Kostel sv. Jakuba Většího byl založen Václavem I. v roce 1232, zřejmě při založení Starého Města, a dnes stojí v Praze při ulici Malé Štupartské a Jakubské. Je zasvěcen apoštolovi sv. Jakubovi Většímu, bratrovi evangelisty Jana, a patří k jednomu z historicky nejvýznamnějších pražských kostelů.
Jedinečná krása interiéru spočívá mimo jiné ve výtvarných dílech předních barokních mistrů a ve věhlasných historických varhanních nástrojích z roku 1705, které dodávají kostelu výjimečnou akustiku. Nejstarší sochařskou prací v kostele je pozdně gotická polychromovaná Piety z doby kolem roku 1500 na hlavním oltáři, která byla zachráněna při požáru chrámu roku 1689. Na hlavním oltáři je rovněž obraz patrona chrámu Umučení sv. Jakuba namalovaný Václavem Vavřincem Reinerem.
Velmi cenný je vrcholně barokní náhrobek nejvyššího českého kancléře Jana Václava Vratislava z Mitrovic podle návrhu vídeňského architekta J. B. Fischera z Ehrlachu. Kostel sv. Jakuba má třetí největší soubor obrazů Petra Brandla v České republice po bazilikách Panny Marie Vítězné a sv. Markéty v Břevnově. Patří sem čtyři obrazy na oltářích: oltář Všech svatých, sv. Václav, Nanebevstoupení Panny Marie a oltář sv. Věže kostela.
Současná podoba kostela je výsledkem stavebních úprav; jednolodní barokní stavba s eliptickou lodí a osmidílnou valenou klenbou v centru, která se tvarově odvíjí od půdorysu s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží s cibulovou kapou. Z vnější výzdoby vynikají pilastry, šambrány a konvexní nároží oken; stěny jsou členěny lizénovými rámy a pilastry. Vnější křídlo chrámu tvoří eliptické prostorové uspořádání s oltáři uvnitř, malbami al fresco a nástěnnými malbami oltářů od neznámého malíře.
- V eliptické lodi se nachází osmidílná kupole a stropní malba z legendy o sv. Jakubovi Větším; presbyterium nese iluzivní nástěnnou malbu hlavního oltáře, avšak zakrytou novodobým oltářem z roku 1888.
- Hranolová věž je v přízemí sklenutá křížovou klenbou; nad vchodem je oválná edikula s balustrádovým zábradlím a nad markýzou kryt kufru s balustrádou.
- Uvnitř se zachovaly iluzivní nástěnné malby oltářů od dosud neznámého malíře; oltáře uvnitř kostela pocházejí z doby vzniku stavby.
Mezi sochařskými díly je výrazná výzdoba sakristií a různých kaplí: u kostela se nachází opěrná zeď a zbytek hřbitova, který byl původně u kostela. Barokní pískovcové sochy představují sv. Judy Tadeáše (1717) a řadu dalších světic, jako sv. Jana Nepomuckého (1715), sv. Floriana (1725) a sv. Barbory (2. polovina 18. století), sv. Kateřiny (1705) a další, z nichž některé byly doplněny během barokních úprav interiéru a následných restaurací. Nápisy na podstavcích, reliéfní ornamenty a detaily soch ukazují bohatství české barokní sochařské tradice.
Po husitských válkách zůstal původní gotický kostel často upravován; původní gotická dispozice byla zachována v některých částech, a barokní úpravy v průběhu 17. a 18. století formovaly současný vzhled chrámu. Z gotických prvků zůstává významná Pieta a další raně gotické plastiky, spolu s faksimilem Přemyslovského kříže a bohatou sochařskou výzdobou. Kostel byl od počátku znám jako pokladnice uměleckých předmětů a jeho interiér pravidelně sloužil duchovnímu i kulturnímu životu města.
Historicky spojeny s kostelem jsou pověsti a legendy, například o zázračné uctívané soše Panny Marie, která je často spojována s dary a dotazy zloděje, jenž byl ruka sochy uchopen a držel až do rána, kdy byl nalezen. Dále se vypráví o Vratislavovi z Mitrovic, který si přál po smrti probodnutí srdce jehlou; avšak to nebylo splněno a Lazar z hrobky oživil. Tyto příběhy dodávaly chrámu zvláštní půvab a mystiku.
Aktuální stav a veřejná přístupnost: Kostel sv. Jakuba Většího je pravidelně otevřen při bohoslužbách a koncertech; prohlídky interiérů a historických krovu jsou nabízeny během vybraných termínů. Pro turisty a návštěvníky je přístup umožněn jen v rámci respektování posvátnosti prostoru, obvykle půl hodiny před začátkem bohoslužby a po ní až do uzavření.
Historie a architektura v kostce
Stavba vznikla na místě bývalého gotického kostela z druhé poloviny 14. století; v roce 1677 vyhořel a dokončena byla v roce 1705, pravděpodobně dílem Filipa Spannbruckera podle tvorby G. Santiniho; Barokní stavba byla postavena na náklady Františka Josefa Šlika. Kostel má půdorys jednolodní s eliptickou lodí, pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží.
Interiér zdobí osmidílná kupole a bohaté iluzivní nástěnné malby; v presbyteriu dominují malby hlavního oltáře a oltářních obrazů. Oltáře uvnitř kostela a jejich malby jsou dílem starších i neznámých malířů; nad hlavním oltářem visí malba Narození Páně a Zmrtvýchvstání od vídeňského malíře F. W. Tamta (1703). Přízemí věže je klenuto křížovou klenbou a nad presbyteriem se nachází iluzi malby oltářů.
Náhrobní a sochařská výzdoba zahrnuje řadu barokních soch: sv. Judy Tadeáše (1717), sv. Jana Nepomuckého (1715), sv. Floriana (1725), sv. Barbory (polovina 18. století) a sv. Kateřiny (1705). Kromě soch jsou zde cenné i dřevěné řezby a renesanční křtitelnice, které patří k nejvýznamnějším památkám chrámu a svědčí o bohaté kunsthistorické hodnotě místa.
Podoba kostela představuje významný záznam osudu města a jeho architektury: gotický původ, barokní úpravy, modernější statické zajištění severní věže a postupná rehabilitace interiéru v 19. a 20. století. Dnes je kostel nejen místem náboženského života, ale i významnou kulturní památkou s bohatou sbírkou obrazů a soch.
Popis významných detailů a uměleckých děl
Polychromovaná Piety jako nejstarší sochařská práce z kostela (cca 1500) je klíčovým dílem; dále stojí za zmínku socha sv. Kateřiny z roku 1705, z Vedení Ledkova; socha sv. Barbory z 18. století a sv. Jana Nepomuckého z roku 1715. Obrazy Petra Brandla na oltářích představují čtyři oltáře: Všech svatých, sv. Václav, Nanebevstoupení Panny Marie a oltář sv. Věže kostela. Tyto položky tvoří důležitý soubor, jenž patří mezi nejcennější raně barokní díla v českých kostelích.
Ramena kříže a výzdoba interiéru odrážejí proměnu gotického prostoru v bohatý barokní oltářní svět. Iluzivní nástěnné malby oltářů uvnitř kostela vznikly v době vzniku stavby a pocházejí z období baroka, přičemž některé z nich zůstávají neznámými díly malíře. Hranolová věž, která dominuje západní fasádě, a cibulová báň s lucernami dotvářejí charakter monumentálního vzhledu chrámu.
Návštěvníci mohou obdivovat také starší gotické prvky jako unikátní Pieta a patřičně cenné sochařské skupiny na fasádě a v okolí kostela. Celková architektura a výzdoba tak představují významné svědectví o vývoji české sakrální architektury od gotiky přes baroko až po moderní restaurátorské zásahy.
Tagy pro vizuální a multimediální doplnění
