Zákupy (Českolipsko) - Nadšenci, kteří začali opravovat kostel sv. Jana Křtitele v Brenné, nesmí v práci pokračovat, dokud farář nědává plnou moc spolku Drobné památky severních Čech. Starosta Zákup Radek Lípa uvedl, že opravy budou pokračovat, ale bez jasného financování a bez spolkové presenace se práce zastavily. Zástupce římskokatolické církve však nechce o změně v přístupu hovořit, což vyvolává obavy jak u samotných členů spolku, tak u památkářů.
V posledních deseti letech se barokní kostel v Brenné změnil k nepoznání. Někdejší ruina má opět opravenou věž i střechu. Spolek Drobné památky severních Čech chtěl v opravě pokračovat a letos měl mít k dispozici 600 tisíc korun, jenže farář rozhodl dobrovolníky od kostela odstavit. „Pan farář nás překvapil svým postojem, že bude sám administrovat žádost, že bude sám příjemcem dotace. Tím by měla oprava kostela pokračovat,“ tlumočil farářovo rozhodnutí zákupský starosta Radek Lípa. Sám farář uvedl, že se k opravám brennského kostela vyjádřit nechce.
Členové spolku Drobných památek severních Čech jsou z farářova kroku rozčarováni. „Přestože se pan farář předtím nikdy o kostel nezajímal, najednou nám zplnomocnění vypověděl,“ podotkl Michal Panáček ze spolku. Obavy má také památkářská komunita. Společně s biskupstvím dohlíželi na opravu významné barokní památky. „Dosud obnova probíhala plně k naší spokojenosti. Teď panuje nejistota. Každá změna může být k lepšímu nebo k horšímu,“ uvedl Miloš Krčmář, ředitel libereckého pracoviště Národního památkového ústavu.
Kostel nyní potřebuje nová okna a opravu spodní části fasády. Žádost o peníze ještě stihl tým čtyř lidí ze spolku poslat. Zbytek už bude jen na faráři. Zda dotaci dostane, bude jasné na jaře.
Kostel sv. Jana Křtitele vznikl v 18. století a od počátku 1720. let prošel několika rekonstrukcemi. V polovině století došlo k zásadní rekonstrukci kvůli pobytu architekta Václava Špačka a finanční podpoře velkovévodkyně Anny Marie z Toskánska. Brenná, původně obydlená převážně Němci, se po druhé světové válce vylidnila a kostel zpustl. Barokní stavba z roku 1726 tvoří dominantu historického jádra Vroutku, kde slouží jako významná památka a zapsaná kulturní památka.
Charakter kostela zahrnuje jednolodní dispozici s trojbocně ukončeným presbytářem a dvěma bočními sakristiemi. Na fasádě upoutá členění s lizénami, výrazný západní štít a sanktusová vížka nad presbytářem. Interiér je plochostropý a doplněný barockým zařízením z 18. století, včetně empírového náhrobku z roku 1840. Chrám stojí uprostřed starého hřbitova, který byl zrušen v polovině 19. století, a dochovalo se zde kolem šedesáti náhrobků.
Současný stav ukazuje, že kostel není využíván pro pravidelné bohoslužby, ale přesto zůstává důležitým historickým a architektonickým prvkem města. Interiér je částečně prázdný, strop je zčásti propadlý a věž nedávno vyhořela. Přední i zadní část kostela vyžadují rekonstrukci oken, fasády a střechy, aby byla zajištěna ochrana a stabilita objektu pro budoucí generace. Přes snahu o obnovu trvá projekt na slabou finanční podporu, která zpomaluje veškeré práce.
Turistický význam Brenné a kostela sv. Jana Křtitele se promítá do regionálních cestovních itinerářů. Kostel je významnou součástí regionálního dědictví a je spojován s historií Zákupech a širšího Pohraničí, kde osudy staveb často kopírovaly historické změny po druhé světové válce. Zároveň ostří památkářů a zřizovatelů vyzývá k odpovědnému a trvalému řešení financování oprav, aby mohly být obnově a ochraně památek věnovány dlouhodobé prostředky.
Interiéry a exteriéry historických staveb v regionu často vyžadují komplexní přístup. Kostel sv. Jana Křtitele zůstává příkladem barokní architektury s důležitým historickým kontextem a náročnými restaurátorskými výzvami. Společné úsilí správců, dobrovolníků i veřejných institucí je klíčem k obnovení a zachování této významné památky pro další generace.
