Kostel Svatého Ducha v Starém Městě na úpatí Bílých Karpat je moderní stavbou, která během let 2002-2014 vyrostla z pozemků a připomíná bohatou moravskou tradici prostřednictvím ikonických věží a symboliky spojované s církví a Velkou Moravou.
Historie a koncepce výstavby
Stavba, která byla dokončena v roce 2014, byla zahájena v roce 2002 a trvala dlouhých dvanáct let. Dosud stavba spolkla více než 100 milionů korun a interiér není dosud kompletní; dovybavuje se postupně podle finančních možností. Dlouhá výstavba si mezi místními získala přezdívku Temelín, a slavnostní požehnání proběhlo 5. října 2014 při pontifikální mši.
Kostel leží v těsné blízkosti Památníku Velké Moravy a jeho čelní stěnu tvoří dvě mohutné věže, mírně nakloněné ke stim stavu, které reprezentují svatého Cyrila a Metoděje. Věžím je mezi sebou propojen prostor ve tvaru kříže, který vychází z archeologických nálezů na lokalitě. V hledáčku fotografů je kostel častým cílem; jeho jedinečné tvary a světlo přitahují pozornost návštěvníků i médií.
Architektura a symbolika
Hlavní loď má venkovní opláštění ze skla, které symbolizuje otevřenost církve a pronikající paprsky Ducha Svatého. Skleněné opláštění doplňuje dvanáct sloupů, které připomínají dvanáct apoštolů. Střecha hlavní lodi je tvarově navržena jako čtvrtkruhový oblouk, což má vyvolávat dojem lehkosti a vznášení, připomínaje baldachýn. Rozhraní mezi exteriérem a interiérem podtrhuje dojem světla a prostoru, který v sobě kostel nese.
Kostelový vestibul je otevřen pro návštěvníky každý den, ačkoliv během bohoslužeb prohlídky nejsou možné. V suterénu pod hlavní lodí vznikl prostor pro sál pro společenské a kulturní akce, který slouží městu pro širokou škálu aktivit.
Věžemi a prostorem mezi nimi jsou zastoupeny dva slovanské věrozvěsty - svatí Cyril a Metoděj. Čelní stěnu tvoří dvě věže, propojené křížem dle archeologických nálezů. Předobrazem pro projekt byl Il Gesú od italského architekta, a stavba odráží tradice evroých sakrálních architektur s důrazem na bohatou řemeslnou výzdobu a proporce.
Interiér a výzdoba
Interiér kostela je zatím provizorní a bude dovybavován dle finančních možností. Vnitřní prvky zůstávají otevřené dalším doplňkům, které se postupně doplňují; hlavní oltářní obraz zobrazuje sv. Františka Xaverského, a oltář doplňují sochy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Ludvíka a další světci. Budova je koncipována tak, aby umožnila společenské a vzdělávací akce v suterénu, a interiérové plány zůstávají otevřené dalším prestižním úpravám.
Vitráže v okenních rámech byly v uplynulých letech instalovány postupně; v dubnu byla doplněna část okenních vitráží a plánuje se další instalace. Každá vitráž stojí kolem 100 tisíc korun a jejich celkové náklady dosahují zhruba 12 milionů korun. Všechny vitráže zobrazují výjevy z Nového zákona vztahující se k Duchu Svatému, a jejich autorem je akademický malíř Jan Jemelka z Olomouce.
Okolí a doprovodné zajímavosti
Kromě samotného chrámu lze navštívit i okolní areály; z Památníku Velké Moravy vede vchod a kostel s čelní stěnou. V rámci regionu lze navštívit i další historické památky Starého Města a Moravy, jako jsou kláštery nebo jiné sakrální stavby z 17. a 18. století, a objevit bohatou moravskou architekturu a historii.
Pro návštěvníky jsou připraveny i možnosti spojení s veřejnou dopravou - kostel je snadno dostupný vlakem a je součástí bohaté sítě jihomoravských spojnic, které umožňují pohodlné cestování mezi Starým Městem a dalšími místy regionu.
V blízkosti kostela se nacházejí i další turisticky atraktivní lokality, jako jsou lázeňské město Luhačovice, hrad Buchlov a další historická místa v regionu Slovácko. V regionu je stále živý folklor, a to prostřednictvím festivalů Slovácký rok a Strážnický mezinárodní festival folkloru, které doplňují místní tradice a kulturní dědictví.
9. díl - Římov (Pašijová cesta, vodní nádrž, kostel sv. Ducha) | Jihočeské víkendy
Technické detaily a stavební postup
Výstavba komplexu jezuitských staveb, jejíž projekt vychází z Vignolova římského chrámu Il Gesú, byla zahájena v letech 1654-1662 a dokončena v roce 1685. Stavbu vedl J. Canevalle; presbytář i kněžiště jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi a bohatým štukovým dekorem. Věžičky byly zakončeny cibulkami s lucernou a makovicí, loď nese střešní krytinu a boční kaple. Původní plány zahrnovaly rozšíření kostela, avšak definitivní dokončení a výzdoba byla dokončena až v polovině 18. století.
V době velkých vod roku 1997 došlo k problémům se statikou, avšak objevily se i fresky z roku 1681 v kapli svaté Viktorie, které po povodni nebyly poškozeny kompletně. Celkové dílo tehdy zahrnulo restaurování a doplnění interiérové výzdoby; v 18. století došlo k dalším úpravám a doplněním, včetně reliéfů a sochařských děl.
- Poznámka k architektuře
- Projekt vodící k jednochodové orientaci s pravoúhlým kněžištěm a dvěma věžemi, s valenou klenbou presbytáře a bohatým štukovým dekorem, odráží barokní tradici i moderní interpretace chrámové architektury.