Muzeum Jindřichohradecka připravilo letošní prázdniny sérii nočních komentovaných prohlídek gotického kostela sv. Jana Křtitele ve Štítného ulici. Každý prázdninový pátek od 20.00 hodin se návštěvníci vydají do míst opředených pověstmi, tajemstvím i jedinečnou historií.
Prohlídky nabídnou pohled na nevšední nástěnné malby zpodobňující dosud neobjasněné motivy zdeformovaných lidských těl, mutantů, apokalyptických výjevů, bájných bytostí a zvířat. Návštěvníci si prohlédnou také křížovou chodbu s gotickou výmalbou, tajemná zákoutí kostela i běžně nepřístupné půdní prostory. Závěr každé prohlídky bude patřit výstupu na barokní věž, odkud se otevírá unikátní výhled na noční panorama Jindřichova Hradce.
„Kostel sv. Jana Křtitele patří k nejhodnotnějším stavebním památkám jižních Čech. Návštěvníci během nočních prohlídek uvidí nejen cenné gotické malby a architektonické detaily, ale také prostory, do nichž se běžně nedostanou,“ říká historik Vladislav Burian. Areálem bývalého minoritského kláštera a kostelem budou návštěvníky provázet historik Vladislav Burian, historik umění Jakub Valášek a Petr Pokovba. Jednotlivé termíny jsou rozděleny mezi průvodce v průběhu celých letních prázdnin.
„Kostel sv. Jana Křtitele má své neopakovatelné kouzlo v každou denní dobu, ale po setmění získává zcela jinou tvář. Návštěvníci se mohou těšit nejen na zajímavé historické souvislosti a běžně nepřístupná místa, ale také na jedinečnou atmosféru jednoho z nejcennějších gotických areálů jižních Čech. Jsem přesvědčena, že právě spojení historie, tajemství a večerního prostředí činí z těchto prohlídek mimořádný zážitek,“ doplňuje ředitelka Muzea Jindřichohradecka Martina Machartová.
Kapacita prohlídek je omezená, proto organizátoři doporučují zakoupit si vstupenky předem online nebo v pokladnách muzea ve Štítného ulici 124/I nebo na Balbínově náměstí 19/I. Cena vstupenky je 150 Kč.
V rámci programu muzea jsou v blízkosti kostela a minoritského kláštera připravovány i další akce a výstavy, které doplňují návštěvnický zážitek a rozšiřují kontext gotických památek v regionu.
Historie a tajemství místa jsou doplněny i o rozsáhlé popisy výstav a sbírek souvisejících s církevním uměním a architekturou regionu. V interiéru kostela se nacházejí cenné raně barokní oltáře, renesanční a barokní lavice, kazatelna se sochou sv. Jana Křtitele a řada náhrobků. Nejkvalitnějším je pozdně gotický náhrobek Magdaleny z Gleichenu. Zvláštnostmi se v kostele pyšní také anamorfní portrét Tomáše Krýzy od Patrika Proška v sakristii, který často upoutá návštěvníky.
Součástí areálu je i klášter, v jehož prostorách se kromě samotného kostela nachází křížová chodba a expozice církevního umní. Zobrazuje strom života a rodokmen Ježíše Krista formou keře vinné révy; objeví se v něm Panna Mária s Ježíšem, starozákonní proroci a postavy králů ve větvích.
Historie areálu Minoritského kláštera a kostela je dlouhá a pestrá: vývoj od románského jádra přes gotiku a renesanci až po baroko a historismy 19. století, s jehož důležitými okamžiky jsou spojeny i rozsáhlé rekonstrukce a úpravy. Budovy jsou mimořádně architektonicky hodnotné a představují klíčovou součást městského dědictví.
Podle historiků jde o formu tzv. drolerií, tedy groteskních a žertovně pojatých motivů inspirovaných západoevropskými rukopisy, které sloužily jako odlehčení vážného textu nebo skrytá kritika mravů. Někteří autoři a teoretici však mluví o možné spojitosti s mytologickými či temnými tématy, některé teorie odkazují na templáře a další mystérium spojené s historií kláštera.
Beze slov, výstava a další projekty doplňují program Muzea Jindřichohradecka, včetně plánů na nový audio-vizuální průvodce a dalších výstavních akcí v objektu Kostel sv. Jana Křtitele a minoritský klášter. Vstupy a návštěvnické prostory zůstávají otevřené během vyznačených dnů; uplatňují se standardní podmínky pro prohlídky a fotografování pro nekomerční účely.
Vysvětlení gotické architektury
Historie a význam místa
Historie místa na rozhraní dnešních ulic a nábřeží je spojena s románským kostelem, který zde stával do roku 1896. Počátky stavby nejsou zcela známy; první písemná zpráva z roku 1320 zmiňuje faru a kostel jako farní. Přes husitské vypálení a pozdější přestavby vznikla v polovině 14. století centrála s kvadratickou lodí a s připojenými apsidami. Později došlo k výstavbě většího západního prostoru a k rozvoji bočních kaplí.
Hlavní trámový strop byl nahrazen hvězdovou klenbou na konci 15. století. V interiéru jsou dochovány mnohé historické prvky včetně nástěnných maleb a kamenických detailů. Zvláštní hodnotu má soubor náhrobků a cenné oltáře z různých období. Kromě samotného kostela patří ke komplexu i minoritský klášter s konventem a Soukenickou kaplí, které stojí za prozkoumání díky jejich architektuře i historickému významu pro region.
V 18. a 19. století prošel areál řadou rekonstrukcí: od zrušení fary až po opravy střešních a bednění věží, výměny krovů a zařízení hodin. Dokumentováno je rovněž přestavění a rozšíření interiérů, včetně zvonů a varhan. Pořídily se nové modřínové lavice a další detaily, které doplňují historický obraz interiéru. Všechny tyto práce podtrhují jedinečnou hodnotu místa jako svědectví stavebního vývoje a umělecké výzdoby napříč staletími.