Františkánský klášter s kostelem svaté Barbory se ukrývá v centru Opavy na rohu Ostrožné a Beethovenovy a představuje svědectví proměn městské historie od baroka po nouzi, reformy i moderní využití. Stavba areálu vznikla v druhé polovině 17. století jako symetrický barokní komplex s kostelem svaté Barbory uprostřed, obklopený trojkřídlými budovami a rajskými dvory; v roce 1673 byly dostavěny první obytné budovy s knihovnou a o osm let později byl vysvěcen kostel.
První podrobnosti o klášterním životě a architektuře přináší výstavba presbytáře a lodi kostela, přičemž v letech 1336-1347 nahradil původní presbytář nový vysoký chór s hrobkou rodu Přemyslovců a na severu byl přistavěn mohutný hranolový věžní trakt. Předmětná jedinečnost místa spočívá také ve skutečnosti, že klášter měl vlastní knihovnu a dokonce i knihaře před rokem 1683. Požáry v roce 1689 a 1758 znamenaly vážné škody, avšak klášter po rekonstrukcích opět sloužil jako duchovní a vzdělávací komplex; další úpravy zahrnovaly pozdně barokní a rokokové prvky.
Pro kostel byly na výzdobě interiéru a oltářních dílech zapojeni významní malíři: Felix Ivo Leicher a Ignác Raab, zatímco soubor Křížové cesty od Jana Lukáše Krackera byl později přemístěn do farního kostela sv. Kateřiny. Po zrušení kláštera v rámci josefínských reforem byl objekt v roce 1797 získán Leopoldem Heidrichem pro veřejnou nemocnici; vybudování nemocnice započalo v roce 1798 a provoz byl zahájen roku 1807 jako Heiderichův institut, později spravovaný Zemí slezskou. Konec klášterního života přišel již dříve, následovaný zřízením karanténního lazaretu během napadení města vojáky po bitvě u Slavkova v roce 1805.
Interiér kostela svaté Barbory a zbytky konventu přežily rozvolnění náboženských pořádků do 18. století, kdy Kostel svatého Ducha a jeho okolí prošly řadou rekonstrukcí. V důsledku požárních ran z roku 1689 i 1758 došlo k náročným opravám, během nichž bylo zdivo presbytáře sníženo a gotická okna zazděněna a nahrazena barokními; hlavní oltář kostela byl instalován roku 1712 a v roce 1714 byly přistavěny tři kaple. V roce 1790-1794 proběhla rozsáhlá oprava kostela po dalších škodách způsobených požáry a byl opožděně vymalován Ignácem Güntherem; nový oltář vyřezal Karl Kraus a kazatelnu dodal Josef Lull.
V průběhu let byla věž kostela doplněna hodinami Václava Spurného a v roce 1827 došlo k dokončení jejího věžního tvarosloví podle projektu Englische. V posledních desetiletích 20. století a často i v roce 21. století probíhaly rekonstrukce po válečných operacích; projekt rekonstrukce věže byl připraven architektem Karlem Gajovským a výsledná podoba vychází z historických textů a plánů, včetně stavebně statických úvah, aby odpovídala původní podobě z konce 17. století. Dnes objekt spolupracuje s Slezským zemským muzeem a je využíván jako depozitář sbírek a komerčním subjektem.
Historie kláštera je doplněna o krátké souvislosti s minoritským původem v Opavě. Františkánský klášter byl založen na tehdejší rohové parcele, kterou Opava poskytla hrabě Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna, a přinesla sem i první konventní budovy a kostel; vznikl tak barokní areál s centrálním kostelem a okolními budovami, které uzavíraly rajský dvůr. Po požárech v roce 1689 a 1758 došlo k rozsáhlým opravám a klášter postupně získal novou rokokovou a pozdně barokní podobu. Josefínské reformy klášter devastovaly, ale nebyl trvale zrušen, zůstala zde rovněž fara a další instituty; nicméně skutečná likvidace nastala roku 1796, kdy byl klášter rozpuštěn pro neobsazenost.
Přeměna kláštera na veřejnou nemocnici byla dokončena v roce 1805-1807; Heiderichův institut, provozovaný s podporou purkmistra Schösslera, sloužil průměrně 108 lůžek a po odchodu vojáků se nemocnice opět rozběhla. Zajímavým momentem zůstává rozloučení s významnými osobnostmi města: v roce 1807 proběhlo slavnostní otevření nemocnice a po jeho smrti byl Heiderichův institut pojmenován tímto jménem. Současná podoba objektu, který zčásti přečkal demolice konventu kolem roku 1834, zůstává v otisku historických vrstev a je v současnosti ve správě Slezského zemského muzea, které objekt využívá jako depozitář sbírek a pro komerční účely.
Poznámky a zajímavosti. Kostel svaté Barbory byl v Opavě svědkem bohaté řádové i městské historie; jeho výzdoba interiéru a oltářních děl, stejně jako cyklus Křížové cesty, byly ovlivněny prací tehdejších umělců a následnou transpozicí do kostela sv. Kateřiny. Opravy a rekonstrukce během velkých požárů i pozdějších století ukazují kontinuitu umělecké a architektonické výstavby, která odráží proměny církevního i městského života.
FAQ - Časté dotazy. Je Františkánský klášter v Opavě veřejnosti přístupný? Ano, klášter je otevřen pro návštěvy. Jak se na místo dopravit? Klášter je dobře dostupný MHD i autem. Kolik stojí vstupné a je nutná rezervace? Vstupné se platí na místě; otevírací doba se může lišit podle ročního období a aktuálních informací na oficiálních stránkách. Co zajímavého je v bezprostředním okolí? Historické centrum Opavy, muzeum či park, ideální pro doplnění návštěvy.
Tipy pro návštěvníky. Nejlepší čas návštěvy bývá rané odpoledne pro lepší světlo a méně turistů; parkování v centru bývá obtížné, proto doporučujeme MHD. Při prohlídce se vyplatí sledovat detaily průčelí a architektury, a také nádvoří kláštera pro klidné chvíle a fotografické záběry.