uvádí, že byl postaven v roce 1752 na místě starého kostela. V průběhu let byl udržován a opravován díky podpoře farníků a obyvatel obce a okolí.
Poslední větší opravou prošel v letech 1973 a 1974, kdy byla původní břidlicová krytina nahrazena eternitovou a věž oplechována měděným plechem. V letech 1976 a 1977 byla provedena omítka vnějšku a následně v letech 1995-1998 byla opravována fasáda. Roku 1938 byla renovace vnitřku kostela; elektrická instalace byla vložena do trubek, lístkovým zlatem zlaceny římsy, conservace dřevěných soch i částí hlavního oltáře, opraveny varhany a vyměněna okna v presbytáři a nad postranními vchody. Vnitřek kostela byl vymalován.
Rímskokatolická farnost Městečko Trnávka je součástí Arcibiskupství olomouckého, děkanátu Svitavy. K farnosti patří a od nepaměti patřily tyto obce a vesnice: Městečko Trnávka, Mezihoří, Pacov, Ludvíkov, Rozstání, Radkov, Lázy, Unerázka, Petrůvka, Plechtinec a Pěčíkov. V současnosti je duchovním správcem P. P. P. administrátor; na faře bydlí P. P. administrátor; farář; opraveny všechny oltáře, kazatelna, natřeny sochy sv. P. P. P. P. P. P. P. farář; generální vizitace 1804. Je pochován v řadě kněží, roku 1800 dal dovézt 2 vlašské topoly a zasadil je kolem obnovené sochy P. P. P. P. P.
Vnější architektura a detaily interiéru podtrhují charakter pozdně barokní sakrální stavby. Věž s gotickým odkazem a půlkruhovým presbyteriem vytvářejí kompozici, která je pevnou součástí kulturního dědictví místa. Vnitřní výzdoba zahrnuje sochy sv. Jakuba a pietu, spolu s renesančním a barokním bohatstvím sochařské tvorby a malby. Okna s plošnými šambránami, římsy zlatem zdobené a profilované, dále pak věž s pískovcovým ostěním a dvoupatrovým prostorem nad vchodem.
Turisticky i historicky hodnotná je kombinace architektury, krajinného kontextu a spojení s historií hradu Cimburk, která činí z kostela jednu z dominant regionu. Kostel je tedy důležitým bodem na mapě sakrální architektury a kulturního dědictví v regionu.
