Kostel svatého Michaela archanděla v Bukovině a kaple v Vernéřovicích: baroko, osud a trvalá památka v Doupovských horách

Jedná se o jednoduchou stavbu postavenou na půdorysu trojboce uzavřeného presbyteria s přistavěnou obdélnou patrovou sakristií. Zdivo smíšené, vstupní (východní) průčelí je uzavřeno vysokým štítem s obloučkovým vlysem římsy, nároží jsou zpevněna jednoduchými opěráky na vrcholu s osazenými ozdobnými koulemi. Střecha sedlová sbíhající se do strany je doplněna osmibokou sanktusní věžičkou s jehlancovou stříškou. Sakristie měla původně střechu pultovou, dnes je však již propadlá. Hlavní vstup na východní straně se segmentovým záklenkem je doplněn oválným okénkem. Obdobný vstup je prolomen i na východní straně sakristie.

Historie a vznik kaple svatého Michaela v Bukovině

Kaple sv. Michaela na návsi uprostřed dnes zčásti zaniklé vsi Bukovina (Buckwa) ve Vojenském újezdu Hradiště vznikla přestavbou presbytáře původního raně barokního kostela z roku 1668, zničeného požárem v době kolem roku 1800. Po zřízení vojenského újezdu v roce 1953 byla nevyužívaná kaple převedena do majetku armády, přeměněna na skladiště a byla zcela zdevastována.

Památková ochrana: od 14. Č. rejst. Původně gotický farní kostel sv. Michaela byl postaven patrně v polovině 14. století podle návrhu neznámého architekta na návsi uprostřed dnes zčásti zaniklé vsi Bukovina ve Vojenském újezdu Hradiště. První nepřímá písemná zmínka o kostele pochází z roku 1365, kdy je zdejší ves v držení vladyky Hrocha z Bukoviny uváděna jako farní. Během bojů třicetileté války byla ves spolu s kostelem zničena a patrně zcela zanikla. Ves Bukovina byla znovu obnovena v době kolem roku 1653. V roce 1668 byla na místě zničeného gotického kostela vystavěna podle návrhu neznámého architekta novostavba raně barokního filiálního kostela sv. Michaela. Kostel byl přifařen ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově. Jednalo se o jednolodní obdélný barokní kostel s trojboce uzavřeným presbyterářem, který zřejmě vycházel z tvaru staršího gotického presbyteráře, krytý šindelovou střechou, nad závěrem valbovou se sanktusovou zvoničkou. Při jižní stěně presbytáře bývala přistavěna obdélná sakristie s oratoří v patře.

Po ničivém požáru v době kolem roku 1800 však proběhla částečná demolice kostela, který již nebyl nikdy zcela obnoven. Zbořena byla tehdy nejvíce poničená kostelní loď a ponechán byl pouze presbytář kostela s připojenou sakristií, který byl následně přestavěn na kapli sv. Michaela. Prostor v místech původních triumfálního oblouku byl tehdy vyzděn a vytvořeno tak vstupní, průčelí kaple. Kaple poté nadále spadala farou k děkanskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově, roku 1854 byla poté přifařena ke kostelu Panny Marie Sněžné v Mětikalově. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války přestala být kaple využívána a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo rozkradeno či zničeno.

Po následném začlenění Bukoviny do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byla téměř celá obec srovnána se zemí kromě několika domů sloužících vojákům. Neudržovaná kaple byla tehdy církvi zabavena a převedena do správy československé armády. Bývalá kaple poté sloužila jako skladiště a byla zcela zdevastována. Na počátku 21. století byla již značně zdevastovaná kaple v havarijním stavu, krov hrozil zřícením, šindelová krytina byla z velké části stržena a zvonička zbavená oplechování byla nakloněna. Zastřešení bývalé sakristií chybělo úplně. Interiér kaple bez vybavení byl zcela zdevastován.

Dne 14. června 2001 byla kaple sv. Michaela v Bukovině, jako pozůstatek původního kostela, zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejstř. č. 51025/4-5247. V roce 2012 přistoupilo Ministerstvo obrany ČR jako vlastník objektu k rekonstrukci zdevastované kaple sv. Michaela s celkovým nákladem 1.956.565 Kč. Práce na statickém zabezpečení objektu realizovala v měsících červen až září roku 2012 stavební firma Toman - inženýrské sítě a.s. z Plzně. Konstrukce objektu byly po odstranění sutin staženy ocelovými táhly, doplněno zdivo a vyspravena klenba. Opraven byl krov kaple, položena nová krytina a provedena rekonstrukce zvoničky. Část okenních otvorů byla tehdy zazděna a do zbytku oken včetně vstupu byly vsazeny drátěné mříže.

Kaple vznikla přestavbou původního presbytáře a sakristie, zachovaných po částečné demolici vyhořelého raně barokního kostela. Raně barokní kamenná kaple na obdélném, trojboce uzavřeném půdorysu krytá původně šindelovou, dnes valbovou střechou s pálenou krytinou typu bobrovka s otevřenou oplechovanou šestibokou sloupkovou zvoničkou, završenou vysokou jehlancovou stříškou s dvouramenným křížem na vrcholu. K jihovýchodní stěně kaple je připojena bývalá obdélná sakristie s oratoří v patře krytá původně šindelovou, dnes pultovou střechou s pálenou krytinou typu bobrovka.

Rozšířené vstupní severovýchodní průčelí kaple, vzniklé přestavbou závěrové stěny stržené kostelní lodi zazděným původního triumfálního oblouku, prolomené obdélným, segmentem zakončeným vchodem s oválným okem v ose nad ním, je završeno trojúhelníkovým štítem s malým kruhovým okénkem ve vrcholu. Boční stěny kaple a boční stěny závěru jsou prolomeny po jednom obdélném, polokruhově zakončeném okně, v závěrové stěně je pak nad obdobným zaslepeným oknem umístěno výše položené kruhové okénko. Boční stěna sakristie, přístupné obdélným segmentem zakončeným vstupem od severovýchodu, bývala prolomena obdélným oknem, prostor oratoře v patře byl na všech stranách prosvětlen po jednom obdélném okně. Vnější stěny kaple bývaly hladké, bez členění. Vnitřní prostor kaple je sklenut valenou klenbou s lunetami. Přízemí sakristie, přístupné obdélným, segmentem zakončeným vstupem a prosvětlené obdélným, polokruhově zakončeným oknem, bývalo sklenuto rovněž valenou klenbou, oratoř v patře, otevírající se do kaple velkým obdélným segmentem zakončeným otvorem, pak bývala zřejmě plochostropá. Vnitřní stěny kaple, členěné pilastry s profilovanými hlavicemi, byly zdobeny barokními a klasicistními nástěnnými malbami, dnes v částech dochovanými. Vnitřní zařízení kaple původně tvořil raně barokní hlavní oltář z druhé poloviny 17. století s mladším obrazem Archanděla Michaela bojujícího se Satanem z 19. století.

Kostel sv. Michaela archanděla je výraznou dominantou Vernéřovic a je chráněn jako národní kulturní památka od 1. července 2022. Podle místní pověsti byla obec Vernéřovice založena ve druhé polovině 13. století jistým Wernerem, který sem přišel s kolonisty z Duryňska na pozvání broumovského opata Martina I. Werner dostal od opata půdu a stal se zde rychtářem. První kostel ve Vernéřovicích byl dřevěný, známý je z roku 1412. Současný barokní kostel svatého Michaela byl postaven v letech 1719-1720 a dokončování interiéru probíhalo až do roku 1722. Kostel má eliptickou loď, sakristii na východě a věž na západě. Uvnitř působí kruchta s empory, oltář se sochami archandělů a malbami, kaple s renesančním náhrobkem rychtáře Blasia Meissnera.

Vernéřovice a Mětikalov leží v regionu Broumovska a Doupovských hor. Obec Vernéřovice má bohatý duchovní život, bohoslužby se konají pravidelně a v farnosti působilo několik významných benediktinů, pochovaných na místním hřbitově v Bukovině. Kostel zde stojí na návrší uprostřed vesnice, typická je kombinace gotických a barokních prvků, chrámová architektura odráží dlouhou historii regionu.

Popis architektury a konstrukce kaple

Raně barokní kamenná kaple na obdélném, trojboce uzavřeném půdorysu krytá dnes valbovou střechou, s otevřenou šestibodovou zvoničkou a dvouramenným křížem, má ke kapli připojenou sakristii s oratoří. Vnitřní prostory jsou členěny pilastry, stěny zdobené barokní a klasicistními malbami, hlavní oltář pochází z druhé poloviny 17. století a obraz Archanděla Michaela z 19. století. Vnitřní prostor je sklenut valenou klenbou s lunetami, oratoř v patře je prosvětlená okny a dříve sloužila jako součást kostela, dnes jako samostatná kaple.

kostel svatého Michaela archanděla Bukovina dominantní poloha

# 7.Kostel svatého Jiří v Lukové

Kaple byla postupně rozšiřována a zesílená, vstupní průčelí severovýchodně rozšířeno, nad vchodem se nachází oválné okno a štít s kruhovým okénkem. Zdivo kaple i sakristie bylo tehdy doplněno a zesíleno, okna a vstupy byly zabezpečeny mřížemi. Původní šindelová krytina byla nahrazena bobrovkou, krovy byly opraveny a kaple byla staticky zabezpečena. Interiérové malby jsou částečně dochovány a představují cenný doklad o výzdobě raně barokní kaple.

Další souvislosti a současný význam

Kostel a kaple patří mezi významné sakrální památky regionu Broumovska a Doupovských hor. Jejich historie odráží složitý osud vesnic v podmínkách změn majektu a vojenské správy po 20. století. Dnes je kaple sv. Michaela v Bukovině i nadále připomínkou raně barokního oltářního zdobení a architektonické proměny kostelů v malých moravských a českých vsích, které prošly během dějin mnoha změnami a rekonstrukcemi.

tags: #kostel #sv #michaela #archandela #bukovina