Starobylému chrámu svaté Sofie vděčí bulharské hlavní město za svůj název. Chrám svaté Sofie je zobrazen i ve znaku města. Dominuje jeho pravému hornímu rohu. Chrám Svaté Sofie je velmi významný už proto, že právě podle něj bylo pojmenováno hlavní město Bulharska. Nachází se v Sofii takřka na dohled od slavné katedrály Alexandra Něvského a jedná se o jeden z nejstarších dodnes funkčních kostelů v Evropě. V minulosti sloužil i jako mešita. Byl postavený na základech kostela z doby římského města Serdika, jehož zbytky jsou pod svatostánkem dodnes k vidění.
Hnědá cihlová stavba baziliky nacházející se na dohled od slavné sofijské katedrály Alexandra Něvského se datuje už do dob římského období. Byla však několikrát přestavěna nejen kvůli nutným inovacím, ale také kvůli zemětřesení, které město postihlo v roce 1858. Dodnes si ovšem zachovala původní východní byzantský styl, který se krásně snoubí se západním románským slohem. V době osmanské nadvlády byl kostel využíván jako turecká mešita. Místní věřili, že v ní v noci straší duch svaté Sofie, dcery Konstantina Velikého. Právě ona je považována za zakladatelku prvního kostela, který v těchto místech stával od 4.
Na počest svaté Sofie dali později Bulhaři nové jméno svému hlavnímu městu, známému původně jako Serdika či Sredec. Světice je také patronkou bulharského hlavního města. Interiér trojlodního chrámu s půdorysem řeckého kříže je elegantně jednoduchý. Návštěvníci jsou obklopeni zvláštním klidem a vzrušující starobylostí umocněnou všudypřítomnými byzantskými zdmi. Starobylost je cítit i přes četné přestavby. Po poslední rekonstrukci byl kostel znovu vysvěcen v roce 1930.
Vedle chrámu svaté Sofie se nachází hrob Ivana Vazova, významného bulharského básníka, spisovatele a národního buditele, po němž je pojmenováno i místní Národní divadlo. Umístěním hrobu právě do těchto míst bylo vyslyšeno jeho přání být pohřben uprostřed běžného života „jeho“ lidí. V parku u chrámu je dále umístěn také památník neznámého vojína věnovaný všem Bulharům, kteří padli za svou vlast.
Historie chrámu a jeho význam pro Ohrid a Makedonii
Ohridské katedrály a kostely nesou bohatou historii: Kostel svaté Sofie je nejvýznamnější památkou středověké architektury v Ohridu a jeden z nejlépe dochovaných byzantských chrámů na celém Balkáně. Nachází se v samém srdci starého města, nedaleko břehu Ohridského jezera, a svým významem stojí po boku istanbulské Hagie Sofie.
Historie: Původní stavba vznikla v 9. století za vlády cara Samuela jako hlavní metropolitní chrám Ohridu - sídlo Ohridského arcibiskupství. Během osmanské éry byla přeměněna na mešitu, fresky překryty vápnem a věž nahrazena minaretem. Po osvobození v roce 1912 byl kostel zrestaurován a dnes opět slouží pravoslavné církvi.
Umelecké poklady a kláštery Ohridu
Fresky z 11.-13. století dotvářejí bohaté duchovní dědictví Ohridu. Plaošnik je jedno z nejvýznamnějších archeologických a duchovních míst v Ohridu - kolébce slovanské vzdělanosti a křesťanství na Balkáně. Klášter sv. Klimenta a Pantelejmona je duchovním srdcem Ohridu a jedním z nejposvátnějších míst celého Balkánu. Muzeum s pamětním patrem rodu Robevů prezentuje archeologické bohatství regionu Ohrid-Struga a ukazuje ohodnotu řezby v tzv. Památníku svatého Nauma z Ohridu, který stojí na vyvýšenině v parku na břehu Ohridského jezera, nedaleko přístaviště a historického centra města.
Tento monument připomíná jednu z nejvýznamnějších osobností slovanské kultury - svatého Nauma Ochridského (cca 830-910), žáka sv. Klimenta z Ohridu. Z Ohridu vyjíždí výletní plavby ke klášteru sv. Nauma, které patří k nejkrásnějším zážitkům u Ohridského jezera. Trasa vede podél východního břehu přes Záliv kostí a kostel sv. Matky Boží Zahumské až k legendárnímu klášteru sv. Nauma, který leží u hranic s Albánií.
Ochridské jezero (příp. Ohridské jezero) je jezero na hranicích Makedonie a Albánie (kraj Korçë) na Balkánském poloostrově. Muzeum na vodě v Zálivu kostí patří k nejzajímavějším archeologickým atrakcím u Ohridského jezera. Rybářská vesnička na stejnojmenném poloostrově v Ohridském jezeře. Kostel svaté Matky Boží Zahumské je jedním z nejmalebnějších a nejodlehlejších chrámů u Ohridského jezera. Galičica je pohoří na jihozápadě Makedonie mezi Ohridským jezerem a Prespanským jezerem. Na jihu na hranicích s Albánií přechází v pohoří Mali i Thatë. Klášter svatého Nauma patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům u Ohridského jezera. Okruh kolem pramenů je ideálním místem pro krátké vycházky i klidné celodenní výlety v nádherné přírodě Ohridského jezera. Klášter svatého Nauma se nachází na jihovýchodní straně jezera Ohrid, v bezprostřední blízkosti makedonsko-albánské hranice. Svatý Naum byl nejbližší solupracovník Sv. Klimenta z Ohridu.
Ohridské jezero umožňuje krásné scenérie: Pramen černého Drinu je známý makedonský „pramen“; nejedná se o skutečný pramen, voda do něj vtéká z Ohridského jezera. Pramen se nachází nedaleko kláštera sv. Prespanské jezero; Klášter svatého Nauma je jedním z nejnavštěvovanějších míst u Ohridského jezera. Prameny Okolí kláštera jsou ideálním místem pro klidné procházky v přírodě.
Další geografické poznámky a turistické tipy
Ochridské jezero je jezero na hranicích Makedonie a Albánie (kraj Korçë) na Balkánském poloostrově. Prespanská jezera jsou dvě jezera na severu Řecka, nedaleko hranic z Albánií a Makedonií. Malé Prespanské jezero leží jižně a o 3 m výše než Prespanské jezero v nadmořské výšce 856 m a má rozlohu 47,4 km². Národní park rozprostírající začínají u Paříže Balkánu, města Korca. Korcë je nejvýznamnější město v jihovýchodní Albánii s téměř 60.000 obyvateli a výškou 850 m n. m.
Když Ohrid na konci 10. století stal hlavním městem Makedonie, prvním carem nové říše byl Samuil. Zanechal po sobě pevnost nad městem. Dodnes se z ní zachovaly mohutné hradby s věžemi. V Nesebaru se nachází bazilika sv. Sofie, jedna z nejvýznamnějších památek středověké architektury na pobřeží Černého moře a součást UNESCO, která svědčí o komplexní vrstvené historii regionu.
